Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ÚVOD:

Československo před, během a po druhé světové válce.
Nenávidím a miluji je autorčiným šestým románem, vyšel v roce 1969. Trochu netypický je v tom, že se přímo netýká lékařského prostředí, které Valja Stýblová většinou upřednostňovala, protože s ním má osobní zkušenosti.

STRUČNĚ O AUTORCE:

Valja Stýblová je česká (narodila se však v Číně) spisovatelka a bývalá lékařka. Vystudovala gymnázium a poté se věnovala hudbě. Později začala studovat medicínu a své vzdělání ukončila v roce 1950. Až do odchodu do důchodu pracovala na Neurologické klinice v Praze na Vinohradech. V letech 1981-1990 byla poslankyní Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V roce 2007 jí byla udělena Medaile Josefa Hlávky.

FORMA A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Ich-forma; naprosto zásadním rysem je využívání latinských citátů pro vyjádření pocitů vypravěče; střídání lásky a nenávisti; dlouhé úvahy o tom, co by mohlo být; vývoj jednotlivých postav; více méně chronologicky sledujeme poměrně dlouhý časový úsek.

HLAVNÍ POSTAVY:

Werner - usedlý; vzdělaný; miluje latinu, učení a Magdalenu; trpělivý; neschopný být tvrdý - nechce připoutávat strachem, ale láskou; na druhou stranu neumí vypadnout ze svého konzervativního stereotypu
Magdalena - živelná; krásná; ženská; lehkomyslná; nezodpovědná; okouzlující; krutá a podvodná; milující - bytost plná paradoxů
Livie - chybí jí mateřská láska; inteligentní; cílevědomá; zatvrzelá
Antonius - hravý; vzdělaný; velmi oblíbený; laskavý; ochotný; nedokáže odolat lásce, ale trápí ho svědomí, proto schválně ukončí svůj život

DĚJ:

Werner začíná vypravovat psychiatrovi svůj a Magdalenin příběh. Poznal se s ní v septimě, kde učil latinu. V první hodině jim zadal těžký překlad, se kterým si zdárně poradil jedině Antonio. I proto si ho Werner velmi oblíbil.
Magdalena ho začala přitahovat svou krásou, ale on se lásce bránil a byl k ní nevlídný. Ona se učila špatně. Werner nedal na její prosby a nechal ji v pololetí propadnout.
Setkal se dokonce s jejím otcem, ten jeho postoj schválil, ale poprosil ho, aby Magdalenu doučoval. Tak se stalo a Magdalena se výrazně zlepšila. Ona a Antonio mu popřáli před třídou k narozeninám. Teprve poté, co nedokázal zahodit květinu, kterou mu věnovala, si přiznal, že ji miluje.
Magdalena mu však celou věc ztěžuje tím, že mu začíná projevovat přízeň (např. mu nechá pomněnku v třídní knize). Při jednom doučování jí řekne, že ji miluje a požádá jejího otce, aby mu ji dal za ženu. Otec je rád, protože doufá, že Werner bude Magdaleně věrným a schopným průvodcem.
Werner před svatbou Magdalenu podezírá, že už není panna, ale po svatbě si ta podezření trpce vyčítá. Jedou do Říma na svatební cestu, Magdalenu začnou nudit památky a Werner jí nestačí v posteli. Na její prosby jednou k moři, kde Magdalena srovnává manžela s mladými Italy a on z toho nevyjde zrovna dobře.
Když se vrátí, zjistí, že Magdalenin otec zemřel. Magdalena je zoufalá, protože ho milovala. Nechce se vrátit do školy a nějakou dobu se stará o domácnost. Později navrhne, že by se stala modelkou. Werner ale nesouhlasí a přiměje ji, aby vrátila ke studiu.
Začne tedy znovu studovat a sblíží se s Antoniem. Není ale spokojená a vyčítá Wernerovi, že už ji nemá tak rád. On ji vezme na výlet do pohraničí, kde je opět postaven do kontrastu s mladým, krásným mužem. Po jejich návratu Magdalena chce, aby se Werner občas choval bláznivě, on ale nedokáže překonat svou hrdost a dát jí, o co by stála.
Jednou už nesnese její hravost a mnoho věcí jí vyčte. Magdalena je raněná a jejich vztah dostává vážnou trhlinu. Jak hledá lásku jinde, zamiluje se do Antonia a on do ní.
Werner na to přijde, ale chce, aby se mu přiznali sami. Nakonec konfrontuje Antonia v testu pomocí latinských veršů. On odpoví jinými - že bojoval, ale láska zvítězila. Ještě toho dne spáchá sebevraždu.
Magdalena je s Antoniem těhotná, Werner jí odpouští a je ochoten dítě vychovat. Přijede k nim Antoniova matka Lída, která všechno ví, stará se jim o domácnost, aby odčinila synovu chybu.
Magdaleně se narodí dcera - Livie. Magdalena stále myslí na Antonia a s Wernerem nežije. Až Antoniova matka ji přiměje, aby se k němu chovala jako pravá manželka a sama pak odjede.
Magdalena nechce mít další děti, přestože po nich Werner touží, a místo toho jde na vysokou školu. Dceru pošle k Antoniově matce, malá dostane křivici - má poněkud zdeformovanou postavu. Magdalena se k ní kvůli tomu chová zle, Livie si proto oblíbí Wernera a on si ji taky zamiluje.
Lída se o Livii nemůže dál starat - je nemocná, a tak se Livie nastálo vrací k Wernerovi a Magdaleně.
Magdalenina matka žije s člověkem jménem Mikš. Do domu se přistěhuje i Mikšův syn. Stane se Magdaleniným milencem. Werner při jedné společné večeři mladšímu Mikšovi připomene, že má děvče a ten se svými rozpaky přizná, Magdalena s ním přeruší styky a on se odstěhuje.
Werner začne Livii učit latinu a velmi se sblíží. V této době se také seznámí s manželi Daňkovými. Daněk Magdalenu miluje, přestože má rád svou ženu, a jí jeho pozornost dělá dobře.
Lída pošle zprávu, aby za ní přijeli do sanatoria. Tam jedna z Lídiných "přítelkyň" prozradí Livii, že Werner není její otec. Malá je z toho zdrcená a kvůli ní si Werner vymýšlí historku o tajné svatbě Antonia a Magdaleny.
Magdalena naváže kontakt se starým známým - houslistou Olinem. Magdalena je s ním Wernerovi nevěrná, dokonce začne pracovat ve stejné agentuře jako on. Werner to tiše snáší a doufá, že jeho velkomyslnost ji nakonec přemůže.
Magdalena vyčte Wernerovi, že ji nemá dost rád. Poté od něj žádá ochranu od toho podivného vztahu, ale nakonec v něm dál pokračuje.
Werner ji spatří, jak se s Olinem líbá. Magdalena zrovna odjíždí do ciziny. Werner se s ní hrozně pohádá a Magdalena se už nevrátí - uteče s Olinem.
Daněk vyčte Wernerovi, že o Magdalenu nebojoval a jenom vyčkával. Magdalena napíše matce z Brazílie. Livie kvůli jejímu útěku nemůže na vysokou školu, a tak když matka poslala člověka, který k ní měl Livii odvézt, Livie odmítla jakoukoli zprávu od ní a o ní.
Po mnoha letech přišel dopis, že Magdalena je nemocná a jestli si ji vezmou. Werner je ochoten udělat cokoliv, jen aby ji měl zase zpátky. Zjistí, že Olin Magdalenu opustil.
Když Magdalena přijede, Werner zjistí, že zešílela. Dá ji do ústavu a s doktorem mluví, aby zjistil, jestli je ještě nějaká naděje, že se uzdraví...

CITÁT Z KNIHY:

Byla krásná. Opravdu krásná, je mi dodnes záhadou, čím jsem ji k sobě připoutal. Ve všem jsem byl její antipod, zjevem nehezký, duchem chladně střízlivý v protikladu k její výbušné citlivosti. I její krásu jsem vnímal spíše rozumem, tak jako ceníme dokonalost mramorové sochy. Co jsem po ní chtěl? Duševní hloubku, která by se vyrovnala líbeznosti tváře a těla?
Vidíte, doktore, ještě dnes, když o ní mluvím, chvějí se mi ruce i hlas. Dokázala, že jsem se změnil. Ztrácel jsem soudnost touhou po ní, ale také žárlivostí a neláskou. Zdá se vám to málo logické? Vzpomínáte si na ony verše?

Odi et amo. Quare id faciam, fortasse requiris.
Nescio, sed fieri sentio et excrucior.
(G.V.Catullus, Ad Lesbiam 85:
Miluji a nenávidím. Proč tak činím, možná se ptáš.
Nevím, ale cítím, že to tak je, a mučím se tím.)

Zvítězila nade mnou, ale nemyslete si, že toho lituji. Byl jsem vlastně svým způsobem šťastný. Každému přece není dáno až do konce milovat. I největší láska otupí své ostří drobným štěstím všedního dne.

VLASTNÍ NÁZOR:

Bylo mi nesmírně líto hodného Wernera, který se celou knihu snažil, odpouštěl, trápil se... Na druhou stranu jsem přemýšlela o přelétavé Magdaleně. Je možné, že kdyby se snažila, naučila by se ho přes svou povahu a mládí milovat věrně a stále?
Knihu bych doporučila. Má hloubku a poskytne hodně námětů na přemýšlení o lásce, odpovědnosti, životě atd.