Menu
Nezval Vítězslav (*26.05.1900 - †06.04.1958)
Manon Lescaut (4)
Manon Lescaut - šestnáctiletá arraská dívka, která je velmi půvabná a zároveň si je svých předností vědomá. Díky své naivitě, dívčí kráse a jisté míře vypočítavosti je schopná naklonit si jakéhokoliv muže. Rytíře des Grieux miluje, ale její cit je zvláštního druhu - zatímco rytíř od ní žádá věrnost po všech stránkách, ona si ho zavazuje pouze věrností srdce a sama se tímto krédem řídí. Manon také nadevše na světě zbožňuje přepych a peníze, které získává tím, že klame svoje nápadníky.
Tiberge - blízký des Grieuxův přítel ze studií, který se opravdu stane knězem a vykonává svoji duchovní povinnost. Zároveň ale opatruje des Grieuxe a střeží jeho kroky, protože si je vědom mladické nerozvážnosti a pomatení rozumu láskou. Tiberge des Grieuxe miluje a zpočátku doufá, že bude schopen dovést ho zpět na správnou cestu, když ale uvidí, že jeho smyslem života je Manon, pomáhá nešťastné dvojici překonat všechny nepřízně osudu.
Marcela - je Manonina služka, která se ze všeho nejvíc bojí toho, že kvůli lhaní zoškliví. Chodí proto donášet na svoji paní a vyzradí des Grieuxovi všechny Manoniny milostné avantýry.
Pan Duval - prokurátor soudního dvora, kterého Manon poblázní natolik, že jí dává peníze a drahé šperky, aby se vetřel do její přízně. Pan Duval je první Manonin milenec, se kterým dívka podvede ubohého des Grieuxe. DĚJ: V prvním obraze se des Grieux a Tiberge loučí se studenty, kteří odjíždějí na prázdniny. Des Grieux přenocuje v krčmě, kde potká Manon, kterou její bratranec Pierre přivezl, aby vstoupila do kláštera a stala se jeptiškou. Des Grieux se do dívky na první pohled bezhlavě zamiluje, Manon propadne jeho kouzlu také, a oba se smluví, že společně ještě té noci utečou. V hostince ale Manon potkává i pana Duvala, od kterého se nechá obdarovat drahým náhrdelníkem.
Ve druhém obraze si Manon a des Grieux pronajmou byt v Paříži. Marcela vyzradí rytíři, že za Manon chodí jistý pán, des Grieux se na dívku rozhněvá, vyčte jí její lehkomyslnost a nevěru a odejde od ní, aby se stal abbém. V tomto obraze se také setkáváme s pohádkou o králi, který měl rád med a nechal na svém nose sedět vosu, kterou Manon vypráví svému rytíři, aby ho uspala.
Ve třetím obraze přichází Manon za knězem des Grieuxem do chrámu, aby ho odprosila a přiměla ho se k ní vrátit. Obměkčený rytíř uvěří jejím slovům, prodá duchovní šat a odchází žít s Manon.
Ve čtvrtém obraze donutí Manon des Grieuxe, aby s ní navštívil pana Duvala, kterému napovídala, že je její bratr. Celá lež ale vyjde najevo, Duval se strašlivě rozzlobí, protože Manon celou dobu finančně sponzoroval a myslel si, že se stane jeho ženou, a hrozí, že je oba nechá zavřít. Dvojice utíká.
Pátý obraz se odehrává ve venkovském bytě Manon a des Grieuxe a začíná rozhovorem Tiberge s rytířem o stálosti žen. Tiberge rytíře přesvědčuje, aby od Manon odešel, jeho takový nápad ale rozhněvá. Manon se snaží rytíře přesvědčit o své věrnosti, a proto pozvou Duvala syna, který jim má zaručit beztrestnost. Duval mladší pozve dívku do Opery, nakonec ale oba skončí v jeho bytě a pošlou k des Grieuxovi Duvalovu milenku Modestu jako náhradu. Rytíř se rozzuří a chce od své milé znovu odejít.
Šestý obraz začíná scénou, kdy des Grieux přijde do Duvalova domu poté, co vlastníka vyláká ven Tiberge. Des Grieux chce v cizím bytě strávit s Manon noc, a proto podplatí služku, aby najala muže, kteří mají Duvala mladšího zbít. Všechno se ale prozradí, na scéně se objeví Duval starší a zatýká Manon. Des Grieuxe nechává svobodného kvůli úctě k jeho urozenému původu.
V sedmém obraze odchází Manon jako trestankyně do Havru, odkud má být převezena k Mississippi. Zničený des Grieux ji doprovází, Tiberge jde s výpravou tajně jako kněz a podplácí velitele, aby poskytl dvojici na cestě úlevy a nechal je spát pohromadě. Vysílená Manon vyzná des Grieuxovi naposled lásku a umírá na vyčerpání. CITÁT Z KNIHY: Des Grieux
Manon je můj osud, Manon je můj osud,
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl.
Manon je dítě, Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu. ZÁVĚR: Hra je psána krásnou češtinou, některé pasáže (viz ukázka) jsou chronicky známé. Velmi pěkné a čtivé dílko, které se dodnes objevuje v repertoáru divadel.
Zdroj: Zuzana Mráziková, 06.04.2006
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Vítězslav Nezval - Manon Lescaut (4)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
expedice Ludmila biografie Andre Maurois jeek kolos haroldova pou Sedm k umrn Doba Poblohorsk kronika na vlnch Zoo v kufru Josef Mengele Rolland Dusty jerry ernk lzn John Grisham Hovno ho pelky nedostatek Praha s prsty Pnsk jzda tanec s draky dopis editelce evropsk msto PERK zrada Vautrin
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 920 369
Odezva: 0.05 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí