Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nakladatelství Maťa, Praha, 2002, 75 stran

MÍSTO DĚJE:

V severoněmeckém hanzovním městě Hameln

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ POSTAVY:

Krysař - tulák, nevázaný, nespoutaný, tajemný, moudrý, světem zkušený

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Agnes - naivní, působící nevinně, milující, milenka Kristiána
Kristián - milenec Agnes, maloměšťák, prospěchář, zajímá se o majetek, konvenční
Bonifác Strumm, Gottlieb Frosch - radní, nečestní, podvodníci
Sepp Jörgen - rybář, duševně zaostalý, všechno pochopí až o den později

OBSAH:

Do městečka Hameln přijíždí krysař, aby město zbavil všudypřítomných krys. Hraje tiše na píšťalu (nikdy nezkoušel hrát silně, protože ví, že by to znamenalo něco špatného), a tím odloudí krysy a utopí je. Zamiluje se do Agnes a Agnes do něj, mají spolu poměr. Ve městě už není ani jediná krysa, krysař tedy splnil úkol a žádá od radních, aby mu zaplatili tak, jak slíbili. Radní ale slib nedodrželi a nedali krysaři peníze za práci. Agnes čeká dítě se svým Kristánem, kterého však nemiluje, protože miluje krysaře. Spáchá sebevraždu. Krysař se pomstí městu. Zapíská silně na píšťalu ukolébavku o sedmihradském království, všichni lidé kromě Seppa Jörgena slepě následují krysaře a spadnou do propasti. Krysař hází do propasti píšťalu a skáče do ní také. Sepp Jörgen teprve druhý den pochopil, co se stalo a že zůstal jediným občanem města. Až druhý den na něj začíná doléhat včerejší vábení píšťaly a on se vydává směrem k propasti. Slyší ale křik malého osamělého dítěte, které překřičí i zvuk píšťaly, a Sepp jde hledat pro dítě matku.

ZNAKY:

Novela, symbolismus. Symbol sedmihradského království jako ráje; dítěte jako nového lepšího života.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Láska dala krysaři smysl života a poprvé v životě se cítil spoután láskou k Agnes, přestal cítit potřebu tuláctví. Když přišel o svoji lásku, ztratil smysl svého života.

CITÁT Z KNIHY:

Pro dva lidi je jen určitá míra lásky: ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl.

Tiše plynuly vody; a krysaři se zdálo, že rozumí tichému míjení vod. Slavné bylo zamyšlení krysařovo; jako by časy a prostory v něm hovořily.

Jsem minulost, pravil hlas.
Jsem budoucnost, odpovídal jiný.
Jsem krásná, mluvila minulost.
Budu krásnější, slibovala budoucnost.
Měla jsem vše: úsměvy, slzy, sen i procitnutí, děla minulost.
Budu míti vše: úsměvy, slzy, sen i procitnutí, řekla budoucnost.
Mezi hovorem minulosti a budoucnosti, jaká to přítomnost!