Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

- vydal Československý spisovatel, Praha, 1981

Dozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet.
"Tento způsob léta," děl vposled odvraceje se od přístroje Celsiova, "zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoli jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, bychom pečovali o zdraví a tělesnou čistotu?
Nuže, ať podnebí je příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu."
Řka to, ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň, znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj a dodal:
"Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny."

Humoristický románek Vladislava Vančury nese typický znak autorova stylu, totiž stylisticky vysoký a květnatý jazyk. Avšak místo aby jím promlouval o věcech vážných jako například v Markétě Lazarové, píše o banálních příhodách v malém lázeňském městečku. Jeho postavy nekonají velké činy, ale mluví o nich košatým knižním jazykem. Můžeme vidět také autorovu inspiraci poetismem - jednak celkové téma je v podstatě hravé a nijak vážné, dále pak se poetismus dá vysledovat v postavě kouzelníka Arnoštka a jeho společnice slečny Anny. A vůbec, celý příběh jako by inspirovalo právě léto, které může být jakkoli deštivé a chladné, ale přeci stále zůstane létem se vším, co k němu patří. Snad proto žádné vážné úvahy nad životem, i když tak zprvu mohou vypadat. Hluboké city a srdceryvné výlevy jsou tu nahrazeny chvilkovými zálety a místo filozofických promluv čteme květnaté žvanění trochu směšných postav.

"Můj manžel plkává dosti často," pravila paní Důrová, "ach! Je mi to snášeti od sedmnáctého roku, neboť vězte, že jsem se provdala mláda. Ano, mohla jsem voliti mezi lepšími chlapíčky, než je mistr, avšak Antonín zbil ženichy, a zmocniv se klíčů, jež jako s uděláním se hodily k mým dvířkám, obtěžoval mě tak dlouho, až bylo nutné slaviti svatbu."

Román je tematicky rozdělen do mnoha kratičkých kapitol a je vyprávěn v er-formě.