Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2013 (15. vydání tamtéž). Ilustroval Zdeněk Miler. Počet stran: 95. ISBN: 978-80-00-03071-5.

OBSAH:

Za dávných časů byly ukrutné zimy, a proto se šily ušaté čepice. Tehdy chodil po světě medvědář Kuba Kubikula se svým medvědem Kubulou. Kubula byl ale hlavně nezbedný a neposlušný medvěd. Nemyl se a ani se nečesal. Proto není divu, že měl spoustu blech a pořád se drbal. Kubovi se to přestávalo líbit, protože děti už si s Kubulou nechtěly hrát a Kubu napadlo, že by ho postrašil strašidlem, ale to už přišli ke kovárně, kde chtěli přenocovat.

Nejprve to nevypadalo moc slibně, protože kovářovi vadily Kubulovy blechy. Nakonec se však uvelebili v kovárně, kde jim bylo teploučko. Kubula ale ne a ne usnout, tak mu Kuba začal vyprávět o tom medvědím strašidle Barbuchovi. Jak skončil s vyprávěním, Kubula se začal bát a nemohl usnout.

Najednou se opravdu objevilo medvědí strašidlo Barbucha, které vzniklo z Kubulova strachu. Od té chvíle se Barbucha objevil vždy, když na něho někdo pomyslel.

Ráno se Kubula hádal s kovářkou, že mají v kovárně strašidlo, ale ta mu nevěřila. Lízinka, nejmladší dcera kováře, mu však věřila a chtěla mu pomoct, protože měla Kubulu hrozně ráda. Jak se jí však Barbucha ukázal, Lízinka se rozplakala a kovář ty dva vyhodil ven i s Barbuchou. Marně Lízinka prosila. Nic na plat, rozloučili se a šli pryč.

Po nějaké době se však Kubulovi začalo stýskat po Lízince a naléhal na Kubu, aby se vrátili. Kubu ale přestalo to medvědí zlobení bavit a zavolal na medvěda Barbuchu. Barbucha se opět zjevil z medvědího strachu a musel Kubulovi i Kubovi vysvětlit, že si ho vlastně vymyslili oni.

Barbucha s nimi tedy už zůstal a všichni tři se vydali do obce Vařečky a Hrnce, odkud je nejprve chtěl rychtář vyhnat, ale Barbucha si to s ním pěkně vyřídil. Připletla se k tomu celá ves. Odehrávalo se to na mostě, a tak kluci vzali pilky, most přeřezali a všichni spadli na led. Když tam však všichni takhle spadli, vypadalo to dost legračně. Kubula se neudržel a začal se rychtářovi smát.

Rychtář na něj, na Kubu i na Barbuchu zavolal policii a dal je zavřít do šatlavy. Naštěstí to bylo vedle pekařského komína, takže měli aspoň teplo.
V noci však chtěl Barbucha utéct. Provlékl se mříží a vydal se i s pozdravem od Kubuly za Lízinkou.
Ta mu poslala po Barbuchovi psaníčko i s buchtami. Ve vězení si na buchtách pochutnali a napsali dopis Lízince.

Jenomže najednou se ukázalo, že Kubula už se Barbuchy nebojí, a když to Barbucha zjistil, začal se ztrácet, ale protože ho Kuba i Kubula měli moc rádi, Barbucha nezmizel.

Ráno se vydal s odpovědí za Lízinkou.
Když se vrátil, poslali ho ti dva za rychtářem, aby ho trošku vystrašil. Ze začátku se to Barbuchovi dařilo, jenomže potom se skamarádil s dcerou rychtáře, Marjánkou, kterou si odnesl za Kubou a Kubulou. Kuba ji však zase poslal zpátky za maminkou po starých babičkách, které šly kolem vězení.

Ještě ten den museli jít všichni tři k soudu. Jak je ale na vsi zahlédla Marjánka, okamžitě chtěla za Barbuchou, ale nemohla.

Soud se kvůli malému místu na radnici konal na zamrzlém rybníce, kde začali ti tři bavit všechny přítomné. O chvíli později se ovšem všichni začali hádat, dokonce i ze druhé vsi.
Zanedlouho přišla z Houbyhoubiček Lízinka se svými sourozenci a přidali se ke Kubovi a Kubulovi.
Potom měl rychtář učinit rozhodnutí a dopadlo to tak, že ho lidé přemluvili, aby Kubulu s Kubou Kubikulou pustili na svobodu. Stalo se tak, ale to už byl večer a Barbucha se musel rozloučit s Marjánkou a Kubula s Lízinkou. Moc se jim od sebe nechtělo, ale museli.

Od těch dob bylo všechno jinak. Kuba Kubikula se stal kovářským učněm, Kubula začal chodit do školy a Barbucha se pomocí kouzel stal psíkem pudlíkem.