Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydání první. Praha, nakladatelství Albatros, 1976. 92 stran. ISBN 14-6513-885-76

HLAVNÍ POSTAVY:

Gilgameš
Enkidu
Uršanabi

DĚJ:

Gilgameš se stává králem Uruku. Po své božské matce Ninsun je ze dvou třetin bůh, po otci Lugalbandovi však zůstal z jedné třetiny člověkem. Je tudíž smrtelníkem.
Gilgameš vládne tvrdou rukou, jeho obyvatelstvo mu musí kolem města postavit obrovské hradby. Lidem se to však nelíbí, nedostávají najíst, napít ... a tak poprosí bohy o pomoc. Bohové vyslyší urucký lid a sešlou na zem člověka jménem Enkidu. Z vůle bohů se má Enkidu střetnout s Gilgamešem a zabít ho. Po společném setkání se z nich ale stávají přátelé. Postupem času zabijí obludu Chumbabu a přemůžou nebeského býka, kterého na ně poslala bohyně Ištar (chtěla se tím pomstít Gilgamešovi, že si ji nechtěl vzít za manželku). Tu to samozřejmě rozčílí a tak žádá nebeské bohy o potrestání onoho činu. Bohové rozhodnou, že zemře Enkidu. Dvanáctého dne nesnesitelné nemoci Enkidu umírá...
Gilgameš je zdrcen smrtí svého přítele, avšak není s tím zcela smířen. Setká se s bohem podsvětí Nergalem, který mu zprostředkuje schůzku s duchem zemřelého Enkidua. Ten mu vypráví o životě v podsvětí, a když odejde opět pryč, Gilgameš je na dně. Aby toho nebylo málo, vrací se do Uruku a zjistí, že jeho město navštívil bůh moru Erra, proti kterému není pomoci. Všude leží mrtví, nemocní ... v tom si Gilgameš umane, že se vyhne smrti: "Ozbrojím se mečem a sekerou, lví si obléknu kůži, vypravím se třeba až na konec světa. Vrátím se, až najdu věčný život."
Rozhodne se tedy, že najde Utanapištima, syna krále Ubaraty, a zeptá se ho, jak dosáhl věčného života, a co by měl udělat, aby jej dosáhl také. Při jeho hledání prožije mnoho děsivých chvil, nástrah a mnoho dalších dobrodružství. Setkání se nakonec vydaří, Gilgameš najde Utanapištima, jenž mu vypráví svůj životní příběh. Vysvětlí mu také, že se nesmrtelným nikdy nestane, že lidem je souzeno zemřít. Gilgameš je zklamán, avšak přesto dostane šanci.
Gilgameš dostává za úkol bdít 6 dní a 7 nocí. Bohužel usíná, a tak konečně na vlastní kůži poznává, že nesmrtelnost je pro lidského tvora nedosažitelná. Společně jde poté s Utanapištimem do Uruku a ukáže mu hradbu, jež chrání jeho město. Utanapištim ukončí celý příběh slovy: "Nemůže najít věčný život člověk, může si však zachovat věčné jméno. Svým dílem ses stal nesmrtelným, hrdino Gilgameši."

VLASTNÍ NÁZOR:

Nikdy jsem o této knize nevěděl, nikdy před tím jsem ji nečetl. I když je to nejstarší literární památka světa, už vím, že se nečte vůbec špatně.
Celý příběh je čtivý, srozumitelný, občasná inverze text ozvláštňuje. Z příběhu si můžeme vydedukovat, že hlavním myšlenkovým objektem děje je bezpochyby náboženství. Posmrtný život, bohové a lidstvo je hlavním námětem, jenž Mezopotámii a tuto literární památku navždy zviditelnil. Čtenář neustále vstřebává nové a nové poznatky - dokonce i z mytologie a historie.
Mně osobně chybělo více postav, příběh se držel jedné dějové linie, gradaci hodnotím dobře. Možná bych také vytkl některá opakovaná slovní spojení, zbytečně složitá jména a špatnou časovou orientaci v příběhu.
Ovšem lidské osudy, introspekci, originalitu a přirozenost celého příběhu hodnotím víc než na výbornou ... muži brečí, ženy na ně sesílají nebeské býky - realita je pravděpodobně trochu jinde, ale na mytologický epos mi to přijde přijatelné, nepřehnané.
Dnešní středoškolská generace nejspíše vyžaduje více zápletek, větší gradaci a výjimečnější závěr, můj názor však je, že jako povinná literatura je kniha Gilgameš naprosto přijatelná - i tak bych ale Gilgameše doporučil spíše základním školám.
I přesto nemohu opomenout úžasná ponaučení procházející celou knížkou, a určitě si v tom každý najdeme něco oblíbeného a svého. Vzpomenu-li si, že tento epos byl napsán před mnoha tisíci lety, musím konstatovat, že kniha Gilgameš je opravdovou, nejen historickou lahůdkou.