Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• díl v sérii: 38 (předchozí: Nevídaní akademikové; následuje: Šňupec)

Čtvrtý z podmnožiny zeměplošských románů o mladistvé čarodějce Toničce Bolavé (série Tiffany Aching).
Sotva šestnáctiletá Tonička už se etablovala jako čarodějka v kraji Křída, pomáhá, léčí a vůbec dělá a nutí ostatní dělat, co je potřeba. Po tradičním jarmarku odvede dívku Jantaru, kterou málem ubil opilý otec, ke svým věrným nohsledům Nac mac Fíglům a ti jí poskytnou, podle svých svérázných představ, tu nejlepší možnou péči. Po smrti starého barona Chumfurttama se vydává do Ankh-Morporku najít a přivést jeho syna Rolanda - a Fíglové jsou jí i tam spolehlivě v patách. A když se vrátí, čeká ji opravdu vážný problém. Celý kraj najednou začíná být vůči čarodějkám nepřátelský. Hlavním zdrojem těchto pocitů je náhle se objevivší přízrak bezokého Úskočného muže, svůj díl viny na nich nese i velmi nevlídná nastávající tchyně mladého barona. Kniha uzavírá "toničkovskou" tetralogii uvnitř série o Zeměploše a přivádí na scénu i polozapomenuté postavy z předchozích dílů - čarodějku Eskarinu z Čaroprávnosti nebo městského odpadlíka od Nac mac Fíglů, Pošuka Lulu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Talpress v Praze roku 2011 (1. vydání). Z anglického originálu I Shall Wear Midnight (Discworld) přeložil Jan Kantůrek. Počet stran: 439. ISBN: 978-80-7197-428-4.

PROSTŘEDÍ:

Křída a Ankh-Morpork

NÁMĚT:

Dobrodružství Toničky Bolavé a jejího boje proti Úskočnému muži.

DĚJOVÁ LINIE:

Tonička Bolavá už je skoro dospělá žena. Je jí přesně šestnáct let a má již pevné postavení mezi ostatními čarodějkami. Přesto se zdá, že další potíže jsou na cestě. Vévoda je totiž nesmírně nemocný, a proto se o něj Tonička musí starat. Zbývá mu zhruba jen pár dní a ona dělá vše pro to, aby nemusel snášet tu hroznou bolest, kterou pomocí magie přenáší do neživých věcí.

Některým lidem se to kupodivu nelíbí a považují to za černou magii. Začnou k ní mít tak nedůvěru, což se nikdy nedělo. Dokonce i otec Jantary, dvanáctileté nezletilé dívky, kterou zmlátil tak, že potratila, ji nenávidí. Právě za ním zašla, aby od něj dostala jeho dítě, jemuž tolik ublížil. I ostatní tomu bídákovi chtějí dát co proto.

Když ale Tonička uvidí, že se chce oběsit, zachrání jej. Pak se ale začnou šířit řeči, že ho chtěla nějaká čarodějka zabít a podezření opět padne na Toničku. Je to zvláštní, protože čarodějky nikdy z takových věcí neobviňovali. Ne za její působnosti v této funkci na Křídě.

Starý vévoda nakonec zemře a Toničce odkáže nějaké ty peníze. Zbytek ale nechá svému synovi. Ten je však nedostane, neboť je ukradne jedna z jeho zaměstnankyň. Stejně však obviňují mnozí Toničku.
Tu to ale nezajímá, protože se vydává s Fígly do města Ankh-Morporku, aby tam dala vědět vévodově synu Rolandovi, že mu zemřel otec. Po cestě se však zastaví kvůli poruše a tehdy se Tonička setká poprvé s Úskočným mužem. Ne ale nadlouho, protože brzo zmizí.

Do města pak dorazí v pořádku a rozdělí se s Fígly, aby snáze našli Rolanda. Při hledání se ovšem potká s čarodějkou, paní Proustovou, jež vlastní světoznámý mágy a čarodějkami oblíbený Bimbův obchod. Ta se s ní dá do řeči a vysvětlí jí, že Úskočný muž je tu proto, aby dělal zlo a potrestal všechny čarodějky tak, že lidem do hlavy vnese myšlenku na to, že jsou zlé a je třeba je proto potrestat.

Jak spolu hledají Rolanda, konečně ho potkají a s ním i Fígly. Roland však není příliš nadšený, protože je vyhází ze zdecimované a vyrabované hospody U Královy hlavy fíglí policista Pošuk Lulu Artur, jenž si o sobě myslí, že je gnóm. Jelikož je vévodkyně - matka Kalendárie, kterou si má Roland brát - naštvaná, ztropí scénu, a proto jdou na noc Fíglové, Tonička a paní Proustová v doprovodu policistky Angui do vězení, kde si je vyslechne kapitán Karotka.

Následujícího dne se setká Tonička s čarodějnickou legendou, Eskarínou Kovářovou (viz Čaroprávnost). Ta je již starší, avšak stále v plné síle. Povypráví jí legendu o Úskočném muži, který kdysi před stovkou let býval exorcistou ve službách Oma a upaloval čarodějky. Do jedné se však zamiloval, což pro něj znamenalo katastrofu, jež vyústila v jeho zapálení.

Poté se Tonička vydá zpět na Křídu, kde se opět setká s vévodkyní, která se jí pokusí ublížit. Na blízku je však mladičký osmnáctiletý strážný Přestůň, jenž se za Toničku postaví. Když ho chce vévodkyně vyhodit, vytáhne na ni zákon a tím ji dočista odrovná. Díky tomu vzbudí v Toničce sympatie a její náklonnost.

Tonička se ale z tohoto drobného vítězství nemůže radovat dlouho, protože je zatčená kvůli tomu, že nechce vydat svoje koště. Do vězení ji přijde navštívit uplakaná Kalendária, která jí vysvětlí, že to tak nechtěla. Tonička jí ale nerozumí. Přesto však dostane podezření, a proto si sestrojí magický pendul, jaký jí to potvrdí, když jí řekne, že je Kalendária nadaná.

Tonička vězení zná a ví, jak se z něj dostat, a tak se proplíží do pokoje Kalendárie. Tam se vše dozví. Kalendária na ní uvalila kletbu, kterou si přečetla v jakési staré knize u nich doma. Objasní, že jí nechtěla ublížit, pouze chtěla, aby si ji Roland více všímal. Také řekne, že chtěla být vždycky čarodějkou, ale matka jí to dovolit nechtěla.
Proto se společně na koštěti dostanou na Kalendáriino panství, kde jí Kalendária povypráví o tom, jak vyřešila všechny problémy místních duchů a strašidel. To na Toničku zapůsobí, protože tak by se dokázala zachovat pouze pravá čarodějka, tudíž Kalendárii nabídne, že se za ní u čarodějek přimluví, s čímž Kalendária nadšeně souhlasí.
Poté společně zvrátí kouzlo a vrátí se zpět na Křídu, kde se jí vévodkyně a Roland omluví za svoje chování.

Následujícího dne se koná pohřeb, na němž se mimo jiné potká i s Přestůněm. Dlouho si ale popovídat nemohou, protože se dostaví další čarodějky, jež Toničce poví, že jí mohou pomoci. To ale Tonička odmítne, neboť by tím ztratila úctu.

Následně přiletí i paní Proustová, aby jí informovala, že Úskočný muž si vzal nové tělo kriminálníka a je proto blízko. Jelikož je večer a dalšího dne se má konat svatba Rolanda a Kalendárie, Roland má rozloučení se svobodou a teď se někde toulá opilý a pravděpodobně nahý po okolí.
Mladá čarodějka tak vytuší jisté potíže a dá se do hledání. Přitom najde Úskočného muže a k její smůle se objeví i Kalendáriu, která hledá Rolanda. Tonička má naštěstí plán, jenž funguje. Díky tomu zapálí suchou pláň a s ní i Úskočného muže, jehož se tak zbaví.

Díky tomu mají vyhráno. Roland se pak rozhodne odměnit Toničku za to, že zachránila všechno, co se dalo. Tonička si poručí, aby dal Jantaru do učení k Zanině, keldě fíglů, aby dal jejího milého Viléma do vyučení na krejčího, neboť umí skvěle šít, aby zaplatil Přestůňovi školu, neboť je nesmírně chytrý, aby dal Fíglům kopec, v němž žijí, a aby zařídil, že si může otevřít vlastní školu na Křídě.
Ke všemu kupodivu Roland svolí, a tak se pro mnohé blýská na lepší budoucnost. Poslední tečkou je pak moment, kdy se Toničce zjeví v časových vlnách Eskarína, jež jí řekne, že s ní chce někdo mluvit. Ten někdo je Tonička - avšak budoucí Tonička. Dlouho si bohužel nepopovídají a její budoucí já stačí říct jediné slovo "Přestůň".
Krátce nato pak naváže s mladíkem Přestůněm vztah.

POSTAVY:

Tonička Bolavá - mladá dívenka, která se narodila na Křídě do rodiny pastýřů ovcí; už odmala měla předpoklady k tomu stát se čarodějkou; její babička, též zvaná Babička Bolavá, byla po všech směrech čarodějkou, což zdědila Tonička (celým svým jménem Marie Antoaneta Bolavá, jak na ni volají její rodiče, aby ji poškádlili) právě po ní; Toničce je šestnáct let, od knih Svobodnej národ, Klobouk s oblohou a Zimoděj tak o něco zestárla; nosí často zelené šaty, protože je má radši než temnou čerň, čímž se od ostatních čarodějek liší; má hnědé vlasy i oči a je čarodějkou každým coulem; Bábi Zlopočasná si myslí, že je to její mladší já; Tonička se také přátelí s Nac-Mac-Fígli, kteří ji ochraňují, protože - jak říkají - je to jejich bosorbaba (v jazyku těchto modře potetovaných rezavých víl to znamená čarodějka); nutno zmínit, že je Tonička přátelská, milá, usměvavá, avšak také odměřená a umí si dopnout a sjednat pořádek
Úskočný muž - zlý a podlý tvor, který si přeje jedině páchat zlo a vidět utrpení nebohých žen, jaké považuje za čarodějky; dá se říci, že je již pouze jakýmsi duchem svého minulého já, z něhož zůstala jenom ta zloba
Přestůň - služebně nejmladší strážný vévody Rolanda na Křídě; velice chytrý a milý, avšak je poněkud nešikovný a neohrabaný; přesto je velice přátelskou, usměvavou a důvěryhodnou osobou; snad právě díky těmto vlastnostem zaujal mladou Toničku Bolavou
Kalendária - dcera vévodkyně a nastávající manželka vévody z Křídy - Rolanda; ačkoliv zpočátku působí rozmrzele, rozmazleně, smutně a neohrabaně, později se ukáže, že to způsobilo pouze zpytování vlastního svědomí; dá se tedy říci, že Kalendária je velice citlivou a svědomitou dívkou, jež plně nese za své činy odpovědnost; přátelská, milá a také nadějná adeptka na čarodějku
Rob Kterýten - vůdce Nac-mac-Fíglů a manžel keldy Žaniny; chytrý, odvážný, statečný, bojechtivý a rozhodný; zpočátku nenávidí do morku kostí psaní, protože mu připadá jako něco protifíglovského, jelikož se v něm uvězňují slova
Poťapaný Vilda - bratr vůdce kmene Nac-mac-Fíglů, Roba Kterýtena; odvážný, statečný, ale neví, kdy má přestat mluvit a kdy řekl něco špatně; je trochu takový trouba; má sýra Horáce, který kvůli dlouhodobé uleželosti propukl k životu a teď se tak trochu chová jako hladový pes (dá se tak o něm říci, že je to jeho mazlíček)
paní Proustová - postarší čarodějka, jež společně se svým synem vede v Ankh-Morporku velice úspěšný Bimbův obchod; přátelská, stará a s bradavicemi posetým obličejem, úšklebkem na tváři a mírně divokou povahou; lze o ní říci, že je jakýmsi mixem Stařenky Oggové a Bábi Zlopočasné
Roland - jediné dítě a tím pádem také jediný syn místního barona, jenž vládne na Křídě; Roland je oproti Toničce starší asi o dva, tři roky; objevil se v knížkách již dříve, poprvé ve Svobodnej národ, od té doby se ale hodně změnil - už není napůl šílený, rozkazovačný, či panovačný, naopak je uvědomělý, chytrý, rozvážný a za jakéhosi životního guru si vybral generála Takticuse, podle něhož vzniklo slovo "taktika"
Eskarína Kovářová - mladá devítiletá dívenka, která se chce stát mágem, ačkoliv nakonec zjistí, že na tom není nic výjimečného; mladá, zvídavá, trochu prudká, dětinská, hádavá
Pošuk Lulu Artur - Nac-mac-Fígl, který si myslí, že je gnóm, protože jej adoptovali gnómové; není však jediným z hlídky, kdo měl obdobné dětství (stačí vzpomenout na dvoumetrového kapitána Karotku, který si i přes svou výšku stále myslí, že je trpaslíkem); později se ale dozví pravdu, že je Fígl, a začne se tak i chovat; malý, odvážný, nebezpečný, svědomitý a silný

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Člověk by měl umět v sobě potlačit to špatné, tu nenávist, sžíravý pocit vůči druhému, jaký nás nutí si na něm vylít zlost a obvinit ho z nepodložených nepravostí.

MOTIVY:

Úskočný muž, čarodějnictví, čarodějky, svatba, pohřeb, láska

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka se mi vcelku líbila, avšak humoru v ní bylo poněkud pomálu, což mi docela vadilo, neboť jsem si u Terryho Pratchetta zvykl na větší množství.