Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• delší název díla: Příhody Václava Vratislava, svobodného pána z Mitrovic
• jedná se o významné dílo starší české literatury, jež je i po mnoha stoletích dílem čteným a velmi populárním

Příhody, které představují nejúspěšnější a nejpřekládanější knihu české renesanční literatury, se vyznačují bezprostřední nezaujatou zvídavostí a zájmem o každodenní život. Do cestopisného líčení, které nese pečeť renesanční doby, vkládá autor úvahy o jídle, odívání, mravech, náboženství, právních a vojenských poměrech zemí, jimiž projížděl.

Autor, jako "pachole" pana Fridricha Krekvice, je součástí výpravy, která vyráží s dary za sultánem Amuratem III. do Konstantinopole.
Po cestě se setkávají s jančáři (původně křesťané převychovaní v turecké bojovníky) a dopodrobna popisuje lázně.

9. září - Budín. Jeden člen doprovodu se "poturčil", tj. opustil své křesťanské společníky a přidal se k Turkům, později získal i vyšší funkci.
30. oktobris Jagodna - popis modliteben, víry a očišťování.
Decembris - Konstantinopol. Návštěva sultána a následná hostina. Křesťané si prohlížejí chrám sv. Sofie postavený císařem Justiniánem I., který je přestavěný na mešitu.
Vypravěč se ve městě opil a za trest dostal 40 ran "karaváčem" (karabáč). Několik dní potom se nemohl pořádně hýbat.
Rovněž líčí příběh jedné 16leté dívky. Měla si brát křesťana, ale v době, kdy pro ni sháněl věci potřebné na svatbu, ji uviděl jeden starý Turek a velmi se mu zalíbila. Zavřel tedy její rodiče do vězení a nechal je tam tak dlouho, dokud nesvolili, že mu dají dceru, aby se za něj provdala.
Ona se však i po svatbě tajně scházela se svým milým. Byli objeveni a krutě potrestáni. Dívku popravili utopením a chlapce nabodli na hák, kde po třech dnech zemřel.
Křesťané byli zrazeni a kvůli špionáži vsazeni do vězení. Václava chtěli Turci toho osudu ušetřit a nabízeli mu (i ostatním), že stačí, aby se "poturčili" a nechají je na svobodě. Všichni však tuto možnost odmítli.
Ve vězení se vyskytovala všelijaká havěť - brouci, mravenci a mouchy - která vězně velmi sužovala. Autor se jen zvolna uzdravuje z úplavice, později si trochu vězení přivyká a učí se vázat punčochy, rukavice a klobouky, aby si vydělal na jídlo.

Uhři porazili Turky a zdálo se, že si Turci zchladí zlost na zajatcích, ale nakonec se tak nestalo. Všichni vězni museli minimálně na půl roku na galeje, kde dostávali pouze plesnivé jídlo, nelidsky dřeli a byli hrozně biti.
Po galejích následovalo opět vězení - Černá věž (nebylo tam žádné světlo). Jedinou záchranou je znovu vázání oblečení kvůli získání jídla. Vypravěč se trochu učí mluvit a číst turecky.
Byl zvolen nový baša (turecký hodnostář), vězni po mnoha obtížích dostávají milost a po zaplacení 200 dukátů se šťastně vrací zpátky domů.

CITÁT Z KNIHY:

Ale tak nechali po sobě vězňové mnoho nečistoty, kusů houní a hadrů, kteréžto vzavše, pod hlavu místo polštáře jsme položili. Ale žádný smrtelný člověk, kdo nezkusí, neuvěří, jaký nocleh ve vězení jest; neboť ať o blechách, vších, stinkách mlčím, jsou tam nějací černí brouci jako velicí mravenci: ti kdekoliv kousnou, hned krev vyskočí a tělo oteče tak, že po všem všudy těle, kde by mohl špendlíkem tknouti, místa zdravého nebylo...
Nám pak rozkošným takovým noclehům nezvyklým, přenáramně těžko přivyknouti bylo...

PŮVODNÍ NÁZEV:

Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, kteréž v tureckém hlavním městě Constantinopoli viděl, v zajetí svém 1591 zkusil a po šťastném do vlasti navrácení sám léta 1599 sepsal.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NA TOTO TÉMA:

Autorka: Bc. Petra Bílková, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Název závěrečné práce: Reflexe turecké problematiky v Příhodách Václava Vratislava z Mitrovic
Anotace: Tato bakalářská práce se věnuje významnému dílu starší české literatury - "Příhodám" Václava Vratislava z Mitrovic. Zabývá se zařazením "Příhod" do kontextu české humanistické cestopisné literatury a literatury s tureckou tématikou. Těžištěm práce je však rozbor odrazu turecké tématiky v díle. Zajímá nás autorův pohled na osobně poznané turecké prostředí a jeho konfrontace s některými tehdejšími zažitými představami o Turecku a jeho obyvatelích. Snažíme se vyložit, které poznatky z turecké problematiky stály u Mitrovice v popředí a které naopak nepovažoval za důležité. Zabýváme se autorovým pohledem na Turky, jejich mentalitu a zvyklosti. Poté se věnujeme také povahové charakteristice Turků a také využitím získaných poznatků v celkovém vyznění díla. Zajímá nás nejen dokumentární hodnota díla, ale také jeho moralistní a zábavná funkce. Hledáme důkazy pro tvrzení, že Mitrovic cítil povinnost čtenáře vychovávat a kárat, ale myslel také na jejich pobavení.
Odkazy na stažení práce (PDF, 286 kB):
Český-jazyk.cz: Reflexe turecké problematiky v Příhodách Václava Vratislava z Mitrovic
Muni.cz: Reflexe turecké problematiky v Příhodách Václava Vratislava z Mitrovic