Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Povídka To nejdůležitější o panu Moritzovi a další Třešňákovy texty z prostředí emigrace jsou inspirovány autorovými vlastními osudy. Řadou motivů, vyprávěcích postupů, ale i ústřední dvojicí postav předznamenává autorův úspěšný román Klíč je pod rohožkou. Vlastní zážitky z emigrace Třešňák zpracovává způsobem, kterým navazuje mj. na Hrabalovou linii v české literatuře. Zároveň se začleňuje do kontextu undergroundové literatury.

Hlavní postavou povídky je pan Prag (autobiografická postava; jméno získá, když se imigrační úředník zmýlí při vyplňování dotazníku a napíše název místa narození do kolonky příjmení), český emigrant v Německu. Pragův přístup k životu je donkichotský, ale při svém putování světem se postupně stává skeptikem, útrpným pozorovatelem života. Protikladem Praga je jeho přítel Moritz, výtvarník židovského původu, který si na rozdíl od Praga s ničím hlavu příliš neláme, překypuje životní energií a uměleckou inspirací. Představuje tak postavu blízkou typu Hrabalových "pábitelů". Další postavou je Pragova přítelkyně, černovlasá dobrovolná zdravotnice, do které se Prag zamiluje a která svou aktivní dobrovolnickou činností vytváří protějšek jeho skepticismu a životní deziluzi.

Povídka volně rozvíjí detektivní zápletku (srovnání i narážky na Sherlocka Holmese a dr. Watsona). Děj začíná na policejní stanici, kde je hlavní hrdina zadržen kvůli přechovávání marihuany. Na stanici si všimne muže, jenž má na ruce stejný prsten jako Pragův spolubydlící pan Moritz. Tajně - aby to pan Moritz nevěděl - se pustí do pátrání a podaří se mu zjistit okolnosti Moritzova odchodu do ciziny, při kterém byli zabiti jeho rodiče, a dokonce vypátrat vraha (který však na konci spáchá sebevraždu).

Součástí prvního domácího vydání povídky z roku 1991 jsou další dva "emigrantské" texty (Oidipus na rohu, Ofsajd), ve kterých vystupuje autobiografická postava stejné povahy jako pan Prag a které podobně jako titulní povídka rozvíjejí téma odloučení od domova, hledání blízkého člověka v cizím prostředí. Třešňák v nich - jak je u něj obvyklé - klade obzvláštní důraz na prostor, ve kterém se povídky odehrávají (výrazný je především obraz hospody Am Ecke v povídce Oidipus na rohu).

Pro styl a jazykovou výstavbu Třešňákových próz je příznačná metoda, kterou v podtitulu románu Klíč je pod rohožkou autor označil jako "puzzle". Základním prostředkem vyprávění jsou detailní popisy prostředí, jež se v různých variacích opakují a vracejí v celé próze a jejich obměny (jakési refrény) posouvají děj dopředu (je to zejména scéna ranního vstávání Praga a Moritze). Dalším prvkem této "skládanky" jsou retrospektivy, které objasňují události kolem zločinu, případně objasňují minulost postav - typická je pro ně formule "o panu Moritzovi by se slušelo říci to nejdůležitější". Vypravěč střídá ich-formu, kdy vypráví ústy pana Praga, a objektivní er-formu.