ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­

Zdislava a ztracená relikvie (Hříšní lidé Království českého)

Tato kniha navazuje v edici Hříšní lidé Království českého na knihu Dýka s hady. Tentokrát se královský prokurátor a správce hradu Bezděz setkává se satanskou sektou a tajemstvím sahajícím 170 let zpátky. Celá severočeská šlechta se schází na hradě pana Havla a jeho ženy Zdislavy Lemberku. Oba jsou velice zbožní a pořádají velikou slavnost. Pan Havel koupil od francouzského kacíře Giroilama z Monseratu trn z Kristovy koruny. Tuto relikvii má přijet posvětit sám král Přemysl II. Otakar a převézt ji do Prahy. Nikdo ovšem netuší nic o strašlivém tajemství. Giroilamo je potomek rytíře Gottfrieda z Bouillonu, který dobil Kristův hrob za křížové výpravy. Jistý emír se ho ale pokusil otrávit, avšak rytíři se nechtělo zemřít a za záchranu života prodal duši ďáblu. Teď ho i po 170 letech ve Francii uctívá, založil Temné bratrstvo a v jeho čele páchá zlo. K přežití potřebuje Klíč, ale ten se teď, vinou Giroilama, dostal na Lemberk. Bratrstvo posílá do Čech Pierra Jardina, aby přinesl relikvii zpět.
Na hrad se sjelo spoustu hostů. Ještě než dorazil i Oldřich a jeho těhotná žena, někdo je zdržel, polámal jim kolo u vozu. Kejklíři ovšem viníka poznali, byl to jejich loutnista. Když však dorazili na hrad, našel Ota Remigia mrtvého a s jeho vrahem se málem srazil. Roztočil se kolotoč podivných událostí. Zlatník Ruprecht, který zhotovil pro pana Havla relikviář, byl také zavražděn a jeho žena Jitka znásilněna. Navíc se paní Zdislavě záhadně ztrácejí kocouři. Souvisí to nějak s příjezdem dvou hostů, dánského velvyslance Knuta a francouzského přítele synovce Maurice Francoise z Créspy? Diviš se navíc zaplete do případu s falešným rytířským soubojem. Pan ze Skalice zabil pana ze Střelče. Svědky mu byli páni z Prysku, ale Diviš jim nevěří. Vypadá to na vraždu. Vydává se za nimi, ale je chycen a unesen. Stráví nějaký čas v kůlně a jeho věznitelé mu radí na celou věc zapomenout. Diviš se ale nedá, jednoho zabije a uteče. Pozná pány z Prysku, ale nic jim nemůže dokázat. Při svém útěku je zajat rychtářem z Jablonného, jehož švagrová a žena zlatníka tvrdí, že to on ji znásilnil. Zachrání ho však Ota v pravý čas. Společně zjistí, že páni z Prysku měli s sebou už při vraždě peníze jako odškodné vdově pána za Střelče. Diviš pátrá sám, brzy se k němu přidá Aleš z Příbrami, kanovník vyšehradské kapituly. Vyšetřuje tajně padělání míšeňského denáru a vše ukazuje právě na ty dva. Najdou na jejich území sklářskou huť i s věcmi na výrobu falešných mincí. Bylo to tak: Příbuzný pana ze Skalice mu prodal razidlo na mince a ten začal s jejich výrobou. V tavení kovů mu pomáhali bratři z Prysku. Dohodu stvrdili manželstvím jejich sestry Kristýny a pana ze Skalice. Jenže Kristýna se zamilovala do pana ze Střelče a tajemství mu prozradila. Začal všechny vydírat, pan ze Skalice nemohl přenést přes srdce, že má i jeho ženu, a proto ho zabil. Aby vše nevyšlo najevo, jeho švagři mu dělali alibi. Diviše věznili, aby se dozvěděli, kolik toho ví. A důležitá věc: mužem, kterého Diviš zabil při útěku, byl pan ze Skalice.
To Ota měl jiný úkol, vyšetřit případ zlatníka a jeho ženy. Zlatník noc před smrtí propíjel peníze za relikviář a také prohrál hodně v kostkách se dvěma pobudy, které potkal také Diviš. Jitka poznala ve tmě, že jeden měl na tváři jizvu, podle ní byl usvědčen také Diviš, a druhý byl zrzavý. Místo činu vypadalo tak, že oba hledali v truhlách peníze, ale Jitka je vyrušila, muže zabili a ji znásilnili. Ale nehrálo tam, že zloději spěchali tak, že nestihli prohledat truhlu se šperky, ale na znásilnění čas měli, a také jak mohli vědět, že má zlatník strach z výšek a tak si nechal udělat ložnici v přízemí. Ne, paní Jitka měla milence, to se dozvěděli. Musel to udělat on a ona pak svedla podezření na dva falešné hráče, když jí o tom povídal šenkýř. Sama se nakonec přiznala.
Na hradě se mezitím stalo několik věcí. Předně se ztratil Francois z Créspy, nikdo ho ovšem neviděl odcházet a na hradě také nebyl. Otu se někdo pokusil zabít, když šel navštívit svou milou kejklířku Beatrice, do které se zamiloval. Paní Zdislava našla svého kocoura mrtvého a jeho krví napsané znaky odpovídaly znakům Temného bratrstva, o nichž mu vyprávěl děkan Leonard. Navíc se zjistilo, že pomatená Mauricova matka držela malého kocourka, když skákala z hradeb. Také host Knut vyprávěl o zvláštním znamení na trnu, kterým se ověřuje jeho pravost, a také to, že pan z Créspy určitě není ten, za koho se vydává. Do případu se zapojila i Ludmila, která poznala v prchajícím muži dávného známého Pierra Jardina, kacíře, kterého kdysi potkala ve Francii v klášteře, kde byl vězněm. Zalíbil se jí a jeho myšlenky a pomohla mu utéct. Navíc se ztratil i trn z Kristovy koruny, zloděj neváhal zabít vojáka a děkana. Oldřich se rozhodl nalíčit past. Zloděj zřejmě nevěděl o značce na trnu a Oldřich dal rozhlásit, že pravý trn skrývá pan Havel. Pak otevřeli kapli a nechali zloděje vyměnit trn za pravý, povedlo se. Jen nevěděli jak. Pierre Jardin v tom určitě musí mít prsty a pomáhat mu musí Maurice. Ale někde na hradě se jistě skrývá. Pan Havel potvrdil, že kdysi zazdil schodiště. A tam našli úkryt. Ovšem mezitím se Pierre dozvěděl, že relikvii má paní Zdislava a vzal ji i s Ludmilou jako rukojmí. Při souboji zemřela Beatrice, která se obětovala za Otu. Vše najednou dostalo smysl. Předně pan z Créspy a Pierre jsou jedna osoba. Musel najít trn. On a loutnista Remigius spolu pobývali ve vězení. On také zařídil vystupování kejklířů na Lemberku. Když ale potkal družinu Oldřicha, poznal Ludmilu a věděl, že ona by mohla poznat Pierra. Proto je zdržel. Pierre se také musel zbavit svědka a Remigia zabil. Když odcházel, srazil se s Otou a toho se také pokusil zabít. S přítelem Mauricem, kterého miloval, se domluvili. Pierre mu pomůže potrestat Zdislavu a on mu poskytne úkryt a dostane ho na hrad. Pierre netušil o značkách na trnu a když neměl správný, rozhodl se získat jej od Zdislavy, pomstít tak Maurice za to, že mu Zdislava nechala kocourka utratit, kterého jeho matka držela při skoku, a zbavit se svědkyně Ludmily. Nic se ale nepodařilo. Maurice uvěznili a Pierre se nechal zabít. Po 170 letech se Gottfried z Bouillonu nedočkal obnovy nesmrtelnosti a zemřel i s celým Temným bratrstvem.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: rowena, 14.10.2006

­­­­

Diskuse k výpisku
Vlastimil Vondruška - Zdislava a ztracená relikvie (Hříšní lidé Království českého)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)