Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Svoboda v Praze roku 1972. Počet stran: 137.

MÍSTO DĚJE:

Benešov, Nadelhoty

DĚJ:

Pekař Jan Marhoul žije se svou ženou Josefínou a jejich synem Janem v Benešově. Lidé ho mají rádi, neboť je laskavý. Brzy se však kvůli své laskavosti zadluží. Svůj dluh nemůže zaplatit, a tak je mu zabaven majetek. Odstěhuje se tedy do vesnice Nadelhoty.

Tam si pronajme mlýn, nejprve ho ale musí opravit. Při opravě se zraní, nadále ovšem v práci pokračuje. Jeho mlýnu se pak docela daří, lidé si ho oblíbí. Jenže přichází zima a pekaři dochází peníze. Nemůže zaplatit nájem. Starosta se proto rozhodne mlýn prodat.

Koupí ho bohatý pekař Němec. Jana tam sice nechá bydlet, ale musí pro něj těžce pracovat, pomáhat mu má František Durdil. Ten je ale starý, a tak Jan musí pracovat i za něj. František umírá a Jan se konečně proti Němcovi vzbouří.

Vrací se zpět do Benešova. Zde pracuje jako dělník u pekaře Pánka. Svého syna Jana Josefa posílá na studia na gymnázium. Ten se ale učí špatně, pekař nechce, aby jeho syn dopadl jako on.
Pekař Jan Marhoul onemocní. Má zánět míchy, za několik dní umírá...

HLAVNÍ POSTAVY:

Jan Marhoul - poctivý, dobrosrdečný, chudý
Rudda - přítel Marhoula, přátelský, sodovkář
Němec - zlý

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Auto chtěl tímto dílem přiblížit proletářskou třídu.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Próza, objevují se zde velmi často přímá řeč, přechodníky a dlouhá souvětí.

CITÁT Z KNIHY:

Marhoul prošel branou označenou znameními válečných vítězství a podél soch devíti Múz. Bohatství zjevovalo se Janovi jako blesk bez hromobití.
Konečně stanul před starcem, jenž byl pánem tohoto kraje. Ředitelova tvář pod chuchvalci vousů, vymáchaná v jakési důstojnosti, byla hluboko probodena dvěma očima.
"Pane," řekl Jan, "jsem pekař Marhoul a býval jsem v Benešově, avšak prodali mi dům a tak mi nezbývá než prositi vás, abyste mi pronajal nadelhotský mlýn, avšak za poněkud neobvyklých podmínek."
Vévodův správce zevnitř hlavy se podíval na Marhoula.
"Nemám dostatek peněz, avšak jestliže mi poshovíte s nájmem, dozajista se vzmohu a zaplatím."
"Přišel jste mi říci jen to?" zeptal se ředitel a Jan patře do jeho hltavých očí odpověděl: "Nikolu, pane, přišel jsem si pro nadelhotský mlýn. Vím, že je zpustlý, avšak bude obnoven, upravím vodu, uvedu v běh jeho kolo, kladnici a žernov."