Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2001 (1. vydání). Z italského originálu Baudolino přeložil Zdeněk Frýbort. Počet stran: 511. ISBN: 80-7203-398-0.

OBSAH:

Středověcí lidé přemýšleli úplně jinak než my, lidé soudobých dějin. To, co si jejich mysl dokázala vybavit, ať již to byl strašlivý drak nebo nádherný jednorožec, pro ně existovalo, i když o tom neexistovaly důvěryhodné důkazy. Svědkem této mentality jsou středověké bestiáře, ve kterých najdeme vedle úplně obyčejných a skutečně existujících zvířat i bazilišky či chiméry, aniž by bylo rozlišeno, které ze zvířat je bájné a které chová kdekdo ve chlívku.
Hlavní hrdina románu, syn piemontského sedláka Galiauda, pojmenovaný podle patrona sv. Baudolina, roku 1155 zachrání muže na koni, jenž zabloudil v mlze. Zjistí, že nejde o obyčejného ztraceného vojáka, ale o císaře Fridricha I. Ten si poté, co chlapec díky svému proroctví obrátí jeho nepřátele na ústup, vezme Baudolina k sobě a uloží ho do péče biskupa Oty, který jej naučí číst a psát.

Baudolino má kromě daru naučit se kterémukoli jazyku i velice bujnou fantasii, kterou využívá, když císaři svým vychytralým lhaním vypomáhá ve státních záležitostech. Díky tomu se stane císařovou pravou rukou, nejbližším přítelem a i jeho adoptivním synem. Proto má Baudolino černé svědomí, když se zamiluje do císařovy nové choti Beatrix. Naštěstí však odjíždí studovat do Paříže, kde se kromě rétoriky, filosofie a podobně naučí i pít a chodit za děvčaty. Právě na univerzitě se potkává s Básníkem, kterému píše básně, aby je neschopný poeta mohl vydávat za své, a Abdulem, Boronem, rabi Solomonem a Kyotem. Často se spolu ve vší učenosti hádají, nejvíce o existenci či neexistenci prázdna, o tvaru Země či o tom, zda existuje bájná říše kněze Jana. Čím víc se o Janovi dohadují, tím více berou existenci jeho království jako pevně daný fakt a rozhodnou se do něj vypravit. Každý se však chce do vzdálených končit vydat za jiným cílem - rabi Solomon chce nalézt deset ztracených židovských kmenů, Abdul doufá, že se setká se svou imaginární princeznou a Boron s Kyotem hledají pohár známý jako Svatý grál. Než se však bude moci Baudolino se svými přáteli do říše kněze Jana vypravit, bude muset přesvědčit svého císařského otce, aby na existenci pohádkových krajin uvěřil. Tak vzniká jeho životní falzifikátorské dílo, dopis kněze Jana.

Děj románu se tedy odvíjí od listu kněze Jana, který, ač padělek, byl pro středověké křesťanství velice důležitý - popisoval idylickou křesťanskou říši, jež oplývá medem a mlékem, kde není zločinnost a náboženské války. Toto falzum bylo sepsáno právě v období vlády Fridricha Barbarossy. Umberto Eco, autor románu, využil toho, že autor falzifikátu je dnes již asi nevypátratelný, a stvořil Baudolina. Rámec příběhu tvoří Baudolinovo retrospektivní vyprávění svého životního příběhu byzantskému historikovi Niketovi, zatímco kolem zuří křižácká válka. Své osudy svěřuje neznámému člověku, protože doufá, že jeho posluchač dokáže oddělit pravdu od lži. Jak vypráví, celý jeho život mu dělá problémy rozlišit to, co viděl, od toho, co by vidět chtěl.

VLASTNÍ NÁZOR:

Z Ecových historických románů jsem již četla Jméno růže a Pražský hřbitov. Román Baudolino mi hned po prvních pár stránkách přišel něčím jiný, byl velmi vtipný, méně zaměřený na citace historických dokumentů a atmosféra příběhu mi přišla uvolněnější. Mnohým čtenářům právě proto připadá o něco horší, než Ecova další tvorba, mne se naopak jeho odlišnost zamlouvala. Jde asi o jediný historický román, který mne dokázal přivodit záchvaty smíchu, ač humor v něm obsažený nebyl vulgární, ale v jistém smyslu intelektuální. Mnoho narážek mohli pochopit jen ti, kteří mají alespoň základní znalosti medievalistiky.

Hlavní hrdina románu, Baudolino, mi v lecčem připomínat postavu Simoniniho z jiného Ecova románu nazvaného Pražský hřbitov. Baudolino je stejně jako Simonini falzifikátor a stejně jako on se jeho život točí kolem jednoho díla, které každý jednotlivě sepsal a v jehož pravost skrze své lži uvěřili (u Baudolina je to dopis kněze Jana, u Simoninoho Protokoly sionských mudrců). Ani jednomu z nich jeho snažení však nepřinese štěstí.

Každá Ecova kniha, kterou jsem dosud četla, ať již to byl román nebo odborná esej, mi něco dala. Kromě skvělého čtenářského zážitku jsou to faktické znalosti z doby, kdy se román odehrává. Jelikož je Umberto Eco světově uznávaným historikem, může si být čtenář u každého románu jistý, že se na faktech obalených zajímavým příběhem vždy něco přiučí. Proto bych Ecovy romány mohla doporučit hlavně studentům historie, kteří se díky nim nenásilnou formou zprostředkovaně podívají do historie (v případě Baudolina to jsou doby středověku) a leccos zajímavého se přiučí.

CITÁT Z KNIHY:

"Tvrdochodci představovali slabinu Básníkova válečnického umu - vysílat do boje muže s přirozením na břichu bylo na pováženou, protože kam jinam by šla první rána než do koulí; tvrdochodec by se pak za ně chytil a volal maminku, aby mu pomohla z nesnází. Naproti tomu by se dali použít k hlídkování, časem se totiž zjistilo, že jejich pohlavní údy jsou citlivé jako tykadla hmyzu, při sebemenší změně směru větru nebo teploty vzduchu jim totiž úd ztuhne a začne vibrovat, takže by mohli být užiteční jako zvědové a průzkumníci, a kdyby je Hunové všechny pozabíjeli, řekl Básník, nedalo by se nic dělat, válka je válka a křesťanský soucit v ní nemá místo."
(str. 401)