Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mezi autory, kteří dali české historické próze posledních desetiletí část své osobnosti, patří zasloužilý umělec Václav Kaplický. K jeho nejznámějším dílům - nepochybně i zásluhou filmové podoby Otakara Vávry - patří román Kladivo na čarodějnice. Název románu je převzat z latinského spisu Malleus maleficarum, který vydali roku 1488 ve Štrasburku dva němečtí inkvizitoři. Část této práce se stala celoevropským trestním zákoníkem soudní praxe.

Kniha Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice vychází z holé skutečnosti. Smutný příběh začíná roku 1680. Na panství Velké Losiny došlo k činu vyvolanému pověrou. Stará žebračka Maryna Schuchová se chystala odnést hostii získanou v kostele bohaté sousedce, které nedojila kráva. Tím, že by kráva hostii dostala, měla by opět začít dojit. Na tento čin se však přišlo. Žebračka byla uvržena do vězení a obviněna z čarodějnictví. Na panství přijel zanedlouho hlavní činitel, soudce Boblig z Edelstadtu - vůdce čarodějnických procesů. Během krátké doby se mu podařilo uvěznit mnoho lidí, které se nakonec k čarodějnictví po vyčerpávajících výsleších přiznali, přestože obvinění bylo nespravedlivé. Tohle byl teprve začátek...
Ušetřen nebyl ani děkan Kryštof Alois Lautner - člověk moudrý, pracovitý a vzdělaný. Dlouho vzdoroval, ale po těžkém mučení na skřipci se i on přiznal k hrůzným činům, které nikdy neudělal, a byl upálen. ("Z čarodějnictví a ze spojení s ďáblem může být obviněn každý, zproštěn viny nikdo.") Spolu s ním byla obviněna z čarodějnictví také jeho kuchařka Zuzana Voglicková - mladá, krásná a pracovitá dívka i jeho další přátelé. Všichni, kdo se dostali do rukou soudce Bobliga a jeho pomocníka Ignáce, se již domů nevrátili. Našli se i lidé, kteří si soudce nadbíhali, neboť v té době byli upalováni příslušníci mnoha rodin - například byla upálena celá rodina havíře Sattlera. Když byly procesy zastaveny, žil Boblig ještě nějaký čas v Šumperku, ale potom zmizel. Mezi lidmi se říkalo, že ho odnesl sám Belzebub. Jeho pomocník Ignác zahynul nešťastnou náhodou pod koly kočáru. Tento příběh je svědectvím, že ne vždy vítězí lidskost nad nelidskostí a dobro nad zlem.

VLASTNÍ NÁZOR:

Ve chvíli, kdy se mi poslední kniha od tohoto autora dostala do rukou, uchvátila mne svým velmi pěkně graficky zpracovaným vzhledem. Na obálce z lesklého papíru vzhlíží k nebi jakási žena - obraz od Maxe Brokoffa - a nad ním je černě napsán název knihy a autor. V tento okamžik mohu říci, že to bylo vše, co se mi mohlo líbit. Ale abych hned knihu nezavrhla...
Již na první straně, ještě před začátkem příběhu, se objevuje jakási černobílá kresba, která mi připomíná kozla v chatrném rouše se starou dřevěnou holí a pod ním se krčí téměř udušená žena a její dva vrahové. Pomalu jsem začínal tušit, o co půjde.
Kaplický se snaží zapůsobit na čtenáře v různých okamžicích - jsou zde přímo popisovány kruté výslechy a upalování, proto si myslím, že kniha by neměla být určena pro věkovou kategorii alespoň do 13 let, protože je z mého pohledu někdy zacházeno do opravdových nechutností.
V knize se klade otázka: Proč ženy ponejvíce podléhají čarodějnictví a ďáblovi? A zároveň se na ni odpovídá: "Všechno čarodějnictví pochází z tělesného chtíče, který je u žen neukojitelný, proto, aby se uspokojily, spustí se třeba s ďáblem. Čtenář také nesmí ztratit ani na chvíli pozornost, jinak se může stát, že by mu utekl některý ze zajímavých okamžiků, a to by byla přece ohromná škoda. Samotný příběh je napínavý a je založen na latinském podkladu, tudíž jsou do textu vpisovány i latinské věty (s ponaučením). Celá kniha se mi přes počáteční nedůvěru velmi zalíbila. Škoda je, že příběh nekončí zrovna "happy-endem". Zapůsobila na mě jak barvitým líčením krás Jeseníků, tak i osudy jednotlivých postav, jež můžete během četby vnímat mnohem intenzivněji než při sledování filmové inscenace... Bezesporu nejtěžší na zpracovávání této knihy bylo vybrání vhodné ukázky. Nakonec jsem se rozhodla pro líčení přípravy popravy, z níž měl vyplynout značný kontrast v knize.

...Pacholci shodili odsouzence z káry, potom mu pomáhali po několika stupních nahoru na hranici. Tam ho provazy přivázali ke sloupu. Postavili ho tak, že se obličejem díval k severu. Jak jim byl za to vděčen! Jen letmý pohled vrhl na moře zvědavců, ale pak se zahleděl k horám, pod nimiž někde v dálce leží jeho rodné město Šumperk...

STRUČNĚ O AUTOROVI:

A na závěr pár životopisných informací o autorovi: Kaplický žil v letech 1895-1982. Narodil se v Sezimově ústí. Ve svých dvaceti letech byl odveden na frontu, později působil v nakladatelstvích jako spisovatel. Od padesátých let se středem jeho tvorby stala historická próza. Přesto všechno pocházejí z jeho pera i práce oddechového charakteru a literatura pro děti. Je mi už 17 let, ale i přesto si ráda příště přečtu jednu z jeho dětských knih.

Čtenářský deník	-	Kladivo na čarodějnice, Kladivo na čarodějnice (2), Kladivo na čarodějnice (3), Kladivo na čarodějnice (4), Kladivo na čarodějnice (5), Kladivo na čarodějnice (6), Kladivo na čarodějnice (7), Kladivo na čarodějnice (8), Kladivo na čarodějnice (9), Kladivo na čarodějnice (10), Kladivo na čarodějnice (11), Kladivo na čarodějnice (12), Kladivo na čarodějnice (13), Kladivo na čarodějnice (14)
	-	Život alchymistův, Život alchymistův (2), Život alchymistův (3)

Čítanka	-	Kladivo na čarodějnice
	-	Nalezeno právem