Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• rok vydání: 1924

Marhoul má v Benešově svůj dům a pekařskou živnost. Žije zcela pohlcen ve svém iluzivním světě, jenž je postaven na jeho subjektivních hodnotách, které ovšem nejsou v souladu s hodnotami jeho okolí. Je opojen životem i svou prací, aniž by si uvědomoval narůstající dluhy. Tento stav je však ve světě ovládaném hodnotou peněz neudržitelný a nutně musí přijít zlom, který dá do pohybu Marhoulův pád...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1976 (11. vydání). Medailon o autorovi napsal Miloš Pohorský. Portrét autora vytvořil Rudolf Klimovič. Počet stran: 124.

O AUTOROVI:

• narodil se v roce 1891 v Háji u Opavy jako čtvrté z pěti dětí v rodině úředníka v cukrovaru (protestantská rodina)
• studoval na gymnáziu v Benešově - Benešov zpodobněn i ve Vančurově tvorbě: Pekař Jan Marhoul, román Tři řeky (1936 - Benešov se zde nazývá Skalička)
• maturoval na gymnáziu v Praze
• absolvent Lékařské fakulty UK = stal se lékařem
• od roku 1929 se naplno věnoval literatuře - 1. předseda uměleckého spolku Devětsil (český levicový umělecký svaz)
• aktivní člen KSČ
• po nástupu Klementa Gottwalda do vedení strany (1929) z KSČ vystoupil a za okupace působil v odboji
• Výbor inteligence - zatčen gestapem, mučen
• 1. června 1942 popraven nacisty
• autorovi současníci: Karel Čapek, Ivan Olbracht, Jaroslav Hašek, Karel Poláček

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT:

První republika (meziválečná ČSR) = "Zlatá dvacátá léta" - rozkvět společnosti, kultury i průmyslu; lidé měli dostatek práce; demokracie (prezident T. G. Masaryk); rozšíření volebního práva (od roku 1918 mohly volit i ženy); oslaben vliv náboženství - postupně vznikají nové extremistické směry (nacionalismus, stalinismus, fašismus, marxismus); pozitivismus = vliv přírodních věd na logiku a zkušenost

KSČ

• strana v té době v rozkvětu
• v parlamentních volbách r. 1925 skončila na druhém místě
• postupná bolševizace
• v roce 1938 byla strana rozpuštěna - její členové se zapojili do odboje => část do zahraničního z Moskvy (mj. i Klement Gottwald)
• účastí v odboji si KSČ získala další příznivce - v poválečné ČSR prakticky neměla odpůrce (lidem se líbil jejich "sociálně přívětivý" politický program)
• k moci se dostávají převratem v únoru 1948 (25. 2. = "Vítězný únor")

O DÍLE:

• baladicky laděný román (autorova románová prvotina)
• próza, proletářská literatura
• dějovým základem je osud otce Vančurova přítele z benešovského gymnázia (Karel Nový)
• hlavní myšlenky: podobenství tragického lidského osudu člověka, který se nehodí do světa chladné vypočítavosti, zištnosti a kruté bezcitnosti; obžaloba světa peněz; životní úděl prostého člověka; snaha přiblížit proletářskou třídu

HLAVNÍ POSTAVY:

pekař Jan Marhoul - benešovský pekař; chudý, prostý, pracovitý, obětavý, bezelstný člověk (plný naivního optimismu); hrdina donquijotského typu - jeho dobroty je zneužíváno; jeho lidskost je ostatními považována za bláznovství (dával na dluh, půjčoval peníze, obdarovával bližní, až zcela zchudl)
Josefína Marhoulová (Marhoulova žena) - prostá, pracovitá; věří v manželovu moudrost - postupem času se ale naučí bát a zvykne si připravovat se na špatné období, které může přijít
Jan Josef Marhoul (Marhoulův syn) - příběh se odehrává v jeho dětství, později pubertě; živá povaha - na studiích příliš neprospívá, je snílek po otci, nedokáže se soustředit; podléhá darebáctví a pití
Rudda - Marhoulův opravdový přítel; chudý (pracuje jako sodovkář), přátelský, nápomocný; kritický vůči Marhoulově hospodaření
František Durdil - starý pán ("stárek"); vážně nemocný; Marhoulovi se o něj starají a ve mlýně za něj dělají práci
Deyl - hluchý cestař; Marhoulův přítel

DĚJ:

Děj se odehrává ve středočeském Benešově a nedaleké vesničce Nadelhoty. Začíná retrospektivou, tedy smrtí Jana Marhoula.

Pekař Jan kdysi žil se svou ženou a synkem Janem Josefem v pekařském domku na benešovském náměstí. Byl ale příliš dobrosrdečný, často rozdával na dluh, čehož lidé zneužívají, a tak chudne, aniž by si toho všiml. Kvůli tomu se brzy zadluží, je mu zabaven dům a musí se s rodinou vystěhovat.
Dostane bláznivou myšlenku pronajmout si polorozpadlý mlýn v Nadelhotách, který si vezme do hlavy zrekonstruovat. Během oprav ve mlýně se ale opět hodně zadluží, navíc se dokonce vážně zraní a delší dobu nemůže pracovat.
Hned, jakmile se uzdraví, dá se do pečení chleba, jenž rozváží do okolních vsí a dělníkům na nedalekou stavbu. Nějakou dobu se mu daří, pak ale přijde zima a dělníci, zdroj jeho příjmů, jdou pracovat jinam. Marhoul nemá, z čeho by zaplatil nájem mlýna, a tak je opět nucen k vystěhování.
Těsně předtím, než rodina Marhoulových opustí mlýn, přijde do stavení bohatý mlynář Němec se zprávou, že mlýn koupil a Marhoula najme jako svého tovaryše, společně s Františkem Durdilem, starým nemohoucím pánem, který krátce nato umírá a Marhoulovi ho pochovávají.

Pekař Jan je ve službách Němce nešťastný, mlynář ho vykořisťuje, a v důsledku toho se rodině žije skoro hůře, než když v zimě neměli komu prodat chleba. Po 5 letech se Marhoulovi proto stěhují zpět do Benešova, už ne však do domku na náměstí, nýbrž do chudinské čtvrti.
Jan Marhoul najde práci jako tovaryš u pekaře Pánka, svého bývalého kolegy. Jan Josef už je tehdy v chlapeckém věku, a proto je poslán na studia na gymnázium. Příliš se mu ale nedaří, často ve škole sní nebo se zaplétá do rvaček s ostatními chlapci. Tajně pak touží stát se pekařem po otci.

Baladický román začíná a končí Marhoulovou smrtí, způsobenou zánětem míchy. Jeho nemoc je v románu vykreslena takřka jako obětování, jeho úmrtní lože (starou dřevěnou postel) bychom mohli připodobnit k oltáři, na němž byl "ukřižován" pekař Jan Marhoul, dobrák, proti němuž se obrátilo jeho vlastní velké srdce.