Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Román je mistrnou charakteristikou německé zbohatlické buržoazie 2. poloviny 19. století.
Na typické postavy měšťky paní komerční radové Treibelové, na její rodině i společnosti, kterou se obklopuje, kritizuje autor s humorem a ironií typické rysy německého měšťáka - jeho dravou touhu po bohatství a moci, zakrývanou vybraným chováním a falešnou sentimentalitou, jeho nesmírné snobství.
Jedná se o vyzrálé dílo předního představitele kritického realismu (přes určitou zdlouhavost některých popisných pasáží).

OBSAH:

Paní Treibelová navštěvuje své známé a zve Korinu na slavnost, kde bude hostem Angličan Nelson.
Večeře probíhá v poklidu, Korina i paní Treibelová se snaží vést konverzaci. Poté se společnost přesouvá do salonu, kde Korina koketuje s Nelsonem a Leopoldem, to se nelíbí jejímu bratranci Marcelovi, po cestě domů jí to také vytkl.

Mezitím se u pana Schmidta, Karinina otce, sešla učená společnost "Sedm mudrců", dnes se ale sešli jen čtyři, někteří měli důležitější věci na práci. Během těchto sešlostí vedli vždy živé diskuse, každý často zastával jiný názor, bavili se o kultuře, vědeckých věcech i historických událostech nebo nálezech. Jejich konverzaci přerušili Korina a Marcel, kteří přišli, když odbilo jedenáct a muži se rozešli. Marcel si chtěl promluvit s panem Schmidtem. Chtěl, aby si s Korinou promluvil, Marcel ji totiž miluje, ale protože jsou bratranci, ona si ho nevšímá. Bojí se proto, že ji Leopard požádá o ruku, ale profesor ho ujistil, že jak zná paní Treibelovou, sňatek s ne tak bohatou dámou zakáže.

Staří Treibelovi doma u snídaně řešili, kdo by byla vhodná partie pro Leopolda, paní Treibelová zavrhla dceru Otty, manželova bratra. Pak natrefili na tichý spor mezi starými a mladými Treibely. Ottova manželka má sestru Hildegardu a Helena chce po paní Treibelové, aby ji pozvala na návštěvu, ona to však nechce udělat a pokud ji chce Helena pozvat, ať to udělá sama. Tento problém řešili i Otto s manželkou, která je tak tvrdohlavá, že to nechce pochopit a stále vidí paní Treibelovou jako tu špatnou.

Leopold si každé ráno vyjíždí na koni k rybníku, kde také snídá. Jízda je pro něj cvičení. Podle doktora je slabý, proto se se sebou snaží něco dělat. Tady si taky může postěžovat, že mu stále někdo něco nařizuje a prakticky nemá vlastní vůli. Rozhodl se tedy, že s tím něco udělá a že požádá Korinu o ruku.

Starý pan Treibel se uchází o post v politice, blíží se volby a do měst ho vyjel zastupovat Vogelsang. Podle něj vše běží skvěle, ale v jedněch novinách si přečetl, že jeho vystupování vypadá směšně. Teď neví, co si o tom má myslet.

Treibelovi, Smidtovi a Felgentreuovi si v jeden slunečný den vyrazili na výlet, ten se také velmi povedl a nikomu se nechtělo odcházet. Leopoldovi se podařilo Korinu požádat o ruku, ta svolila, ale připomněla mu, že cesta k jejich manželství bude ještě těžká.

Korina přijela domů brzy a šla rovnou do postele, ale než usnula, povídala si s hospodyní o jejím mrtvém manželovi a dostaly se i k dnešnímu zasnoubení.

Mezitím Leopold sdělil své matce, že je zasnouben s Korinou. Ta mu tento sňatek okamžitě zakázala. Za chvíli přišel její manžel a vše mu řekla. Ten ale nebyl rozčilen a se sňatkem souhlasil. To se ovšem nelíbilo Jenny.

Ráno napsala Jenny Helenině sestře Hildegardě, aby přijela na návštěvu, chtěla je dát s Leopoldem dohromady. Poté zašla za profesorem a chtěla mu rozmluvit zasnoubení jeho dcery Koriny. Když si ji vyslechli, Jenny uraženě odešla s nepořízenou.

Další události bohužel nebyly tak radostné. Hildegarda přijela, ale u Treibelů starších nikomu nebylo do řeči, proto trávila čas u sestry Heleny. Korině každý den chodil dopis od Leopolda, že se brzy vezmou a utečou, ale čekala tři týdny a nic se nestalo. Jednou se bavila s jejich hospodyní Smolkovou a konečně připustila, že stávající situace nemá cenu, Leopolda stejně nemiluje.

Smolková profesorovi řekla, že ze svatby nic nebude, konečně si mohl oddechnout, proto napsal Marcelovi, jemuž zároveň připsal, že byl povýšen - nyní je archeolog. Marcel přišel a s profesorem se bavili o Korině. Přes všechno současné dění si ji chce vzít, proto se rozhodl jí napsat dopis. Ještě ten den za ní přišel a na všem se domluvili a něco si vysvětlili. Byly poslány oznámení a ve stejný den se konalo také zasnoubení Leopolda a Hildegardy.
Svatba se konala za tři týdny. Byli pozváni všichni Treibelovi, aby se urovnaly vztahy. Po osmé hodině svatebčané odjeli na svatební cestu do Egypta.

ANALÝZA:

Román popisující život ve vyšší společnosti, jeho předsudky i radosti. Postavy nejsou příliš propracované, spíše tíhnou k plochosti. V ději se vyskytují tři rodiny a každá z nich pravidelně řeší společenské postavení a peníze. Nejhorlivěji se o těchto tématech debatuje v souvislosti se sňatkem, především matky se snaží svým dětem najít tu nejvhodnější partii.

U jedné konané večeře ukazuje názorně autor chování vyšší společnosti, na co si člověk musí dávat pozor u konverzace, co se u stolu hodí či nehodí. Dojde i na politické přesvědčení pana Treibela.

Ženy vedou domácnost, proto si jsou často samy sebou hodně jisté a působí až arogantně, muži si naopak zachovávají klidnou hlavu. Manžel si vyslechne manželčiny problémy a stížnosti, on jí řekne svůj názor, ale žena se stejně rozhodne sama a často odchází se slovy, že manžel danému problému nerozumí.

Paní Treibelová je jednou z hlavních postav. Je to starší dám z vyšší společnosti, jež je velmi sebevědomá a nenásilně dává stále najevo své postavení. Nikdy nepoznala chudobu a už jako mladá dívka se chovala jako dáma. Má velmi dobré konverzační schopnosti, ale musí neustále někoho poučovat. Většinou v dobrém slova smyslu, ale dotyční se přitom necítí moc dobře.

Další z postav je mladá Korina, která je velmi vzdělaná a vyzná se v anglické politice a kultuře. Stejně jako paní Treibelová má skvělé řečnické schopnosti. Je trochu naivní a co si umíní, toho se snaží dosáhnout. Příkladem může být zasnoubení s Leopoldem, jenž se snaží začít chovat statečně, konečně se odpoutat od vlivu matky. Poté co požádá Korinu o ruku, není schopen se více matce bránit. Korina jeho nabídku přijala, i když Leopolda nemilovala, věděla, že by sňatek jeho rodina nedovolila, přesto na něj tlačila. Nakonec přece jen musela spolknout svou pýchu, zasnoubení odvolat a pokorně přijmout Marcelovu nabídku.

Postava vypravěče se v knize střídá, buď je to paní Treibelová, nebo sám autor.
Děj plyne celkem svižně, celá kniha je rozdělena do oddílů, které čtenáři postupně odkrývají pohled na život několika rodin. Každý z oddílů je rozdělen do kapitol, jež jsou zde ale zcela zbytečné, protože oddíly jsou přijatelně dlouhé a kapitoly děj nijak nečlení, pouze přeruší dobře plynoucí děj.