Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Koncem padesátých let, ve zlaté době Reduty, přišel z Prahy i Václav Hrabě. Nekonformní svět mladých lidí po vlně free jazzu zasáhla na počátku 60. let beat generation. Corso, Ferlinghetti, Kerouac a především Ginsberg ovlivnili mnoho mladých lidí a brzy se objevila beatnická poezie i u nás. Hrabětovy verše jsou pro tu dobu nejcharakteričtější.
"Horečka" je jediným prozaickým textem, který se v básníkově pozůstalosti zachoval. Vychází poprvé knižně, více než třicet let po svém vzniku.
Vše začíná jedním mejdanem a končí překrásnou deštivou nocí. Je čas maturit…
A pár slov na vysvětlenou od samotného autora:

Tato povídka (nebo novela, nebo romaneto, nebo cokoliv chcete) není psána jako obhajoba určitých lidí. Netroufal bych si být tak sebevědomý a vystupovat něčím jménem. Chci říci aspoň něco o tom, co jsem viděl a co je pravda. Adresuji tuto povídku hlavně těm, kteří se cítí oprávněni vystupovat v úloze soudců "té dnešní mládeže", vybírají si pro své prokurátorské řeči ty nejnetaktnější chvíle, a pak se diví, že je jim odpovídáno stejně netaktně. Všechny generace před námi mají nějakou knihu, která byla napsána na vysvětlenou. To, co jsem napsal, považuji za útvar, podobný jazzové skladbě. Jestli máte možnost sehnat někde nahrávky Miles Davise nebo souboru "The Jazz Messengers", sežeňte si je a pouštějte si je při četbě této povídky. Mnoho věcí pochopíte daleko lépe, Pochopíte potom možná, že i člověk ve svetru a úzkých kalhotách může mít rád Bacha a Haendla. Možná, že pochopíte, že je možno mít současně rád Shakespeara, Šotolu a Šalamouna. Všechny je cituji a omlouvám se jim tímto, že jsem se předem nedovolil. Nezlobte se, že "hrdinové" mluví slangem - je to pravda! Nezlobte se, že mluví upřímně - chtěl jsem totiž, aby to byl jazz a ne "literatura"!!! Nezlobte se, že pijou - je to docela dobré...a děláte to taky! Budu moc rád, když se budete zlobit. Znamená to, že jsem měl aspoň trochu pravdu. Teď vás zavedu na mejdan. Budete z toho asi trochu vedle. Tomu se vůbec nedivte! Každý z nás byl ze svého prvního mejdanu trochu "vyšitej".
Děkuji za pochopení a za zlost.

Litoměřice, 22.12.1962

Václav Hrabě