Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 2016 (1. vydání tamtéž). Ilustroval Jaroslav Šerých. Počet stran: 167. ISBN: 978-80-7429-686-4.

ROZBOR:

Jazyková složka

• spisovná čeština; v promluvách postav čeština hovorová
• archaismy (v kabátci; děvče maně ucouvlo; život ubohý a nuzný; hoře; býti)
• historismy (rubáš)
• slova cizího původu jen velmi zřídka (např. lancknecht - ten, kdo v něčích službách koná špinavou práci; žoldák)
• vyskytuje se zde mnoho citoslovcí
• přirovnání (Jeho srdce ztěžklo, jako by nosilo hoře tisíců; Krysař, který jde jako Ahasver /= nespokojený, věčně se toulající člověk, zarostlého a nuzného vzhledu, jenž nenachází uspokojení a uplatnění/ z města do města.)
• metafora (Ale jeho krok už není tak lehký, jako byl ráno. Sedmimílové střevíce zmizely; Stál na okraji a zdálo se, že s propastí - milenkou sebevrahů - rozmlouvá.)
• symboly (plynoucí řeka; dítě; země Sedmihradská; krysy)
• přívlastky (objevují se velmi často, způsobují větší lyrizaci):
  • epiteton constans (hanzovní město Hammeln)
  • epiteton ornans (Krysař stál nad propastí, chmurnější a velebnější.)
• personifikace (Přes Hammeln šla noc; A vody míjejí a míjejí a šeptají důvěrná konejšivá slova bolesti truchlící tam na břehu.)
• elipsa (Ale kdybych ho viděl...; To nevadí...; Kdyby to nebyl Jörgen...)
• apostrofa (Cítím to, cizinko.)
• gradace - stupňování napětí, díky opakování vět či slov (Přes Hammeln šla noc. Všelijaké šly noci přes Hammeln.)
• řečnická otázka (Odkud tedy přicházel ten znepokojující pocit němého přecházení? Milovala také dlouhého Kristiána?)

Kompoziční složka

• kniha je rozdělena do 26 krátkých kapitol podle prostředí, kde se děj odehrává
• literární žánr: lyrickoepický (má děj, je zde lyrické líčení pocitů postav)
• literární druh: próza
• prozaický žánr: novela
• psáno v er-formě
• slohový postup: vyprávěcí (přímá řeč), popisný, úvahový
• krátké věty, díky nimž má děj rychlý spád
• prohozený slovosled - způsobuje lyrizaci textu
• děj se odvíjí chronologicky

CITÁT Z KNIHY:

Pro dva lidi je jen určitá míra lásky: ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl.

UKÁZKA Z DÍLA:

Lid z Hammeln šel za svým chmurným a zamyšleným vůdcem, za velitelskou a mocnou písní jeho píšťaly. Strhovala je a pudila dále. Dále, až k bráně. Klopýtali cestou a necestou, padali, aby vstali a šli dále. Slyšeli jen krysaře a viděli jen krysaře. A jak kráčeli, otevřela se náhle před nimi propast. Krysař stál nad propastí, chmurnější, velebnější. Mocně a slavně zněla píšťala. Nikdo z Hammeln nezastavil se před branou. Nikdo, kromě Seppa Jörgena, zamyšleného nad hladinou řeky. Všichni prošli za zvuků píšťaly s důvěrným úsměvem a rozepjatou náručí: Oh, země sedmihradská!
Všichni prošli a mizeli bez hlesu. A chmurný a němý vůdce pískal a pískal. Dav řídl za zvuků písně krysařovy; posléze krysař osaměl nad propastí. Vzpomněl na "ano" řečené jarního večera. Vzpomněl Agnes, která ho předešla, ale kterou možno dohoniti. Naklonil se nad propastí. Bylo ticho, zvláštní ticho. Píšťala padla z krysařových rukou. A jeho píšťala znamenala život. Zvuky její jako by ještě doznívaly v pádu: zvuky její vedly krysaře, jako vedly dav. "Ano," odpovídal krysař němé propasti. A také on hledal bránu. Tak odešel krysař a ostatní z Hammeln; není však jisto, došli-li do země sedmihradské.