Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Z anglického originálu přeložila K.Hilská, nakladatelství Argo, Praha, 1994, 210 stran

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Anglie, doba alžbětinská, viktoriánská, doba krále Edvarda - současnost (16. - 20.století)

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ POSTAVY:

Orlando - muž nebo žena hledající smysl života, básník/řka, krásný/á, vznešený/á, žije ve čtyřech stoletích (16.-20. století) a pracuje na své básni Dub

Muž: nadaný aristokrat s jemnými rysy
Žena: bisexuální, má i mužské vlastnosti

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Saša - ruská vznešená dívka, tajuplná
Nick Greene - básník, kritik, nemilosrdný
Harrieta Griselda - rumunská arcivévodkyně, vysoká asi 180 cm, starší než Orlando, připomíná vzhledem zajíce, nemá jemné ženské způsoby = Harry - muž
Shelmerdine - Orlandin manžel, má mužské i ženské vlastnosti v rovnováze, proto si tak rozumí s Orlandou; cestuje a není často s Orlandou

OBSAH:

Orlando je anglický šlechtic žijící v 16. století, jako mladý jinoch má mnoho žen. Velmi se zamiluje do moskevské dívky Saši a plánuje si, že spolu odjedou. Avšak Saša nedorazí na místo setkání. V tom okamžiku je Anglie pustošena obrovskou povodní. Záplava si vezme mnoho lidských životů. Orlando pochopí, že pro Sašu neznamenal tolik, co ona pro něj. Upadne do hlubokého smutku a transu. Chvíli žije v samotě a snaží se najít uspokojení bez lásky. Tráví svoje chvíle psaním básní a je šťastný. Navštíví ho básník Nick. Orlando chce znát jeho názory. Nick Orlandovi povídá, že básnictví v Anglii je mrtvé. Orlando dá Nickovi svoje dílo. Nick napíše satiru o tom, jak navštívil Orlanda, a zkritizuje Orlandovu tragédii. Orlando se trápí a rozhodne se žít bez lidí a bez literatury. Dlouho přemýšlí a filozofuje a snaží se pochopit život a lásku. Ale k žádnému závěru nedospěje a lásku a život nikdy nepochopí. Do svého sídla zve návštěvy a hosty a žije velmi společensky. Jednoho dne za ním přijede Harrieta, která se s ním chce seznámit. Orlando se do ní skoro zamiluje, ale na poslední chvíli se zalekne - připomene si možná Sašinu zradu (?) - a láska v něm nevznikne. Posílá Harrietu pryč. Požádá krále Karla, aby ho poslal jako vyslance do Cařihradu. V Cařihradu vykonává práci diplomata, má děti s cikánskou tanečnicí, ožení se a je jmenován vévodou. Upadne do transu a když se vzbudí, je z něj žena. Orlando uteče s cikány a kočuje s nimi. Potom se mezi nimi prohloubí rozdíly, cikáni ji už nechtějí mezi sebou a ona odchází. Odjíždí do Anglie. Přijde za ní arcivévoda Harry, který se přizná, že se převlékl za arcivévodkyni Harrietu, když byla Orlanda ještě muž, protože se do ní zamiloval, jakmile ji spatřil. Orlando Harryho urazí, ale po nějaké době je jí odpuštěno. V Orlandě začínají převládat ženské vlastnosti (skromnost, marnivost), ale pořád má částečně mužskou povahu a je pořád zamilovaná do Saši. Orlando vede společenský život a má spoustu milenců a milenek. Na nikoho se ale neváže. Když ale nastává devatenácté století, mají všechny ženy manžely, proto i Orlando najde muže, aby se měla o koho opřít. Provdá se za námořníka Shelmerdina. Příběh končí 11. října 1928.

ZNAKY:

• žánr: román
• experimentální, introspektivní, impresionistické, feministické, nekonvenční
• absurdita brána jako skutečnost (nikdo se nediví, že Orlando mění pohlaví)
• čas neexistuje, dobře vystihnuty rozdíly v myšlení muže a ženy
• autorka promlouvá v knize k lidem, úvahy, podstatné jsou myšlenky hlavní postavy

MYŠLENKA DÍLA:

Kniha je o hledání smyslu života (v lásce, práci, literatuře, pochopení života...), snaží se odbourat předsudky o postavení žen ve společnosti. Zamýšlí se nad společností a nad tím, jak zásadně nás ovlivňuje.

CITACE Z KNIHY:

Nejdřív tušil, že není tak vznešená, jak by si přála, nebo že se stydí za necivilizované způsoby svého národa, však slyšel, že ženy v Moskvě nosí vousy a muži se od pasu dolu zakrývají kožešinami; že obě pohlaví se natírají lojem, a brání se tak proti chladu, trhají maso rukama a žijí v chatrčích, kde by se anglický šlechtic zdráhal chovat dobytek; takže se zdržel toho, aby na ni dotíral. Ale zpětně si udělal závěr, že její mlčení bude mít jiný důvod, ona sama neměla ani stopy po vousech na bradě; oblékala se do sametu a perel a její způsoby rozhodně neodpovídaly nějaké ženě vychovávané ve chlévě.

Tu mu připadlo, že život vůbec nestojí za to, aby byl žit.

A teď se znovu zarazil a do mezery takto vzniklé vskočila Ctižádost, ta semetrika, a Poezie, ta čarodějka, a Touha po Slávě, ta děvka; všechny se vzaly za ruce a začaly tančit po jeho srdci.

Když se arcivévodkyně Harrieta Griselda sehnula, aby zapnula přezku, Orlando uslyšel, náhle a nevysvětlitelně, někde v dálce šumění křídel Lásky. To vzdálené ševelení jemného peří v něm vzbudilo tisíc vzpomínek na valící se vody, na nádheru na sněhu a nevěru v záplavě; a ten zvuk se blížil; a on zrudnul a rozechvěl se; byl dojat, jako si nikdy nemyslel, že ještě kdy bude; a už se hotovil, že zvedne ruce a nechá toho krásného ptáka přistát na svých ramenou, když - ó hrůzo! - tu začal burácet zvuk připomínající krákání vran, které dosedají na stromy; vzduch jako by potemněl hrubými černými křídly; hlasy krákoraly; padaly kousky slámy, větvičky a pírka; a na jeho ramena se snesl ten nejtěžší a nejohavnější z ptáku; což je sup. Tu vyrazil z pokoje a poslal lokaje, aby vyprovodil arcivévodkyni Harrietu k jejímu kočáru.

VLASTNÍ NÁZOR:

Je to zvláštní kniha a ze začátku mě zaujala. Musela jsem ale číst pozorně, aby mi neunikly některé myšlenky. Ke konci už mě moc nebavila, asi jsem ji nepochopila, je trochu kýčovitá. Asi už ji nebudu číst podruhé, ale určitě si přečtu ještě něco od Woolfové.