Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Literární druh: epika
• Literární žánr: novela
• Literární forma: próza

Východiskem a základním inspiračním zdrojem pro tuto novelu byla Viktoru Dykovi saská pověst o krysaři, jež pochází patrně ze třináctého století a váže se k legendárnímu původu Sasů v Sedmihradsku. Základní dějovou osnovu této pověsti tvoří příběh krysaře, jenž pomocí své kouzelné píšťaly vyžene z města Hammeln všechny krysy. Hammelnští konšelé mu však odmítnou vyplatit slíbenou odměnu, a proto se krysař rozhodne pro pomstu; svou kouzelnou píšťalou omámí všechny lidi z Hammeln a odvede je k hoře Koppel, která je navždy pohltí...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Maťa v Praze roku 2016 (5. vydání). Ilustroval Jiří Barta. Počet stran: 103. ISBN: 978-80-7287-214-5.

DĚJ:

Ve městě Hammeln je mnoho přemnožených krys. Do města přichází krysař se svou píšťalou. Vypráví dívce Agnes, že dokáže zapískat a krysy ho následují, kam on chce - a přesně takto krysy topí v řece. Ale píská pouze potichu, kdyby zapískal naplno, nemusely by ho následovat pouze krysy. To však nikdy dosud neudělal, bojí se toho účinku.

Pomalu se s Agnes začínají do sebe zakoukávat. Agnes přesvědčuje krysaře, aby neodcházel, že se jí líbí. Krysař tak začne vyhánět krysy z Hammeln. Agnes si však pohrává s krysařovými city, má milence Kristiána, který ji miluje. Agnes se stará o to, aby se Kristián nikdy nedozvěděl o krysařovi a krysař o Kristiánovi.

Ve městě žije rybář Sepp Jörgen, prostý chlapec, statný, hezký, ale vše mu dochází až druhý den, lidé se mu smějí a jediné, co má, je drozd v kleci.
Jednoho dne, kdy odpočívá a leží na palouku, přiběhnou k němu dívky Lora a Kätchen. Smějí se mu, že kdyby nebyl prosťáček, tak by se jim líbil. Dívky Seppa poblouznily a ten navečer leží před vraty jejich domu; pláče, že zadusil drozda - to jediné, co měl.

Než krysař začal hubit krysy v Hammeln, stavil se na radnici. S radními udělal dohodu, že krysy z města vyžene za 100 rýnských. To se teď radním zdá moc. Vymlouvají se, že smlouva není platná a že neví, komu mají peníze vyplatit, když neznají krysařovu totožnost (krysař nemá jméno). Krysař se rozzuřil, řekl, že město bude litovat a odešel. Chce zničit město, ale rozhodne se ušetřit ho pro Agnes (ta miluje krysaře, ale rychle zapomíná, je přelétavá, může milovat i Kristiána).

Krysař spal u Agnes. Ta ještě spí, když ráno odchází. Na zahradě se potká s Kristiánem. Ten mu říká, že tu nemá co dělat, ať odejde z města.

Prochází městem, jde za hradby do lesa. Zdá se mu, že rozumí lidem, ptákům, zvířatům, listí, vodě. Potká zde Seppa Jörgena, jak spí na loďce. Myslí si, že když usne, opět přijde Lora a Kätchen. Krysaře ale něco táhne zpět do města, tak se tedy vrací.

Lidé se báli krysařových výhrůžek. Manželka purkmistra zemřela při porodu, dále už se nic nestalo a lidé již na jeho slova zapomněli.

Krysaře něco táhne do hospody, je to hlas ďábla, který slyší v hlavě. V hospodě se setkává s mužem v černém hávu - Faustus z Wittemberka = služebník ďábla. Říká krysařovi, že je stvořen k něčemu většímu, že jeho píšťala dokáže větší věci, než ovládat jen krysy. Ukazuje krysařovi kouzla, ale ten je nevidí - prý mu vadí jeho srdce, má se ho vzdát ve prospěch ďábla.

Krysař jde za Agnes domů, ale něco není v pořádku, je bledá. Povídá krysařovi, že Kristiána nemiluje, ale stalo se, že s ním čeká dítě. Krysař chce na jednu stranu odejít, na druhou to nedokáže.
Ztrápená Agnes se jde večer projít. Druhý den ji matka hledá po celém městě. Došlo jí, že Agnes šla na Koppel, že je konec (nad městem Hammeln je vrch Koppel, tam je propast, láká sebevrahy).
Dozví se to i krysař, na Agnes mu záleželo, ale teď mu už o nic nejde.

Proto tedy mocně a hlasitě zapíská na píšťalu, teď už se toho nebojí. Celé město následuje zvuk jeho píšťaly, až na Seppa Jörgena. Ten stál a nechápal. Píšťala dovedla dav do propasti - všichni mrtví, i krysař.

Druhý den došlo Seppovi, co se stalo, že je posledním člověkem v Hammeln. Ale vtom uslyšel křik nemluvněte (dcera od purkmistra, jehož žena zemřela) a Sepp okamžitě chápal a vzal dítě do náruče. To plakalo, mělo hlad. Ale v tu chvíli došla k Seppovi píseň z předešlého dne, šel za hudbou na Koppel. Už chtěl skočit, ale křik dítěte přehlušil zvuk píšťaly. Sepp se otočil a šel hledat ženu, jež by dala dítěti napít z prsu...