Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Epos o Gilgamešovi patří k nejstarším literárním nálezům. Vznikal ve starověké Babylónii na konci 4. tisíciletí a začátku 3. tisíciletí př.n.l. a patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším básním starověkého Předního Východu.

EPOS = rozměrná, veršovaná skladba s pomalu plynoucím dějem zobrazující zpravidla hrdinské činy a války

V eposu se setkáme se spoustou bohů a postav, proto jsem vybral jen některé (většina bohů má jiný název v babylónštině a asyrštině), vypsal jsem jen jejich sumerský název:
Addad - bůh bouřky
An - vládce nebes
Aruru - stvořitelka lidí
Dumuzi - bůh vegetace
Enki - vod a moudrosti
Enkidu - Gilgamešův druh a z moci bohů jeho příbuzný; stvořen z hlíny, žijící se zvířaty, určen ke zkrocení Gilgameše
Enelil - vládce země
Erra - bůh moru
Gilgameš - hlavní hrdina eposu, po matce Ninsutě byl ze dvou třetin bohem a po otci Lillovi z jedné třetiny člověkem. Popsal bych ho jako paličáka, který si ovšem dokáže stát za svým a toho, po čem touží, za každou cenu dosáhne. Vládl 126 let, jeho jméno převzaté do jiných jazyků se psalo jako Giš, Gišgimaš, Gilgamos - vše ale vzniklo z jména BILGAMES
Chanis - bůh zkázy
Ištar - bohyně lásky
Mamet - bohyně osudu
Nergal - vládce podsvětí
Ninurta - bůh válek
Sin - bůh měsíce
Šamaš - bůh slunce

Kniha je rozdělena do kapitol podle tabulek, na kterých je epos sepsán.

První a druhá tabulka
Vypráví o samotném Gilgamešovi, o jeho městě Uruku a o městských hradbách pálených z cihel vysokých 9 m a širokých také 9 m.

Druhá tabulka - pokračování
Zde se Gilgameš poprvé setká s Enkiduem a začne s ním bojovat. Poté, co zjistí, že jejich síly jsou vyrovnané, pojme ho z vůle bohů za bratra. Poprvé také začal toužit po nesmrtelnosti, díky které by neupadl v zapomnění a byl by věčný. Spolu s Enkiduem si usmyslí, že spolu vyhubí všechno zlo na světě tak, že zabijí zlou Chumbabu a vykácí její cedrové lesy. To je podle pověsti zrozením všeho zla. Vydají se na cestu a co si usmysleli, také udělali.

Tabulka třetí až pátá
Přiblíží cestu do cedrového lesa, zahubení Chumbaby a stavbu brány z cedrů. Bohyně Ištar chtěla Gilgameše za muže, ale ten se nenechal zlákat a Ištar odmítnul. To bohyni rozhněvalo a ta ze zlosti pustila na město nebeského býka, který měl sníst všechny zásoby jídla a mělo nastat 7 let hladu. Gilgameš však za pomoci Enkidua býka zabil a tak rozhněval bohyni Ištar ještě víc, což vedlo k tomu, že přesvědčila ostatní bohy o urážce a výsměchu bohů a jako trest stanovila smrt jednoho z nich.

Tabulka sedmá a osmá
Bohové nechtěli zabít někoho s krví bohyně a tak se shodli, že potrestají Gilgameše tím, že zabijí Enkidua. Druhý den po tomto rozhodnutí Enkidu onemocněl. Každý den se jeho nemoc zhoršovala čím dál víc až do dvanáctého dne, kdy zemřel. Gilgameš ho s pláčem a křikem objal a plakal kvůli jeho smrti sedm dní a sedm nocí. Proklínal všechny, ale nic nebylo platné. Sedmého dne se na něho naposledy podíval, to už ho prožírali červi.

Tabulka dvanáctá
Gilgameš se vydal za Enkiduem, hledal ho u bran Nergalova království. Enkidua našel a jen na chvíli ho viděl. Poté šel do chrámu Nelila a požádal o radu, byl však odmítnut, stejně jako u boha Sina, jen bůh Ea mu pomohl a rozkázal Nergalovi otevřít víko, aby mohl Enkidu slovo říci bratrovi svému. Hovořili spolu o tom, jak to v domě pána podsvětí vypadá. Pak se víko opět zavřelo a Gilgameše se musel vrátit do města Uruk, které během jeho výpravy navštívil bůh moru Erra. Až bůh Šamaš mu snažil vysvětlit, že nesmrtelnosti nelze dosáhnout, ale Gilgameš toto nechce pochopit a stojí si za svým. Z textu jsem vybral úryvek dokazující Gilgamešovu tvrdohlavost:

"Ani největší člověk nebes nedosáhne, ani nejmocnější neobejme zemi! Nikdo života konec v jeho začátek neobrátí zpátky! Tváří v tvář smrti je všechno konání lidské pouze vánek větru"
"Ne! Vyhnu se smrti a smrt se mi vyhne! Ozbrojím se mečem a sekerou, lví kůži si obléknu, vypravím se třeba až na samý konec světa! Vrátím se, až najdu věčný život!"

Tabulka devátá a desátá
Gilgameš se vydává na cestu plnou překážek. Prošel pouště, údolí plné lvů, až došel k bráně země bohů, kterou hlídali lidi - škorpióni. Pustili ho do země a varovali ho, aby si dával pozor na temnotu. Nakonec šťastně projde temnotu a najde krčmářku Siluru - ta mu poradí, kde najde převozníka, který by ho převezl přes moře smrti.

Tabulka jedenáctá
Gilgameš najde převozníka, přepluje moře a setká se s bohem Utanapištem. Ten mu vypráví o potopě světa. Potopu chtěli velcí bohové a tak učinili. Také se dozví, že Utanapišt nebyl původně bohem.

Tabulka jedenáctá - pokračování
Gilgameš se stále chce stát nesmrtelným a tak se pokusí složit zkoušku, která má jen jednu podmínku: týden nespat, protože spánek je bratr smrti. Zkoušku nesloží, ale i přesto se chce se smrtí setkat. Utanapišty však Gilgamešovi pomůže, řekne mu, že rostlina rostoucí v moři mu může poskytnout život, po jakém touží. Tu také našel a s radostí v duši se Gilgameš s Utanapištem vrátili do města Uruk. Cestou se Gilgameše zastavil u studny, aby se napil čerstvé vody, rostlinu položíc vedle. Had, který se připlazil, se nechal zvábit vůní rostliny a snědl ji. V tu chvíli se svlékl a odplazil se. Gilgameš se rozplakal smutkem.

Tabulka jedenáctá - konec
"Nemůže najít věčný život člověk," ukončil tuto řeč Uršanabi, "může si však zachovat věčné jméno. Svým dílem ses stal nesmrtelným, hrdino Gilgameši." Teprve teď pochopil Gilgameš, že se stal nesmrtelným.

Čtenářský deník	-	Aeneas
	-	Gilgameš, Gilgameš (2), Gilgameš (3), Gilgameš (4), Gilgameš (5), Gilgameš (6), Gilgameš (7), Gilgameš (8)
	-	Na počátku byl Sumer
	-	Sinuhet, Sinuhet (2)
	-	Za tajemstvím říše Chetitů

Čítanka	-	Akadémos (Bohové a hrdinové antických bájí)
	-	Chaos (Bohové a hrdinové antických bájí)