Esmeralda je šestnáctileté cikánské děvče, které si žije krásným životem, tančí a zpívá na pařížských ulicích doprovázena svou věrnou kozou Džali. Při oslavách Dne bláznů jí však k smrti vyděsí kněz, který ji vyhání z náměstí Greve a poustevnice z Myší díry. Žena je již patnáct let skryta v malé kobce o vodě a chlebu, kde se modlí a prosí Boha o navrácení jejího dítěte. Měli to být právě cikánky, které jí holčičku unesli a snědli, proto je Gudula k smrti nenávidí. Toho roku byl Papežem bláznů zvolen zvoník od Matky Boží, hrbáč Quasimodo, který je po celém městě znám nejen svou ošklivostí, jedním okem, rezavými vlasy a křivými údy, ale také svou surovostí a nevraživostí k lidem. Quasimodovo zjevení na světě je nejasné a opředeno mnoha pověrami. Jisté bylo jen to, že byl poslán do Paříže biskupovi, který jej dal odložit v Chrámu Matky Boží do kolébky nalezenců. Tam se ho ujal kněz Klaudius Frollo a adoptoval ho. V té době mladík a budoucí arcijáhen vychovával po náhlé smrti rodičů také svého mladšího bratra Jana, který mu však pro svou bezstarostnou povahu, pijáctví a zahálení při studiu, brzy přerostl přes hlavu. Hrbáč mu byl tak vděčný za jeho péči, výchovu a práci (Frollo z něj udělal zvoníka v katedrále), že ho bezmezně miloval a splnil každý jeho příkaz. Tak se jedné noci pokusili unést Esmeraldu, do které se arcijáhen i přes své postavení bezhlavě zamiloval. Ten večer byla však dívka sledována ještě někým. Petrem Gringoirem, umělcem, který v ten den utrpěl těžkou porážku svého sebevědomí a svých mystérií. Zachránil cikánku při Quasimodově útoku, když zavolal noční hlídku královských lučištníků. Kapitán Phoebe z Chateaupersu si vzal Esmeraldu na starost a ta se do něj a do jeho nádherné uniformy okamžitě zamilovala. Ještě ten večer na oplátku pomohla Petrovi od jisté smrti mezi největší pařížskou chátrou v obávaném Dvoře divů, kam se pomatený filosof nechtěně dostal. Stal se Esmeraldiným formálním manželem a zařadil se mezi tuláky. Tak ubíhaly dny, Gringoire se po svém spisovatelském debaklu učil novému řemeslu a chránil Esmeraldu, avšak pouze jako její přítel. Jednoho dne si děvče zavolali budoucí dvorní dámy z domu Gondelaurierových, kde se znovu setkala s Phoebem. Kapitán se nešťastnou náhodou dozvěděl, že ho Esmeralda miluje a ona tím vyvolala vlnu žárlivosti u jeho snoubenky Lilie. On toho však nedbal a sjednal si s cikánkou schůzku. Žárlivý Frollo však nemohl přenést přes srdce, že by někdo zhanobil dívčinu čistotu a vydal se kapitána sledovat. Přemluvil ho, aby mu dovolil skrýt se ve vedlejší světnici a sledovat, jak si bude s dívkou užívat. Phoebe byl hloupý, trošku opilý, a tak s tím souhlasil. Po chvilce si zavedl Esmeraldu do pokojíku a začal ji svádět. Ta se z počátku pro svou cudnost bránila, ale posléze povolila. Když Phoebus dostal cikánku do postele a začal ji líbat, zjevil se nad jeho tělem strašlivý přízrak s dýkou v ruce. Přízrak, v podobě kněze, na nic nečekal a bodnul. Dívka strachem omdlela. Probrali ji až královští lučištníci, vedoucí ji do vězení. Stanula před církevním soudem za čarodějnictví, byla mučena, a po té odsouzena k smrti na šibenici. To všechno Frollovou vinou. Ten zuboženou, vystrašenou a nic nechápající dívku navštívil ve vězení. Vyznal se jí z lásky a prosil o odpuštění. Nabídl ji záchranu, odmítla a raději se vydala do rukou smrti. Podruhé se jí zeptal před Chrámem Matky Boží, kam byla dovezena na káře k poslednímu rozhřešení a odkud měla být převezena k popravě. Odmítla i tentokrát. V té chvíli se ale stalo něco, v co už zlomená cikánka nedoufala. Odkudsi se přihnal Quasimodo, vzal ji do náruči a vyskákal s ní na galerie katedrály. Křičel při tom: "Asyl, asyl!" Miloval ji od okamžiku, co se nad ním slitovala a dala mu napít připoutanému na pranýř. Postupem času se Esmeralda dostala z depresí a začala zapomínat. Při životě ji držela jediná věc - viděla Phoeba živého (ten o ni však již nejevil žádný zájem, protože se měl brzy ženit). Když se Frollo dozvěděl, že dívka žije, pokusil se ji znásilnit. Poté dal za vznik povstání tuláků a cikánů ze Dvora divů, kteří ji měli vysvobodit v den před obnovenou popravou. V noci se vydali na Chrám Matky Boží a zaútočili. Hluchý Quasimodo však nevěděl, že přicházejí s dobrým úmyslem a že nechtějí jeho lásce ublížit. Tak proti nim bojoval a dokonce zabil arcijáhnova bratra, kterého kněz velmi miloval. Jeho zpustlá duše však neviděla už nic jiného než Esmeraldu vedle něj nebo na šibenici. Unesl ji a naposled jí dal vybrat. Ona však své rozhodnutí nezměnila. Odevzdal ji tedy na pospas vojákům. Cikánka se v poslední hodince svého života shledala se svou celý život hledanou matkou. Byla jí poustevnice Gudula, která se své tolik hledané a milované dítě snažila zachránit. Při souboji s katem zemřela. Esmeralda byla oběšena. Quasimodo shodil kněze Frolla z věže Matky Boží pro jeho zlobu, s jakou se bavil nad dívčinou popravou. Sám zmizel a jeho kostra byla nalezena v Esmeraldině hrobě. Phoebus se oženil, Gringoire zachránil Džali a vrátil se k psaní tragédií.
