Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ČÁST 1. - Okno

V jediném dni se mohou změnit osudy celých rodin, nebo se nemusí stát nic. V první části knihy je vylíčen jediný den rodiny Ramsayových a jejich přátel, jenž spolu přijeli do letního sídla poblíž pobřeží. Seznamujeme se s panem Ramsayem, tragickým člověkem, který kdysi vydal metafyzickou knihu, ale ta upadla v zapomnění, tudíž vždy rád oceňuje každou zmínku o jeho umění a nepostradatelnosti. Miluje své děti i manželku, ale ještě raději neustále hledá útočiště, osobu, která by ho pochopila a hlavně politovala. Připadá si totiž opotřebovaný a zbytečný. Oproti němu je paní Ramsayová ztělesněným živlem, který spojuje svým temperamentem různorodou skupinku. Každému dokáže vnuknout ať slovy či gestem, že jej má ráda a váží si ho. Před muži se snaží působit jako neinteligentní osoba, ale svým způsobem je velmi chytrá a hlavně praktická, chápavá a vyzná se v lidech. Nejvíce miluje svého malého synka Jamese.
Toho dne spolu seděli u okna a on si vystřihoval, zatímco mu četla z knížky. Pro chlapce to byl jeden z nejkrásnějších dnů, kdy si uvědomoval, jak moc miluje matku. Stejně tak jako nenáviděl otce za zamítnutý výlet na maják, kam se všichni tak těšili.
Pro jednu z rodinných přítelkyň byl tento den památným, protože se její milenec Paul Rayley vyslovil a požádal ji o ruku.
Malířka Lily, jenž se celý den snažila zachytit na plátno obraz či spíše pocity z pohledu na matku s dítětem, se tehdy sblížila s postarším panem Williamem. Pro paní Ramsayovou to bylo dobré znamení, chtěla jí co nejdříve provdat, aby neskončila jako stará panna. Proto z ní na večeři čišela krása, což moc dobře věděla. Podávalo se francouzské jídlo a ona se jako dobrá paní domu zaskvěla před svým osazenstvem, aby pak uložila děti ke spánku a přišla si sednout ke svému manželovi.
Autorka věnuje každé své postavě osobitý charakter a individualitu. Pouze několik málo postav je zde pouze jako doplněk děje.

ČÁST 2. - Čas běží

Na rozdíl od první části je nám představen osud celé rodiny na několika stránkách, kdy se o jednotlivých osobách zmiňuje uklízečka při celkovém gruntování. Po deseti letech, kdy na všechny dolehla 1. světová válka, byl letní dům prázdný. Paní Ramsayová před lety zemřela a s ní se rozpadly ideály všech. Dcera Prue zemřela při porodu, syn Andrew ve válce. Po tolika letech, kdy dům zatím chátral, se rodina vrací na toto místo, aby si vzpomněli na pobyt zde před deseti lety.

ČÁST 3. - Maják

Rodina se schází, bohužel již není tak kompletní. Ústředním vypravěčem (na rozdíl od 1. části, kde se často střídaly pohledy na různé příhody) se stává Lily Rascoová, nyní čtyřicetiletá osamělá žena a stará panna. Vzpomíná na paní Ramsayovou a její skutky, pocity a vjemy ze známého prostředí jí připomenou to dopoledne, kdy před deseti lety malovala matku s dítětem u okna. Ten obraz nikdy nedomalovala, chce to však udělat nyní. Postupně si vybavuje ten den, ale k událostem, které jsme znali se přidávají další. Novější. Paní Ramsayová, k níž chovala až lesbickou lásku, je nyní v jejím neovlivněném pohledu sice krásnou a okouzlující ženou, přesto nebyla rozhodně bez viny. A pan Ramsay! Tehdy jim svou poznámkou o špatném počasí zničil odpoledne. Dnes je to mnohem horší. Své problémy nemá komu svěřovat, a tak před ženami sehrává divadla, aby byl všeobecně litován. Stal ze z něj slaboch, který po ztrátě ženy nemá žádnou důstojnost. Stále cítí jakousi povinnost napravit to, co tehdy spáchal. Proto bere své děti včetně Jamese, jenž dospěl, k majáku. Oba sourozenci se rozhodnou, že budou tento výlet bojkotovat, ale aniž by to chtěli, teprve tady na vodě svého otce pochopí, protože se plně uklidní. Svůj úkol splnil.
Třetí část je koncipována z pohledu malířky, která neustále vzpomíná na tehdejší den, kdy bylo tolik očekáváno, ale nestalo se skoro nic. Představuje nám postavy v novém světle. U Minty a Paula zmiňuje jejich nynější vztah, kdy si muž udržuje milenku a Minta o tom ví. Možná to je drží pohromadě. Ze sblížení s Williamem se nevyvinulo nic, jeden ze členů skupiny, mladý rebelující student, se stal váženým profesorem. A tehdy jej nikdo neměl rád, i když od nich chtěl vlastně jen trochu uznání.