Menu
Hugo Victor (*26.02.1802 - †22.05.1885)
Bídníci (6)
Později se náš hrdina díky změnám v průmyslu, kterým dobře rozuměl, stal důležitou osobou v přímořském Montreuilu. Postupem času se stal galejník Jean Valjean - novým jménem pan Madeleine - starostou města. Z přímořského Montreuilu pocházela také krásná Fantina, která byla několik let mimo domov a tam se také dostala do nesnází - měla dítě jako svobodná matka (což byl v té době problém). S malou Cosettou se však hned nemohla vrátit domů. A tak se cestou ke svému rodnému městu setkala s jednou rodinou, která jí slíbila opatrovnictví její dcerky. Smlouva byla ujednána a ubohá Fantina se vrací domů, zabydluje se a posílá rodině Thénardiérové do Montfermeil peníze za opatrovnictví. Záhada o tom, že je Fantina matkou, se rozletěla v kovárně pana Madeilena a Fatina je propuštěna z práce a dostává se do hrozné situace. Rodina, která se stará o malou Cosettku, se snaží z Fantiny vytáhnout co nejvíce peněz. Fantina onemocní a dostává se na úplné dno. Dokonce je zatčena a ujímá se jí pan starosta, který nevěděl o Fantině, ani o jejím životě. Ta se těší na svoji Cosettu, leží v nemocnici a nakonec u pana starosty umírá. Pan starosta na veřejnosti dává vědět, kdo vlastně je, a znovu je dán do vazby, odkud se mu podaří uniknout.
Jean Valjean byl zajat a odsouzen k trestu smrti; trest byl poté pozměněn na doživotí v Toulenu. V Toulenu se opravovala loď Orion a hrozilo tam nebezpečí smrti námořníka, kterého zachránil odsouzenec.
Jean Valjean, který padl do moře a jeho tělo nebylo nalezeno, byl považován za mrtvého, zatímco on přitom podplul v moři pod lávkou, aby se dostal na pevninu a k penězům. Nakoupil šaty pro Cosettku, pronajal si dům a milou, chudou Cosettku vysvobodil z těžkého a smutného života u rodiny Thénardiérové.
Později se oba dva ocitli v klášteře, kde prožívali další roky života. Cosetta rostla a Jean Valjean stárnul.
Mezitím v druhé části města žil Marius, kterého nikdo neměl rád. Později se Marius zamiloval do Cosettky a štěstí jim přálo. Cosettka dostala po svém otci velké dědictví, které měl právě pro ni. Jean Valjean umírá jako starý ubožák, ale loučí se životem rád, protože udělal hodně pro chudáky.
Zdroj: LLenusenka, 23.12.2008
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Victor Hugo - Bídníci (6)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
Vlčák Kazan housle obraz josefa lady Lyrické básně manželská nevěra minuta strachu čtyři knihy sonetů jambický verš william golding esej zamyšlení Otčenáš spokojenost Krysař 1915 rozlučkový projev okresní město nabucco neurčité číslovky Stanislav Neumann strom a člověk Dětské knížky oranžové blues neil gaiman rodinný kruh dokonal v jeskyni zápas obydlí Můj přítel Jirka moje cesta paní bovaryová
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 572 039
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí