Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Slovácká vesnice, konec 19. století (1886)

KOMPOZICE:

• tragédie o 5 dějstvích - podle vzoru antického dramatu
• děj se odvíjí rychle a neodbíhá od hlavní myšlenky

JAZYK, UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

• slovácké nářečí - autentičnost vesnice
• dojem doplňují písně, kroje

DĚJ:

1. dějství - expozice
Lízal se domlouvá se sedlákem Vávrou, že se za něho Maryša provdá. Je zřejmé, že se bude jednat o sňatek bez lásky, jehož jediným důvodem jsou peníze. Z vesnice odjíždějí vojáci, mezi kterými se nachází Francek, kterého Maryša miluje. Dvojice se spolu rozloučí a slíbí si písemný kontakt.

2. dějství - kolize (zápletka)
Maryša bojuje proti tomu, aby byla provdána za Vávru, ale u nikoho nenachází podporu. Její matka Lízalka se spíše těší, až odejde z domu a ani v Lízalovi nepřeváží cit touhu po majetku. Když dívka vidí, že je odpor marný, vzdorovitě souhlasí.

3. dějství - krize (vyvrcholení)
Francek se vrátí z vojny a zjistí, že Maryša, o kterou stále stojí, je v manželství nešťastná. Hádá se v hospodě s Lízalem a Vávrou a obhajuje svou sociální vrstvu - uznává, že nemá mnoho majetku, ale zato je schopen dobra a citu. Vávra žaluje Lízala, protože mu nezaplatil to, co slíbil.

4. dějství - peripetie (obrat ve vývoji děje)
Lízal nabízí Maryše, aby se vrátila domů, ale dcera ho odmítá. Přijde za ní Francek a přemlouvá ji, aby s ním odešla do Brna. Maryša ho miluje, ale kvůli morálním a náboženským zásadám nemůže opustit svého muže. Vávra se ho pokusí zastřelit.

5. dějství - katastrofa (závěr)
Maryša již nemůže vydržet Vávrovo chování a bojí se, že zastřelí Francka. Proto ho otráví a vzápětí se k tomu přizná.

MYŠLENKA DÍLA:

• manželství bez lásky, které bylo uzavřeno kvůli penězům, nemůže být šťastné
• zobrazuje majetkové rozdíly na vesnici - pro statkáře jsou nejdůležitější peníze

HLAVNÍ POSTAVY:

Lízal - Maryšin otec, prodal svou dceru, bezcitný, vychytralý, lakomý, zištný
Lízalka - Maryšina matka, ještě surovější než Lízal, krutá, přísná
Maryša - mladá dívka, citlivá, z počátku vzdoruje, poté se podvolí, žije podle morálních a náboženských zásad, miluje Francka
Vávra - čtyřicátník, sedlák, vdovec, krutý, sobecký, agresivní
Francek - věrný, statečný, energický, hrdý, prudká povaha

CITÁT Z KNIHY:

Čtvrté jednání, výstup pátý - Francek přemlouvá Maryšu, aby s ním odešla do Brna
VÁVROVÁ (přiskočí k němu a hledí mu do očí).
Co to obméšlíš?! (Mírnějším tónem.) Dyť si to jenom rozvaž, co to po mně chceš?! (Bere jej za ramena.)
FRANCEK (kroutí hlavou).
VÁVROVÁ
Když tě sepjatéma rukama prosím. (Sedá s ním na lavici u kamen. Pokud možno do středu jeviště.) Rozmysli si to. Dyť se netrápíš jenom ty, trápím se já taky, a víc než ty! - Dyť já na tě myslím, kady chodím, a nikdo neví, co nocí pro tebe sem nespala, proslzela dní. Co vytrpím od Vávry - o tom nemluvím, co vystojím pro tebe, ví jediné Bůh a já. Vdaná su, ale srdcem sem ti zůstala věrna, Františku. - Dušu bych za tebe dala, jak ti mám ráda, ale to, co ty po mně žádáš - to ti, chlapče, udělat nemožu a nemožu.
FRANCEK (který stále po celý monolog tupě hledí do země, zakroutí nyní hlavou a chce něco namítat).
VÁVROVÁ (nepřipustí jej k slovu).
Ne, nic se nezbraňuj - poslechni! Zanech těch myšlenek! (Hladí mu vlasy a tvář.) Mně to udělej k vůli, když mě máš tak rád. - Nešťastná su, ale špatná nebudu, rozumíš mně? (Klade mu ruce na ramena.)
FRANCEK
Rozumím, ale poslechnót nemožu. Život's mně zkazila a jiné mně nedáš. Mjé lítosť se mnó aspoň ty, dyž ti o to prosím.
VÁVROVÁ
Ne - ne - ne, chlapče! Nedělé mně život těžší, než ho mám.
FRANCEK
Já bez tebe nebudu.
VÁVROVÁ
Tak si di! (Prudce vstane - chladně.) Tvrdohlavče tvrdohlavá! Teho hříchu se s tebó nedopustím - to si nemysli. Ale pamatuj si: budeš- li stát na svým a budeš-li mně před lidma ubližovat, jakos mně ublížil včera, zapomenu na všechno, na tebe i na sebe, a zhřeším pak už tak, že pak ani mně ani tobě žádná pomoc nebude.
FRANCEK
Co tím chceš říct?
VÁVROVÁ
Posavád nic. Tak to ve mně dřímá a spí --- ale až se hřích probudí - bude po trápení. Tak nebo tak - otrávím buď sebe nebo jé - ale dlóho trpět nebudu. - Snáď v néhorší šatlavě nepovedu takové život jako tady. Dyž mám bét už nešťastná - ať su zkažená nadosmrti, zničená na celé život. A nikdo nevěří, jak bych byla ráda, dyby tak blesk nade mnó zapálil, voda přišla, všechno odnesla a mě - mě vzala s sebó. (Přisedne na židli a pláče.)

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato hra, která zobrazuje neutěšenost bezcitného jednání a manželství bez lásky, vyznívá pesimisticky a i přes komplikovaný jazyk (nářečí) ji považuji za vcelku zajímavou.