Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Odeon, Praha, 1984. 9. vydání, 707 stran (z francouzského originálu přeložila Zdeňka Pavlousková)

DĚJ:

Příběh začíná na počátku 19. století ve Francii. Chudý biskup Myriel žije ve svém skromném domku se svou sestrou a jednou pomocnicí. Myriel často pomáhá chudým a je znám pro svoji dobrosrdečnost, proto je velmi uznáván a uctíván svým okolím.
Jednou večer k němu zavítá Jean Valjean, člověk, který strávil 20 let na galejích za krádež chleba a nyní byl propuštěn. Za tu dlouhou dobu se stal spodinou společnosti, a tak není divu, že s ním nechtěl mít nikdo nic společného po jeho propuštění. Marně žádal o pohostinnost v hostincích a domácnostech v jeho rodném městě, nikdo jej nechtěl. Biskup Myriel jej však přijímá na 1 noc do svého obydlí, i když zná jeho minulost. Jean nemá nic, a tak v noci ukradne stříbrné příbory a uniká z biskupova domu.
Další den je Jean zadržen četníky i se stříbrnými příbory. Četníci jej odvádí zpět k biskupovi a Jean čeká to nejhorší. Avšak pak se stane něco neuvěřitelného, co ovlivní navždy Jeanovu budoucnost, biskup četníkům sděluje, že Jeanovi příbory daroval, Jean je opět volný. Neustále přemýšlí o biskupově skutku...
Dále se seznamujeme s Fantinou, ženou, která otěhotněla se svým milencem, který ji však opustil. Fantina do něj byla velmi zamilovaná, velmi jí to ublížilo, a tak Fantina opouští život v přepychu a vydává se z Paříže za prací do svého rodného města. Svoji dceru, Cosettu, nechává u lakomého krčmáře Thénardiera v Montfermeil, aby si příliš nepokazila pověst při shánění práce. Krčmáři, jenž má lakomou ženu a taky 2 podobně staré dcery jako Cosetta, slíbí 7 franků na měsíc za Cosettu. Sotva Fantina svou dceru opustí, začíná krčmář vychovávat své děti na úkor Cosetty. Z Cosetty se stává služka celé krčmářovy rodiny.
Fantina se mezitím usazuje v městečku Montreuil-sur-Mer, zde pracuje v místní továrně, kterou založil cizinec, který se v tomto městečku před 10 lety objevil a továrnou tak zajistil práci mnoha lidem. Z cizince se stal později vážený starosta, který se jmenuje Madeleine. Fantina pravidelně platí krčmářovi i přestože zvýšil poplatky za Cosettu na dvojnásobek. Časem se však lidé dozvídají o jejím nemanželském dítěti a Fantina je vyhozena z továrny, dostává se do finanční tísně, nikdo ji nechce zaměstnat a město nemohla kvůli dluhům opustit, a tak se začíná živit prostitucí. Její výdělky jsou však nízké, Fantina nedokáže platit krčmářovi a neustále se zadlužuje.
Jednou Fantina zaútočí na důstojníka, který se jí velmi posmíval, je předvedena před policejního komisaře a hrozí jí vězení na půl roku. Ale starosta města Madeleine, který je náhodou u jejího zavírání, se jí ujímá a zaplatí za ni všechny její dluhy. Dozvídáme se, že tím dobrým starostou je Jean Valjean, který však skrývá svoji totožnost, jelikož by mu pověst bývalého galejníka způsobila velké problémy. Zanedlouho Fantina onemocní a vše nasvědčuje tomu, že zemře. Fantina touží spatřit svou dceru Cosettu, ale krčmář ji odmítá vydat, jelikož by přišel o peníze, které od Fantiny pravidelně dostává. Fantina umírá...
V této době se novým velitelem místní policie stává inspektor Javert, který zná Valjeana z galejí, ale když se s ním (starostou) setkává, není si jist, zdali je to on. Jean dobře skrývá svou totožnost, ale podezíravý Javert má plán, aby se Jean přiznal ke svému pravému jménu. Jean se před soudem přiznává ke svému jménu, aby nebyl obviněn jeden nevinný chudák za Jeanovy činy, a je odsouzen. Při převozu do vězení se mu však podaří uprchnout.
Po této události se Jean vydává ke krčmáři Thénardierovi pro sedmiletou Cosettu, která zde musí pracovat jako služka krčmářovy ženy. Cosettu získává a společně s ní vyráží do Paříže. V patách mu však je opět Javert, není si však jist, zdali opět sleduje Valjeana, ale stále jej chce dopadnout. Javertovi se podaří sevřít Jeana do pasti, ale Jean se s Cosettou dokáže dostat do jednoho ženského kláštera, kde pracuje jako zahradník Jeanův přítel Fauchelevent, kterému Jean kdysi zachránil život, ten je Jeanovi natolik zavázán, že mu zařídí místo pomocníka zahradníka v klášteře a začne jej vydávat jako svého bratra, z Cosetty se stává klášterní chovanka.
Po několika letech naprostého bezpečí se Cosetta rozhodne nestát se jeptiškou, a tak Jean a krásná Cosetta opouští klášter s vírou konečně začít žít vlastní život. Jednou se Cosetta v Lucemburských zahradách setkává s Mariem Pontmercym, pozdějším vůdcem revoluce v roce 1832, oba se do sebe okamžitě zamilují. Jean to vidí a velmi se bojí, že by Cosettu ztratil, a tak se raději přestěhuje. Mario je velmi nešťastný...
Po půl roce se Mario setkává s Cosettou znovu, ale než se Mario odhodlá k nějakému činu, Jean a Cosetta odjíždí kočárem pryč. Mariovi se však podaří získat adresu Cosetty a začne se s ní scházet v jedné malé zahradě v ulici Plumet, kde Cosetta bydlí, stávají se z nich milenci, aniž by to Jean tušil. Jejich štěstí je však narušeno, když Jean zjistí, že má Javerta opět v patách. Chce se s Cosettou zase odstěhovat, tentokrát do Anglie, Cosetta nesouhlasí, Mario tomu chce zabránit svatbou s Cosettou. Když jde Cosettu požádat o ruku, dům v ulici Plumet je vyklizený. Mario je zdrcen, myslí si, že Cosetta zmizela s Jeanem do Anglie, a tak se vydává hájit barikády s Přáteli abecedy (Přátelé lidu) během pařížské revoluce roku 1832, kde je rozhodnut zemřít pro svůj žal ze ztráty Cosetty.
Mariova dobrá přítelkyně Eponina se zapojí do barikád také a je smrtelně raněna, ještě než zemře, předá Mariovi dopis od Cosetty, přestěhovala se s Jeanem do jiné ulice. Mario ji nechává poslat přes chlapce Gavrocha (chce mu tím zachránit život) dopis, ve kterém jí vyjadřuje svůj nesnesitelný žal z toho, že nemohou být spolu a že hodlá zemřít na barikádách. Dopis se však k jako prvnímu dostane k Jeanovi, ten, ač nemá Maria kvůli jeho lásce ke Cosettě rád, se vydává na barikády za Mariem, aby zjistil jeho vztah ke Cosettě. Na barikádách se setkává se zajatcem revolucionářů, Javertem. Jean mu zachrání život, Javert to jen těžko chápe. Po několika hodinách všichni na barikádách umírají (i chlapec Gavroch), pouze Jeanovi se podařilo přežít, vzal s sebou do stoky těžce raněného Maria. Po pár hodinách se jim podaří dostat se ze stok, venku je však Jean zatčen Javertem, Mario je odvezen k dědečkovi, kde se pak vyléčí a Jean se jde rozloučit s Cosettou. Javert tak poznává dobročinnost a šlechetnost Jeana Valjeana a spáchá sebevraždu. Jean už není nikým pronásledován, je volný.
Sotva se Mario uzdraví, zasnoubí se s Cosettou, avšak obviňuje Valjeana z vraždy Javerta a krádeže majetku starosty Madeleine (neví, že jím byl sám Jean Valjean), a tak zakazuje Cosettě setkání s Jeanem, ten tím velmi trpí. Mario se však dozví pravdu a na poslední chvíli se s Cosettou vydá za Jeanem, který Cosettě umírá v náručí nesmírně šťastný z toho, že mu bylo uvěřeno a odpuštěno.

VLASTNÍ NÁZOR:

V této knize se dozvídáme o životě a bídě v předrevoluční Francii, o boji lidu za změnu.
Nebylo pro mě překvapením, že se mi kniha velmi líbila, děj jsem znal po zhlédnutí filmu Les Miserables, kterým jsem byl nadšen, a tak jsem si tuto knihu vybral. Kniha byla záživná, jednoduchá na čtení a plná souvislostí.

HLAVNÍ HRDINOVÉ:

Jean Valjean - poněkud naivní člověk, bývalý galejník, pomáhá chudým a lidem v nouzi
Javert - zlý, tvrdý a nekompromisní policista, silně dodržuje zákony
Cosetta - osiřelé děvče s krutým dětstvím, později se jí ujímá Jean Valjean
Fantina - matka Cosetty, kterou miluje a je ochotna pro svoji dceru udělat cokoliv
Marius - mladý muž plný ideálů, potlouká se životem, miluje Cosettu

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Victor Hugo byl autorem klasicistních a romantických básní, esejí, próz a dramat. Po neúspěšné dramatizaci hry Les Burgraves (Purkrabí) a po smrti své dcery se věnoval politice. Kvůli vydání své satiristické knihy útočící na Napoleona II. musel odejít do exilu, do Francie se vrátil za 20 let a jeho návrat byl velmi oslavován. Napsal divadelní hry (Král se baví, Angelo, Lukrécie), poezie (Básně Victora Huga, Nové překlady Victora Huga, Satyry, Francii a světu, Jen ty nám zůstáváš, ó lásko), prózy (Bídníci, Dělníci moře, Devadesát tři, Chrám Matky Boží v Paříži, Poslední den odsouzence).