Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

děkan Lautner - hlavní postava děje
Boblig - vraždí v Šumperku a Velkých Losinách, inkvizitor
Bobligovi komplici - kníže Liechtenstein, olomoucký biskup Liecht

DĚJ:

Příběh z konce 17. století, z doby, kdy Velké Losiny byly panstvím Žerotínů. Žebračka Schuchová chtěla přinést porodní bábě hostii pro krávu, která podle báby kořenářky Davidky bude více dojit. Při přijímaní si nechala v ruce šátek, do něhož se chystala hostii ukrýt. Viděl ji mladý muž, který studoval teologii a pověděl to faráři Schmidtovi. Farář si nechal žebračku odvést, při výslechu nevědomky prohlásila o Davidce, že je stará čarodějnice. Tím na sebe a jiné upletla bič, protože farář Schmidt, který se chtěl za každou cenu zalíbit biskupovi a jenž chtěl získat Šumperské děkanství s mladou kuchařkou Zuzanou, napsal ihned list hraběnce z Galle. V listu líčí, že se mu podařilo odhalit čarodějnici a že jich může být více. Hraběnka zřejmě ze zvědavosti svolala radu, mezi niž patřil i Schmidt a radila se s nimi, co podniknout. Schmidt byl nejpohotovější v odpovědi a navrhl hraběnce, že by měla povolat soudce Bobliga z Edelstadtu, který je v procesích s čarodějnicemi velmi vyhlášený. Když to zaslechl děkan Lautner, velmi se polekal. Netrvalo dlouho a na losinském panství se usadil soudce Boblig. Spolu s ním přijel i jeho hrbatý pomocník Ignác. Davidku, Dorotu i starou Schuchovou týrali, že nakonec přiznali vše, co se po nich chtělo. Nahlásily jména, která soudce nadhodil, přiznaly, že létaly na vidlicích či jezdily na kozlu na Petrovy kameny, kde tancovaly, zpívaly, pily pivo a kam za nimi chodili jejich čertovští nápadníci. Soudci Bobligovi však losinské panství nestačilo, začal si dělat choutky na Šumperk, kde vybudoval inkviziční tribunál. Vše, co se odehrálo v Losinách, se opakovalo. Začal si dovolovat na bohatší měšťany a na děkana Lautnera, který jediný ho chtěl zastavit. A tak donutil obžalované, aby častěji říkali u výslechu jména bohatých a hlavně šumperského děkana Lautnera. Nakonec se mu podařilo přesvědčit biskupa, aby Lautnera vydal světským soudům, neboť pro církev je velmi nebezpečný. Mezi tím už bylo upáleno více jak 50 lidí, dokonce i Zuzana spolu se svou kamarádkou, její matkou a otcem. Děkan Lautner dlouho přemáhal bolest a věřil ve spravedlnost boží. Vydržel dva stupně mučení. Avšak nakonec i on ztratil víru a mučení třetího stupně podlehl. A tak byl i on stejně jako většina upálen za živa jako nějaká lidská troska. Některým odsouzeným byla udělena milost - nejprve jim byla sťata hlava a teprve pak byli spálení na hranici. A při tom byl Lautner statečný, moudrý a hlavně jako všichni nevinný!