Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DĚJ:

Celý román začíná mystérií v chrámu Matky Boží v Paříži. Hraje se hra Petra Gringoira, zvaná "Dobrotivé rozsouzení Panny Marie". Autor stojí v davu a sleduje, jaký bude mít jeho hra ohlas. Měla začít po příchodu kardinála, ale lid nechce čekat a vyhrožuje hercům. Petr Gringoire jim řekne, ať začnou hrát, že veškerou zodpovědnost bere na sebe. A tak hra začne. Neměla poněkud velký ohlas a byla dvakrát přerušena. Jednoho z vlámských učenců, Jakoba Coppenola, napadne jiný způsob zábavy, a to volba krále bláznů. Všichni jeho nápad přijímají a králem bláznů se stává zvoník Quasimodo. Petr Gringoire odchází znechucen a zklamán, že o jeho mystérie není zájem. Když Quasimoda vynášeli z chrámu, tancovalo na náměstí Gréme cikánské děvče - Esmeralda, se svou ochočenou kozičkou Džali. Celý lid se zastavil a uchváceně sledoval Esmeraldu, mezi nimi i Petr Gringoire, který byl jejím tancem a krásou uchvácen. Své vystoupení však ukončí, když uslyší zlý hlas kajícnice z kobky v Rollandově věži, zvané "Myší díra", která má odpor k cikánům. Esmeralda si posbírá peníze a odchází. Petr Gringoire ji však pronásleduje temnými uličkami. Viděl, jak ji přepadli dva muži, chtěl jí pomoci, ale jeden z mužů ho uhodil. Naštěstí zrovna kolem projížděli lučištníci krále Ludvíka XI. s velitelem Phoebusem z Cheteaupersu. Zajali jednoho z únosců, a to Quasimoda, druhý z mužů, zahalený v černém, utekl. Esmeralda se okamžitě do kapitána zamilovala.
Básník, Petr Gringoire, se dostal do "Dvora divů", jak bylo nazýváno město zlodějů, žebráků, cikánů a tuláků v Paříži. Tady ho zajali a představili svému králi Kulhavému Špindírovi, který mu dal úkol, ale on ho nesplnil. Za to byl odsouzen k oběšení a od toho ho mohla zachránit jen dívka, která by se za něj provdala. Esmeralda se ho rozhodla zachránit. Podle starého zvyku rozbili džbán a ten se rozpadl na čtyři části, a tak se na čtyři roky museli stát manželé.
Mezitím se tři ženy, Mahieta, Gervasic a Oudarda vydaly navštívit kajícnici Gudulu do Rollandovy věže. Cestou jim Mohieta vypráví smutný příběh, který se stal kdysi v jejich městečku. Vyprávěla o mladé dívce, Sedmikrásce, které unesli cikáni dcerušku - Anežku, a místo ní ji podstrčili ohyzdné dítě. Matce zbyla jen po holčičce botička. Myslela si, že cikáni její dítě snědli. Po únosu zmizela a už ji nikdo neviděl. Kajícnice jí byla velmi podobná, protože měla taky takovou malou botičku, ke které se modlívala.
Ohyzdné dítě dala do kostela a tam se ho ujal arcijáhen Claudius Frollo z chrámu Matky Boží, pojmenoval ho Quasimodo a vychovával ho společně se svým bratrem Janem Frollem ze Mlýna. Quasimodo se po několika letech stal zvoníkem v chrámu, ale od neustálého zvonění ohluchl.
Zatímco Esmeralda byla vychovávána ve Dvoře divů. Když umírala její cikánská matka, dala jí na krk váček s botičkou a řekla jí, že když najde druhou botičku, tak bude v náručí své matky.
Po únosu Esmeraldy byl Quasimodo obžalován a zmrskán na náměstí. Měl strašnou žízeň, smilovala se nad ním právě Esmeralda a dala mu napít. Okamžitě se do ní zamiloval a snil o ní.
Esmeralda však stále myslela na kapitána Phoebuse, ten stál na balkóně se svou sestřenkou Lilií, kterou si měl zanedlouho brát, a sledovali, jak Esmeralda tančí. Phoebus na ni zavolal a ona předvedla naučené číslo se svou kozičkou Džali. Z písmenek vytvořila slovo PHOEBUS, v tom Lilie omdlela a Phoebus se musel rozhodnout, buď pro Lilii, nebo pro Esmeraldu. Nakonec se rozhodl pro Esmeraldu. Vše sledoval z protější věže chrámu arcijáhen Claudius Frollo, sešel dolů a potkal Petra Gringoira. Dozvěděl se, že je její manžel a popadla ho žárlivost. Mezitím přišel za ním bratr Jan Frollo pro peníze. Poté se Jan vydal s Phoebusem do krčmy "K Evinu jablku" oslavit Esmeraldinu lásku. Jan odešel velmi opilý a Phoebus se rozhodl jít ještě na schůzku s Esmeraldou. Někdo ho sledoval, byl to arcijáhen. V domě kuplířky Marty si s Esmeraldou vyznají lásku a v okamžiku, kdy se chystají políbit, vtrhne dovnitř někdo v černém plášti, kapitána pobodá a zase zmizí. Esmeralda v zápětí omdlela. Byl to arcijáhen. Našli je v kaluži krve, Phoebusa odnesli k lékaři a Esmeraldu uvěznili. Byla obviněna z čarodějnictví a odsouzena spolu se svou kozičkou ke smrti oběšením na náměstí Gréve. Esmeralda si myslela, že je kapitán mrtvý a pod nátlakem se přiznala k vraždě.
Ve vězení ji navštívil kněz Frollo, vyznal se jí z lásky a poprosil o odpuštění. Nabídl jí, že s ní uteče pryč, ona odmítla a vyhnala ho pryč. Na druhý den ji odvezli na káře na náměstí k šibenici, tam se jí opět kněz zeptal, zda s ním chce utéct a žít, ona si raději zvolila smrt než jeho. Vtom se na náměstí objevil Quasimodo a vzal ji do náručí a vyskákal s ní na galerie katedrály, křičel přitom: "Asyl, asyl!" Schovávali se společně v chrámu a Quasimodo ji vyznal lásku, ji však odrazovala jeho fyzická ošklivost. V té době se dozvěděla, že kapitán žije a byla velmi šťastná. Jenže do Paříže přijel král a zrušil ochranu chrámu a nařídil vykonání rozsudku. Frollo však měl plán a svěřil ho Petrovi. Zburcují tuláky, zloděje a cikány a vydají se zachránit Esmeraldu v noci před popravou. Jenže hluchý Quasimodo netuší, že jeho lásce nechtějí ublížit a brání chrám, jak může a spoustu jich zabíjí, včetně arcijáhenova bratra Jana. Petr s Claudiem vtrhnou do pokoje Esmeraldy a i s kozičkou ji odvedou. Po cestě se rozdělí. Petr odchází s kozičkou Džali a Esmeralda zůstává opět sama s knězem, ten jí dá znovu vybrat a ona své rozhodnutí nezmění, je jí milejší smrt.
Odvedl ji tedy ke kajícnici Gudule do Myší díry, aby ji pohlídala a šel ji udat. Ze zoufalství si spolu povídají, pomocí botiček zjistí, že jsou matka a dcera. Gudule se ji snaží ukrýt ve své komůrce. Když kolem projížděla královská garda, v níž byl i Phoebus, a Esmeralda uslyšela jeho hlas, tak se prozradila. Byla odvedena na šibenici. Gudule se ji snažila chránit, ale upadla na dlažbu a umřela. Esmeralda byla oběšena.
Quasimodo si ani v tom zmatku nevšiml, že Esmeralda zmizela. Viděl kněze, jak stoupá na věž a vydal se za ním. Spatřil šibenici a na ní bezvládné tělo Esmeraldy. Přistoupil tiše zezadu k Frollovi a shodil ho z věže. Když pohřbívali arcijáhenovo tělo, nemohli Quasimoda najít. Tělo Esmeraldy bylo odneseno do sklepení na Mont-Fauconu.
Mezitím se Phoebus vrátil ke své sestřence Lilii ve chvíli, kdy věšeli Esmeraldu. Ptal se Lilie, co se děje na náměstí a ona jen odvětila, že věší nějakou cikánku za čarodějnictví, ale její jméno nezná. Když se ho ptala, kde byl takovou dobu a co to má za zranění, vymyslel si, že byl někde ve válce a že se nepohodli. Nakonec se spolu vzali.
Petr Gringoire se vrátil ke psaní tragédií.
Když po dvou letech přišli lidé do hrobky Esmeraldy, našli místo jedné kostry, dvě vzájemně se objímající. Jedna ženská a druhá mužská s hrbem na zádech. Quasimodo přišel dobrovolně ke své milé zemřít. Velký to projev lásky...

CITÁT Z KNIHY:

Čtyři biřici, stojící už od devíti hodin ráno po čtyřech stranách pranýře, vzbudili v tomto davu naději, že se tu bude konat nějaká exekuce, ne sice věšení, ale aspoň bičování nebo uřezávání uší, zkrátka že něco bude; a tak dav rostl každým okamžikem, takže čtyři biřici, tísnění ze všech stran, museli jej několikrát "stisknout", jak se tehdy říkalo, pořádnými ranami důtek a zadky svých koní...
Konečně se objevil odsouzenec, přivázaný vzadu ke káře. A když byl vytažen na plochu pranýře a když ho mohli ze všech stran náměstí spatřit přivázaného provazy a řemeny ke stolu, propukl na náměstí ohromný řev, smích a jásot. Dav poznal Quasimoda...