- šestý díl série Úžasná Zeměplocha (předchozí: Magický prazdroj; následuje: Pyramidy)
Na Zeměploše, která je placatá a putuje vesmírem na zádech obrovské želvy, se najednou dějí nepředstavitelné věci. Kdo stojí mezi královstvím a zkázou? Soudné sestry jsou vtipnou a svéráznou variací na Makbetha i jiné shakespearovské příběhy. Setkáte se tu s mnoha postavami tohoto temného dramatu: s vévodou a vévodkyní, kteří usilují (zprvu úspěšně) o trůn, s celým vévodovým dvorem včetně šaška a ducha zavražděného krále, ale zejména se třemi čarodějkami, kterým se nakonec podaří vrátit královskou korunu na tu správnou hlavu... Ovšem nebyl by to Terry Pratchett, aby se v příběhu neobjevily nové okolnosti, situace, s nimiž Shakespeare nepočítal; a nakonec i překvapivé rozuzlení...
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Talpress v Praze roku 2003. Z anglického originálu
Wyrd Sisters (Discworld) přeložil Jan Kantůrek. Počet stran: 330. ISBN: 80-7197-235-5.
PROSTŘEDÍ:
Především království Lancre a posléze v několika pasážích Ankh-Morpork.
NÁMĚT:
Co se stane, když se do osudu jednoho království vloží trojice čarodějek.
DĚJOVÁ LINIE:
Kniha začíná tím, že král Lancre Verence, jenž je v nejlepších letech, je zavražděn svým příbuzným jeho vlastní dýkou. Normálně by se nic zvláštního nestalo, neboť mezi jeho rodem se taková věc dělá zcela běžně, avšak on se stane duchem. Musí tak prožít celou věčnost tím, že prakticky nic nesmí - jak mu záhy vysvětlí Smrť. Bohužel to znamená i přihlížet tomu, jak je jeho novorozený syn vzat jeho sloužícím, který s ním rázem prchá z hradu.
Sloužící je nakonec zabit trojicí vrahů, která ho pronásleduje, avšak stačí donést dítě ke dveřím trojice čarodějnic: Magráty Česnekové (Magrat Garlick), Bábi Zlopočasné (Granny Weatherwax) a stařenky Oggové (Nanny Ogg). Ti si umanou, že neviňátko musí ochránit, a tak se rozličnými způsoby zbaví oné trojice (velitel zemře, dalším dvěma se poštěstí přežít).
Dobře vědí, že se do lidských záležitostí nemají plést, neboť je to nebezpečné, a proto v nedalekém městečku zajdou na představení potulného divadla, kde mladíčka, jehož pojmenují Tomjan (díky neshodě stařenky a Bábi), předají principálovi Vínozpěvovi a jeho manželce, kteří se ho s rodičovskou láskou ujmou. Korunu, kterou sloužící donesl k čarodějkám s dítětem, ukryjí mezi rekvizity herců, a proto usoudí, že problém již vyřešily.
Avšak nic není tak, jak se zdá. Tím se odstartoval řetězec nenávistivých akcí, za nimiž stojí lord Felmet a jeho panovačná žena. Ti si přejí zbavit se čarodějek a uštědřit království cenou lekci. Nikoho nemají rádi a všechny jenom terorizují. Dokonce nechávají upálit některé občany zavřené v jejich domech, aniž by předem řekli, že něco takového chystají (v tom se lišili od minulého krále Verence, co pálil domy naoko, aby si získal respekt, ale lidi potom odškodnil a navíc je v jejich příbytcích neupálil).
Duch krále Verence má ale také své plány, jak se vším zatočit, a tak pomocí lsti uvězní kocoura Silvera věčné pijanky čarodějnice stařenky Oggové do temné komory s všemožnými gobelíny předešlých panovníků s tím, že ho půjde jeho majitelka na hrad jistě hledat.
Bohužel, vše se to nějak zamotá, a proto stařenku uvězní lord Felmet, jenž nenávidí čarodějnice, do mučírny. Naštěstí se to ale dozví Jeník, syn stařenky Oggové (čarodějnice na rozdíl od mágů mohou mít děti), zajde tak za zbývajícími dvěma čarodějkami, aby jim řekl, jak se věci mají.
Jelikož se předtím trojice na svém předešlém večerním sabatu pohádala, každá přijde v jinou dobu. Obě ale použijí stejný (nefunkční a hloupý) trik s nůší jablek, kdy se vydávají za stařenky prodávající jablka (odkaz na pohádku
Sněhurka a sedm trpaslíků). Tak se stane, že se bábi ztratí, avšak Magráta díky chlípným strážím najde mučírnu. Tam se ji strážní pokusí ublížit, avšak mladé čarodějce přispěchá na pomoc šašek, který ji zachrání, načež se oba do sebe zamilují.
Pak Magráta použije mocné kouzlo na dveře zavřené mučírny, kterému bude svědkem i Zlopočasná, jež bude muset uznat, že se jí to skutečně povedlo znamenitě na to, jak je těžké jej vůbec vyčarovat na tak staré dveře. Díky tomu se udobří a zachrání stařenku Oggovou.
Trojice pochopí, že musí zakročit a že šla veškerá legrace stranou, dohodnou se tedy na tom, že Bábi použije kouzlo, jímž posune království patnáct let dopředu, avšak nikdo v něm nezestárne, pouze okolní svět, tudíž Tomjan zestárne dostatečně, aby se mohl podle plánu tří čarodějnic vrátit do své rodné vlasti, aby se zbavil lorda a usedl tak právoplatně na trůn.
Mezitím šašek, jenž si již dávno před touhle celou událostí umanul, že bude sloužit svému pánovi až do své smrti, navrhne, že by čarodějky mohl lord porazit slovy. Lady Felmetová je zpočátku na pochybách, ale nakonec se nechá přesvědčit, a tak mu kývne na jeho návrh, že sežene v Anhk-Morporku herce, kteří sehrají takové představení, jež čarodějnice uvrhne do věčného stínu nenávisti, tudíž se jich pojednou zbaví.
Tak se stane, že šašek narazí na Tomjana, Vínozpěva a trpaslíka Mášrechta (jakéhosi
Shakespeara Zeměplochy), kteří staví první divadlo na Zeměploše nazvané po ní: Zeměplocha. Tomjan se tak s Mášrechtem vypráví do Lancre, ne však proto, aby vyplnil čarodějčino kouzlo, jež předtím na něj uvrhli, ale aby zde sehrál představení.
Při něm se stane spoustu událostí, které vedou třeba k tomu, že se lord Felmet dozná ke svým skutkům, pobodá všechny nebodavou falešnou dýkou, tudíž se nikomu nic nestane, zabije se, když spadne přes hradbu v prostěradle, když předstírá ducha, neboť zešílel, lady Felmetová se stane rázem vinnou, zjistí se, že je Tomjan skutečným dědicem trůnu a také to, že má bratra šaška. Dokonce se objeví i samotný Smrť, co si omylem - stejně jako čarodějnice - střihne ve vystoupení menší roli.
Jelikož se Tomjan nechce stát králem, stane se jím šašek, který pak vládne Lancre jako jediný dobrotivý král, jenž to se zemí myslel skutečně dobře a něco pro ni udělal. Nastala tak nová éra blahobytu pro království.
POSTAVY:
Bábi Zlopočasná - celým jménem Esmeralda Zlopočasná; čarodějnice žijící v Kyselé Prdeli; rozumná, hádavá, trochu prudká, vychytralá; ačkoliv je zhruba stejně stará jako stařenka Oggová, vypadá mnohem lépe - nemá žádnou bradavici na tváři, seschlý obličej či jakýkoliv jiný fyzický hendikep (ačkoliv se vždy snažila nějaký získat, aby dostála své pověsti čarodějnice); věčně se tváří, že všechno zná a všemu rozumí, ačkoliv tomu tak někdy není (příkladem budiž divadlo, které zcela nepochopila)
Magráta Česneková - čarodějka, která žije stejně jako Bábi Zlopočasná v království Lancre v oblasti Beraní hlavy; vyučila ji Dobračka Sejkonopná, čarodějka výzkumnice, jež jí zanechala spoustu knih, díky nimž získala Magráta nespočet znalostí (někdy i nesmyslných), které lezou dvěma zbývajícím čarodějkám občas na nervy; zakládá si mnohdy na moderních věcech, ačkoliv její kolegyně je pokládají za nesmyslné - příkladem budiž okultní vědy, runy a amulety; přes to všechno právě ona stmelila trojici dohromady; jinak je Magráta hodná, přátelská, milá, poměrně pěkná (na čarodějnici), zastánkyně zvířat a zdravé stravy; také by se dalo říci, že je i milou šaška
Stařenka Oggová - celým jménem Gyta Oggová je nejstarší (alespoň co se fyzické schránky týče) členkou trojice čarodějek z království Lancre; jako jediná z nich ale žije ve městě, kam za ní jezdí její početná rodina (pravdou bylo, že v mládí to byla docela rajda, čímž si také získala pověst); milá, usměvavá, často zpívá pijácké písně, když je opilá (kupříkladu tu o paní Ježkové), nerozumná (skoro jako dítě), veselá, přátelská, dychtící po alkoholu (a někdy i dobrém jídle)
Tomjan - dědic krále Verence; mladý, přátelský, usměvavý, veselý, nebojácný, dokáže dobře mluvit a snadno si získávat přátele, umí udobřovat a skvěle si cokoliv zapamatovat; adoptivní syn Vínozpěva; je výborným hercem mnoha tváří
Šašek Verence - nemanželský syn královského páru a tím pádem i bratr Tomjana; veselý, rozumný, chytrý, důmyslný, věrný (až do smrti, jak říká on sám); miluje čarodějku Magrátu; později se z něj stane král Lancre
Král Verence - typický středověký král (ani zlý, ani příliš dobrý); rozumný, panovačný, umírněný, rozkazovačný, oblíbený, svébytný, miluje lovy a bitvy; zpočátku je králem království Lancre, avšak po smrti už je jenom duch
Lord Felmet - příbuzný a vrah krále Verence; zlý, protivný, mrzutý, zapšklý, pomstychtivý, šílený (věčně si myslí, že na svých rukou má neustále krev krále Verence, a proto si je věčně drhne, čímž je má později skutečně víc a víc od krve
Lady Felmetová - zlá, protivná, mrzutá, zapšklá, pomstychtivá, šílená, tyran, psychopat a masochista; nenávidí všechny lidi, a to především slabochy; nejraději by všechny v království povraždila, aby měla konečně klid
Mášrecht - trpaslík, který absolvuje cestu s divadlem; dalo by se říci, že je to génius, scénárista, režisér (něco jako
William Shakespeare); rozumný, malý, obtloustlý, zarostlý vousem, chytrý, kreativní, nebojácný
Vínozpěv - adoptivní otec Tomjana; tlustý, přátelský, milý, veselý, chytrý; má dokonalý nazlátlý hlas; dalo by se říci, že je skvělý herec (jediný, kdo se mu snad může rovnat, je jenom jeho adoptivní syn Tomjan)
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Osud je vratký, a tak závisí na nás, jak jej ovlivníme.
MOTIVY:
Přátelství, divadlo, království, lest, intriky
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
Kniha je psána převážně spisovně v kombinaci s nespisovným jazykem, který se nachází zejména v pasážích s dialogy. Text je bohatý obzvláště na sloh popisný, jenž je tak typický pro všechny knihy s tematikou Zeměplochy.
VLASTNÍ NÁZOR:
Kniha se mi vcelku líbila. Musím říci, že oproti prvnímu dobrodružství s Bábi Zlopočasnou se mi zdá podstatně lepší.