Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Básně noci vyšly v podobě, v jaké je známe dnes, poprvé roku 1930 a shrnovaly nejzásadnější básně z Nezvalova poetistického období. Nezval se totiž roku 1923 stal spolu s Karlem Teigem iniciátorem poetistického hnutí a vytvořil a utlumil svou básnickou činností alespoň částečně vliv proletářské poezie. Sbírka obsahuje tyto básně:

Dedikace (1929)
Úvodní báseň sbírky věnovaná památce Otokara Březiny. Není náhoda, že si Nezval vybral právě tohoto básníka, jehož dílo překypovalo symboly a metaforami, protože si jeho poezie plné fantazie velmi vážil a navíc avantgardní směr poetismus měl se symbolismem mnohé společné.

Noci (1929)
V porovnání s rozsahem ostatních básní se jedná o krátký počin. Báseň velmi barvitě líčí noc, především její atmosféru, a Nezval se o této době vyjadřuje velmi osobně, označuje noc jako chvíli, která je mu velmi blízká. Příznačné pro tuto báseň je, že autor rozehrává struny všech našich smyslů (sluch, zrak, čich, hmat).

Kdo zhasil světla v zahradách a záři nad městy
kdo rozžal rubínový knot nad ložem nevěsty
kdo způsobil že vyje pes na drnu křižovatek
kdo způsobil ten nevěrný a hrůzyplný zmatek
kdo navrstvil snop po snopu kdo snil tak tragicky
kdo nalil do měsíce krev že stříká magicky
kdo rozlil černý kahanec kdo modrou lampu bere
kdo skryt za černou oponou zpívá své Miserere

Podivuhodný kouzelník (1922)
Báseň vyšla o rok dříve, než Nezval s Teigem oficiálně vydali své statě pojednávající o novém uměleckém směru (poetismu). Na rozdíl od pozdějších poetistických básní, které se snažily být striktně apolitické, je v Podivuhodném kouzelníkovi ještě stále cítit politický podtón. Nezval hovoří o sociální nespravedlnosti a utrpení dělnické třídy.
Báseň je téměř bez děje, jakýkoliv příběh plní pouze rámcovou funkci a poskytuje mantinely pro formu, která byla pro poetismus mnohem důležitější než výpovědní hodnota. Hlavní postava, jakýsi tajuplný kouzelník, sedm let bloudí světem a zažívá mnoho věcí - pracuje, zamýšlí se nad otázkou života, smrti ale i budoucnosti Evropy. Po sedmi letech přihlíží jako pouliční kamelot revoluci, po níž se nadobro změní dosavadní svět. V básni je velmi důležité číslo sedm (sedm let putování, sedm proměn kouzelníka atd.).
Prostřednictvím básně vybízí Nezval ke změnám v literatuře a především básnictví, jehož forma mu připadá zkostnatělá (revoluce, sedm metamorfóz).
Z básnických prvků je velmi příznačný anaforický verš (opakování stejného slova na začátku několika veršů), asonance a spojování jednotlivých představ pomocí tvarů (např. měsíc rybí oko čočka poslední z rodokmene kouzelníka srp...).

Nový zrak (šestá proměna kouzelníkova)
Teď byl to indiánský šik
viz péra volavčí
Podivuhodný kouzelník
jde vzadu s Apači

A Fairbanks chytá do lasa
co padne do cesty
Apollinaira Picassa
mé svůdné fantasy

Akrobat (1927)
V básni je naplno využit postup apollinairovského pásma a toku volných myšlenek a asociací, jež na sebe jen volně navazují. Akrobat je pravou poetistickou básní - využívá se zde psychického automatismu, neexistuje interpunkce, vytvářejí se nová spojení slov.
Děj je opět pouze rámcový - mladý akrobat se vydá na dlouhou cestu po laně z Madridu na Sibiř, kde má zasadit růži jako symbol přátelství a míru mezi oběma zeměmi. Předhoní ho ale sedmiletý mrzák na kolečkovém křesle, který přišel o nohy, akrobat tuto porážku neunese a zřítí se na zem. V tuto chvíli se ve vzpomínkách vracíme zpátky do jeho dětství a básník čtenářovi zrekapituluje celý akrobatův komplikovaný život. Mrtvý akrobat odchází do tzv. Města básníků veden zmrzačeným chlapcem, kde najde klid.
Na rozdíl od ostatních básní sbírky Nezval nevyužívá pravidelného rýmu, jednotlivé verše na sebe volně navazují a zobrazují proud akrobatových alias autorových myšlenek.

Bylo to město zázraků
králové čekali tam na věčný signál tajemného posla
Panny Marie s blankytnýma očima mater doloros
Milostnice svlékaly po celý život svá těla bez úkoje
Prokletí básníci nad bílými listy melancholie
Papežové se ukrývali v zapadlých komůrkách
svého vězení
automobil s červeným křížem přivážel vždy nové
a nové hrdiny lásek

Edison (1927)
Asi nejznámější báseň z této sbírky. Nezval se inspiroval Edisonem, jeho životními osudy a především velkým vynálezem, který tolik zjednodušil život celé společnosti - žárovkou. V básni se střídá optimistické a pesimistické ladění veršů zobrazené proměnou motivu procházejícího celou básní:

Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života a smrti

popřípadě

Bylo v tom však něco krásného co drtí
odvaha a radost z života a smrti

Nezval se v Edisonovi zamýšlí nad pomíjivostí lidského života, nad nevyhnutelností smrti a přiznává, že by po sobě sám rád zanechal odkaz, který by zůstal i po jeho smrti. Nezval líčí Edisonovy těžké životní osudy (tiskař novin ve vagónu, tíživá finanční situace atd.) a jeho vědeckou činnost přirovnává k poezii.
Po Edisonově smrti napsal Nezval ještě jakýsi dozpěv Signál času (1931), kde vyjadřuje hlubokou lítost nad smrtí tak nadaného člověka.
V básni se opět velmi často objevuje anafora a obrazná pojmenování, která jsou velmi květnatá - velmi působivá je část, kde Nezval velebí Edisonův vynález a opisuje žárovku mnoha různými způsoby:

...uhnětl jste maně z vláken uhlíku
ptáka našich nocí s kterým dlouho bdíme
metlu příšer stínů jíž je zaháníme
žhavé poletuchy snivých promenád
anděla nad štíty nároží a vrat
růže restaurantů kaváren a barů
vodotrysky noci ve tmách na bulváru
růžence nad mosty velkoměstských řek
aureolu pouličních nevěstek
věnce nad komíny velkých parolodí
slzy které kanou z výšin nad poschodí...

Silvestrovská noc (1929)
Nezval zde popisuje pocity "básníka", který tráví silvestrovskou noc sám doma a uvažuje nad svým životem a údělem. "Básník" zatracuje silvestrovské oslavy a bujaré pitky jako naprostý nesmysl. Ke konci básně jeho zrak padne na bílou ruku, která leží na psacím stole a básník se strašně ulekne, protože ruka, která je ve skutečnosti těžítkem, mu připomíná smrt a varuje ho před pomíjivostí lidského života.

Neznámá ze Seiny (1929)
Báseň se odehrává na řece Seině, kde autor pozoruje krásné pradlenky, které máchají v říční vodě prádlo. Jejich muži, rybáři, však v sítích vytáhnou jejich družku, která v řece utonula. Nezval popisuje výraz v tváři mrtvé, která je až nadpozemsky krásná a klidná a zvědavě uvažuje nad tím, co člověk asi v okamžiku smrti zažívá.

Básně noci jsou velmi zajímavá sbírka, která se plně řídí poetistickými zásadami - básně ignorují jakoukoliv interpunkci, využívají metody hry a asociace jako hlavních tvůrčích postupů a zaměřují se především na formu básní jako výrazový prostředek, jež nejsilněji působí na čtenáře. Nezvalova poezie se navíc vyznačuje neobvyklou zvukomalebností textů, takže básně se velmi dobře čtou. Velmi zajímavá sbírka, která rozhodně stojí za přečtení.

Čtenářský deník	-	52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (2)
	-	Básně noci, Básně noci (2), Básně noci (3)
	-	Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (2)
	-	Dolce far niente
	-	Edison (Básně noci), Edison (Básně noci) (2), Edison (Básně noci) (3), Edison (Básně noci) (4), Edison (Básně noci) (5)
	-	Edison (rozbor), Edison (rozbor) (2)
	-	Edison, Signál času (Básně noci)
	-	Karneval
	-	Loretka
	-	Manon Lescaut, Manon Lescaut (2), Manon Lescaut (3), Manon Lescaut (4), Manon Lescaut (5), Manon Lescaut (6), Manon Lescaut (7), Manon Lescaut (8)
	-	Pan Marat
	-	Podivuhodný kouzelník (Básně noci)
	-	Praha s prsty deště
	-	Sbohem a šáteček
	-	Valerie a týden divů, Valerie a týden divů (2)
	-	Žena v množném čísle

Čítanka	-	Abeceda (Pantomima)
	-	Čím to že já Manon tak šťastna jsem (Manon Lescaut)
	-	Čísla (Skleněný havelok)
	-	Edison (Básně noci), Edison (Básně noci) (2)
	-	Havelok (Skleněný havelok)
	-	Kořím se Manon vaší kráse (Manon Lescaut)
	-	Láska není omyl
	-	Manon Lescaut
	-	Oči milenek (Veliký orloj)
	-	Poetika (Pantomima)
	-	Probuzení v dáli
	-	Psací stroj
	-	Sbohem a šáteček (Sbohem a šáteček)
	-	Sen
	-	Slovník lásky
	-	Sonet padesátý sedmý: O slasti beze jména (100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida)
	-	Stalin
	-	Stesk (Křídla)
	-	Telefony (Blíženci)
	-	Tvé oči věrné
	-	Týden v barvách (Pantomima)
	-	Vteřina (Veliký orloj)
	-	Žárlivý