Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Touto knihou si Vančura vydobyl uznání literární veřejnosti i mimo okruh avantgardy. Román obdržel v prosinci 1922 mimořádnou státní cenu. Vyskytují se zde autorovi životní reálie.
V Benešově Vančura studoval na gymnáziu.

"Město se podobá chlévu, v němž se chovají svině, některý kus střečkuje a jiný se válí ve svém prasečinci, chvále vládu a svatá náboženství. Zdá se, že celé stádo má na noze smyčku a že je uvázáno ke kůlu, na němž slouha, bolestně smrkaje, vyřezal sprostým písmem jméno Benešov." = expresivní, negativní zpodobení města.

Postavy v této próze mají také základ ve skutečných lidech.

Vančurův profesor dějepisu Brunclík (chtěl Vančuru udat z kreslení karikatury císaře Františka Josefa) se zde mění v zeměpisáře Brunculíka.
"Ten, který učil zeměpisu, byl psovitější... vzteklivec a skřet nespokojený... Vidíš ho, štětináče, popojížděti na zkřivených nožkách, jak mokvá do svého sádla? Profesor Brunculík, ryba ani rak, ale střívko..."

Prototyp v životní realitě měla i titulní postava.
Otec Jiřího Mahena byl zchudlý pekař, rozvážel se psem chléb do vesnic... (stejně jako Marhoul).
Vančura sám se prý podepisoval pod své kresby jménem Marhoul.
Snad existoval i skutečný pekař Marhoul.
I ve svém otci a jeho spojení s jeho ženou byla také jistá podobnost jako v manželství pekařově

Děj této knihy je zasazen do města Benešov. Zde žije devětadvacetiletý hrdina knihy - pekař Jan Marhoul spolu se svoji ženou Josefínou a synem Janem (na začátku mu byly 4 roky). Pekaře mají místní obyvatelé rádi především pro jeho dobrosrdečnou povahu, což dokumentuje fakt, že často dával chléb zadarmo. Byl velmi lehkomyslný. Třeba i jen vyběhl z krámu, aby se radoval s nahluchlým cestářem Deylem... Zapomínal na povinnosti.

Dával, aniž věřil, že peníze by byly něco. Skuhrající dobročinnost s očima slzavýma a uvozhřeným nosem, křápavé srdce, dům od domu umdlévající dojetím, strkala do pekařových dveří ozáblou pazouru.

Postupem času se však dostal do dluhů, které nebyl schopen splácet. Přítel sodovkář žid Rudda mu poukazoval na chyby, které dělá. Představitelé města jsou nekompromisní, městský správce Čížek zabavuje Marhoulovi dům a rozprodává část jeho majetku. Pekařovi přátelé se snaží nakoupit alespoň ty nejdůležitější věci z Marhoulova majetku, aby mu ho pak mohli vrátit. Jan je nucen spolu se svou rodinou odejít do nedaleké vesnice Nadelhoty. Zde si - znovu na dluh (a jak se později dozvídá i za nevýhodných podmínek) - pronajímá mlýn, nejdříve ho však musí zrekonstruovat. Při pracích na střeše se zranil (spadl na něj trám). Jeho žena tak musí krátce pracovat na panských polích. Za čas Jan začíná péct a rozvážet svůj chléb, dokonce získá i stálé zákazníky.

Na silnici, kterou právě dělníci staví, dá ochutnat svůj chléb. 26 bochníků zmizí v těch chlapech, jakoby nic.

"Kdyby byl Marhoul hlídal, zajisté by mu tato cháska byla nezaplatila ani polovinu chleba, zajisté by byla i kradla, avšak Jan dal svůj krámek napospas. Protože se svěřil se svým majetkem do jejich zlodějských rukou a neřekl nic mimo to, že potřebuje peněz, bratránci, jakoby uhadovali jeho výjimečné obchodování, zaplatili mu, zůstávajíce dlužni jen za dva chleby."

Pak však přichází zima a vydělané peníze začínají kvapem docházet. Jan není schopný splatit nájem za mlýn, a tak místní starosta mlýn prodá bohatému pekaři Františku Němcovi. Marhoul má od nového majitele povoleno zůstat, musí však pro něho velice tvrdě a těžce pracovat za minimální mzdu. To samé platí i pro nového stárka Františka Durdílka. Pekař časem dělá za nemohoucího stárka skoro všechnu práci. František po několika letech namáhavé práce umírá na souchotiny, Jan z úmrtí svého přítele viní nového vlastníka, pohádá se sním a výsledkem je další stěhování - návrat do Benešova. S pomocí svých přátel - Žida Ruddy a cestáře Deyla nachází malý byteček a práci v pekárně.
Marhoul jde se svými přáteli opilý (místo aby šel hledat práci, šel s nimi do hospody a pak se vrací domů).

"Proč vytloukáte pekárny, když jste opilí, proč nesedíte doma? Kdybych vás neznal, což bych mohl jednati jinak, než že bych vám ukázal dveře?"
"Nu," odpovídali, "nebyl jsi nikdy opilý? Nepřihodilo se ti, že jsi ležel v neděli již o deváté na Koterákově stole zmožen z kraje?"
"Pah, nechme těch tlachů," řekl Pánek, "jestliže, Jene, opravdu chceš se mnou pekařit, propustím svého dělníka. Ano, či ne?"
"Právě jsem tě poprosil," odpověděl Jan Marhoul.
...
Jeden ze dvou Pánkových tovaryšů dostane výpověď, a bude to Jan, kdo ho zbaví práce. Oheň nehasne ohněm ani křivda křivdou a Jan Marhoul, stav se za tuto cenu pekařským pomocníkem, valně se nepotěšil.

Svého syna posílá na studia do benešovského gymnasia. Dluhy ho stále pronásledují, nemá dobré vztahy s pekařským mistrem Pánkem, u kterého pracuje. Pánek se mu vysmívá, že je tak chudý, ale přece syna posílá na studie. Marhoulovi se donášejí na syna zprávy, že špatně studuje... Syn má i chvíli, kdy říká, že by raději také jen pekařil, ale pak si uvědomí, že přeci jenom chce studovat. Na závěr smutného příběhu Jan těžce stoná - dostal zánět do míchy a umírá. K hrobu přichází jeho chudí přátelé.

Marhoul je člověk dělný, tvořivý, nemá smysl pro majetek. V knížce se dozvídá, že byl bohatý, ale ani o tom nevěděl, protože peníze pro něj nic neznamenají, tak tolik nevnímá ani bohatství, ani chudobu.
Autor líčí Marhoula s neskrývanými sympatiemi, přece však dodává:
"Býti dělníkem. Jan Marhoul nikdy jím nebude... Jan si hraje a ustavičná rozjítřenost je daleka kázně... Je zmatené dítě, žebrák, jenž nemaje, co by rozdával, rozdává sebe sama. Nebude dělníkem ani jedinou hodinu, neboť ten, kdo ho najme, učiní z něho svého služebníka."

Čtenářský deník	-	Jezero Ukereve
	-	Konec starých časů
	-	Kosmas, Kosmas (2), Kosmas (3), Kosmas (4), Kosmas (5)
	-	Kosmas - Obrazy z dějin národa českého, Kosmas - Obrazy z dějin národa českého (2), Kosmas - Obrazy z dějin národa českého (3), Kosmas - Obrazy z dějin národa českého (4), Kosmas - Obrazy z dějin národa českého (5)
	-	Kubula a Kuba Kubikula, Kubula a Kuba Kubikula (2), Kubula a Kuba Kubikula (3)
	-	Luk královny Dorotky
	-	Markéta Lazarová, Markéta Lazarová (2), Markéta Lazarová (3), Markéta Lazarová (4), Markéta Lazarová (5), Markéta Lazarová (6), Markéta Lazarová (7), Markéta Lazarová (8), Markéta Lazarová (9)
	-	Obrazy z dějin národa českého
	-	Pekař Jan Marhoul, Pekař Jan Marhoul (2), Pekař Jan Marhoul (3), Pekař Jan Marhoul (4), Pekař Jan Marhoul (5), Pekař Jan Marhoul (6)
	-	Pekař Jan Marhoul (rozbor)
	-	Pole orná a válečná, Pole orná a válečná (2), Pole orná a válečná (3)
	-	Poslední soud
	-	Rozmarné léto, Rozmarné léto (2), Rozmarné léto (3), Rozmarné léto (4), Rozmarné léto (5), Rozmarné léto (6), Rozmarné léto (7), Rozmarné léto (8)
	-	Útěk do Budína

Čítanka	-	Konec starých časů, Konec starých časů (2), Konec starých časů (3)
	-	Kosmas - Obrazy z dějin národa českého, Kosmas - Obrazy z dějin národa českého (2), Kosmas - Obrazy z dějin národa českého (3)
	-	Kubula a Kuba Kubikula, Kubula a Kuba Kubikula (2), Kubula a Kuba Kubikula (3)
	-	Luk královny Dorotky, Luk královny Dorotky (2), Luk královny Dorotky (3)
	-	Markéta Lazarová, Markéta Lazarová (2), Markéta Lazarová (3)
	-	Občan Don Quijote
	-	Obrazy z dějin národa českého, Obrazy z dějin národa českého (2)
	-	Pekař Jan Marhoul, Pekař Jan Marhoul (2), Pekař Jan Marhoul (3), Pekař Jan Marhoul (4), Pekař Jan Marhoul (5)
	-	Pole orná a válečná, Pole orná a válečná (2), Pole orná a válečná (3), Pole orná a válečná (4)
	-	Poslední soud, Poslední soud (2), Poslední soud (3)
	-	Rodina Horvatova
	-	Rozmarné léto, Rozmarné léto (2), Rozmarné léto (3), Rozmarné léto (4), Rozmarné léto (5)
	-	Útěk do Budína, Útěk do Budína (2), Útěk do Budína (3)