Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je 6. ledna 1482 a celá Paříž slaví svátek Tří králů a slavnost bláznů. Ve velké síni Soudního paláce mají právě odehrát mystérie, čeká se jen na příjezd kardinála Bourbonského. Punčochář, mistr Jakub Coppenole, přijde na myšlenku, že by se měla slavnost bláznů slavit jinak než hranou fraškou. Autor nejpovedenějšího úšklebku bude zvolen papežem bláznů. Mystérie tak nejsou dokončeny k velké lítosti Petra Gringoira, básníka a autora hry.
Bláznem bláznů je zvolen Quasimodo, 20letý zvoník od Matky Boží. "Řekl bys rozbitý a špatně slepený obr". Quasimodo, sirotek, kterého se ujal kněz Klaudius Frollo, se narodil jednooký, hrbatý a kulhavý. Když se stal ve 14letech zvoníkem u Matky Boží, zvony mu protrhly ušní bubínek a on ohluchl. Nikdy ale nepřestal zvony milovat. Tento obr nevzbuzoval lítost, ba právě naopak. Není divu, že nepřátelské okolí z Quasimoda učinilo tvora zlomyslného, zlého a ještě ošklivějšího.
Petr Gringoire opouští prázdný sál. Na náměstí Gréve spatří mladičkou cikánku Esmeraldu, jak tančí a se svojí kozičkou Džali předvádí dovedné kousky. Petr nemá kam jít, a tak ho napadne sledovat cikánku. V tmavé uličce je svědkem pokusu o únos dívky Quasimodem a blíže nepoznanou osobou. Cikánku zachrání povrchní, mladý kapitán Phoebus z Châteaupersu a ta se do něho zamiluje.
Petr bloudí křivolakými uličkami, až se dostane na proslulý Dvůr divů, fantastické mraveniště zbídačených chudáků, lapků a vrahů. Z nutnosti se stane jedním z nich a zároveň i zdánlivým manželem Esmeraldy.
Quasimodo je odsouzen na pranýř. V jeho utrpení a ponížení mu nepomůže ani kněz Klaudius Frollo. Když poprosí o vodu, jediná Esmeralda mu dá napít.
Kněz Klaudius Frollo pronásleduje cikánku, do níž je zhýrale zamilován. Byl to právě on, kdo se jí té noci pokusil unést za pomoci Quasimoda, který mu je plně oddán jako pes. Klaudia, ovládaného svými nekontrolovatelnými vášněmi, jeho zkažená a černá duše nutí sledovat Esmeraldu i na její dostaveníčko s Phoebem. Smyslů zbavený kněz kapitána napadne a těžce zraní. Z útoku je nakonec obviněna Esmeralda. Spolu se svojí Džali je odsouzena za čarodějnictví. Ale Quasimodo na ni nezapomněl.
Když vezou nešťastnou Esmeraldu na šibenici, unese ji Quasimodo do chrámu a zajistí jí tím azyl. Páter Klaudius žárlí na svého svěřence a Esmeraldě hrozí nebezpečí, že bude její azyl zrušen. Klaudius přemluví Petra Gringoira, aby podnikl kroky k její záchraně. Petr, v jádru veliký zbabělec myslící jen na sebe, chce zachránit pouze kozičku Džali.
Nezbývá, než aby žebráci a lůza spojili své síly a vydali se Esmeraldu sami zachránit. Tragickými okolnostmi však dochází k strašlivému krveprolití. Do všeho toho zmatku se vloží i vojsko Ludvíka XI. Není pomoci. Mladičká Esmeralda, jež právě nečekaně nachází svojí skutečnou matku, je oběšena. Quasimodo, jenž tak pozbyl smyl svého života, svrhne šíleného, smějícího se kněze z chrámu Matky Boží.

CITÁT Z KNIHY:

"Když asi za dva roky nebo osmnáct měsíců po událostech, jimiž končí toto vyprávění, přišli do sklepení v Montfauconu vyhledat mrtvolu dva dny předtím oběšeného Oliviera Daňka, jemuž Karel VIII. po smrti milostivě dovolil, aby byl pochován v lepší společnosti, u svatého Vavřince, nalezli mezi těmi ohavnými kostlivci dvě kostry, z nichž jedna objímala podivným způsobem druhou. Jedna z nich, byla to kostra ženy, měla dosud na sobě několik cárů šatů z látky kdysi bílé a kolem krku náhrdelník z adrezarachových zrnek s malým hedvábným váčkem, ozdobeným zelenými skleněnými korálky, který byl otevřený a prázdný. Ty předměty měly tak nepatrnou cenu, že si je kat asi nechtěl vzít. Druhá kostra, která ji držela v těsném objetí, byla kostra muže. Všimli si, že měla pokřivenou páteř, hlavu vraženou mezi lopatkami a jednu nohu kratší. Neměla zlomený vaz a bylo jasné, že nejde o oběšence. Muž, jemuž kostra patřila, přišel sem tedy umřít. Když ho chtěli odtrhnout od kostry, již objímal, rozpadl se v prach."

Čtenářský deník	-	Bídníci, Bídníci (2), Bídníci (3), Bídníci (4), Bídníci (5), Bídníci (6), Bídníci (7), Bídníci (8), Bídníci (9)
	-	Bídníci (rozbor)
	-	Bídníci - 1. díl
	-	Chrám Matky Boží v Paříži, Chrám Matky Boží v Paříži (2), Chrám Matky Boží v Paříži (3), Chrám Matky Boží v Paříži (4), Chrám Matky Boží v Paříži (5), Chrám Matky Boží v Paříži (6), Chrám Matky Boží v Paříži (7), Chrám Matky Boží v Paříži (8), Chrám Matky Boží v Paříži (9), Chrám Matky Boží v Paříži (10), Chrám Matky Boží v Paříži (11), Chrám Matky Boží v Paříži (12), Chrám Matky Boží v Paříži (13), Chrám Matky Boží v Paříži (14), Chrám Matky Boží v Paříži (15), Chrám Matky Boží v Paříži (16), Chrám Matky Boží v Paříži (17), Chrám Matky Boží v Paříži (18), Chrám Matky Boží v Paříži (19), Chrám Matky Boží v Paříži (20), Chrám Matky Boží v Paříži (21)
	-	Chrám Matky Boží v Paříži (rozbor)
	-	Dělníci moře, Dělníci moře (2)
	-	Hernani aneb Kastilská čest, Hernani aneb Kastilská čest (2)
	-	Muž, který se směje
	-	Veliký Jargal
	-	Zvoník u Matky Boží, Zvoník u Matky Boží (2), Zvoník u Matky Boží (3)

Čítanka	-	Chrám Matky Boží v Paříži, Chrám Matky Boží v Paříži (2), Chrám Matky Boží v Paříži (3), Chrám Matky Boží v Paříži (4), Chrám Matky Boží v Paříži (5), Chrám Matky Boží v Paříži (6)
	-	Dělníci moře
	-	Džinnové
	-	Eliška
	-	Obrazy z východu (Básně), Obrazy z východu (Básně) (2)
	-	Ó ty jsi plakala?
	-	Píseň dědečka
	-	Píseň mořských dobrodruhů
	-	Před bojem (Čtyři větry ducha)
	-	Své plachty, lodníci...
	-	Z ód a různých básní (Básně), Z ód a různých básní (Básně) (2), Z ód a různých básní (Básně) (3), Z ód a různých básní (Básně) (4)