Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato krátká novela spatřila světlo světa poprvé roku 1759. Voltaire se nikdy otevřeně nepřiznal k napsání této kontroverzní práce; novela je totiž podepsána pseudonymem "Monsieur le docteur Ralph". Ve své době byl Candide velmi oblíbenou četbou lidových vrstev, ale byl paradoxně zakázán v Paříži, Ženevě a Římě.

OBSAH:

Mladíček Candide je vychováván na zámku barona ve Vestfálsku pod vedením filozofa Panglose, který hlásá, že všechno na světě je zařízeno tak, aby to bylo co nejlepší. Naivní Candide bere filozofii svého učitele za svou a nazírá na svět s oním bezbřehým optimismem, ostatně jak už naznačuje název knihy. Candidovi, který je tajně zamilován do Kunigundy, baronovy dcery, plyne čas na zámku ospale. Jednou ho ale baron nachytá, jak se s Kunigundou líbá za španělskou stěnou a vyhodí ho ze zámku. Candide putuje odevzdaně světem a stále se snaží uplatňovat filozofii svého učitele Panglose, a to i přes to, že všechno okolo něj naznačuje, že svět je zařízen právě naopak, než mu říkal Panglos.
Následuje mnoho spletitých a neuvěřitelných příhod, při kterých se Candide setkává se svými starými známými (Panglosem, baronovým synem i Kunigundou) a procestuje při tom celý svět - podívá se do Portugalska, Španělska, Latinské Ameriky, Paříže, Benátek i Sedmihradského knížectví. Najde při tom mnoho nových přátel - mudrce Martina, který nahlíží na svět v úplně jiném světle než Candide, věrného sluhu Kakamba nebo Kunigundinu služebnou - ale stejně nakonec zjišťuje, že všude vládne tatáž nespravedlnost, pokrytectví a zhovadilá morálka. Jedinou výjimkou je mýtické Eldorádo, kde zlo neexistuje a vysoce vzdělaní lidé tu žijí v harmonii, míru, zdravé činorodosti a hojnosti. Candide ale opouští i toto dokonalé místo, protože si ze všeho nejvíc na světě touží vzít za ženu Kunigundu.
Staří přátelé Candide, Martin, Panglos, baronův syn, Kunigunda, která nakonec hrozně zošklivěla a stala se hádavou a hašteřivou manželkou, Kunigundina služebná, Paquetta (Kunigundina bývalá komorná) a její milenec bratr Bonifác se nakonec usadí na malém hospodářstvíčku na břehu Marmarského moře, které Candide pořídí za diamanty z Eldoráda, a dále filozofují o smyslu života. Nakonec potkají jednoho starého Turka, který je společně se svými dětmi pohostí u nich v domě, a zjistí, že on si zvolil nejlepší možný způsob života - pracuje na svém hospodářství, je nezávislý a nestará se o dění v okolním světě. Cadidovi přátelé ho napodobí a konečně nacházejí ten pravý smysl života.

CITÁT Z KNIHY:

"Já nic nevím," odpověděl ten dobrý muž. "jakživ jsem žádného vezíra a žádného muftiho neviděl. Nevím ani zbla o případu, o němž mluvíte. Ale tak všeobecně si myslím, že všichni, kdo se pletou do veřejných záležitostí, vezmou vždycky bědný konec, jaký si ostatně zaslouží. Nestarám se nikdy o to, co se děje v Cařihradě, a spokojuji se s tím, že tam posílám plody ze své zahrady."
To řekl a pozval cizince dovnitř. Jeho dva synové s jeho dvě dcery jim nabídli několik druhů šerbetu, který si dělali doma, nabízeli jim kaimak, pomeranče, citróny, ananasy, pistácie a kávu mocca, do níž nebyla přimíchaná špatná káva z Batávie a ostrovů. Potom obě dcerky tohoto dobrého musulmana navoněly Panglosovi a Martinovi vousy.
"Vy máte jistě velikánské úrodné polnosti," řekl Candide Turkovi.
"Mám jen dvacet jiter," odpověděl mu Turek. "Obdělávám je s dětmi a práce od nás odvrací tři velká zla. Nudu, neřest a nouzi."

Voltaire zobrazuje práci jako jediné možné východisko z naší smutné existence. Bez práce člověk nikdy nemůže být šťastný, nemůže se cítit naplněný a nedokáže žít plným a spokojeným životem. Stejně tak heslo "plody ze své zahrady", které se v novele několikrát opakuje, znamená práci, která zachraňuje člověka a dává jeho mrzké existenci význam.

Candide je novela, která satiricky nahlíží na uspořádání společnosti, její problémy a zlo, které je pácháno všude, vždy a všemi. Vždyť Candide procestoval půlku světa a všude se setkal, s výjimkou Eldoráda, se stejnou situací - lidé si závidí, kradou, lžou a podvádějí, opilí vidinou bohatství a snadného života.
Voltaire zároveň kritizuje stěžejní myšlenkou německého filozofa Gottfrieda Liebnize, který podobně jako Candidův učitel Panglos naivně tvrdil, že všechno bylo utvořeno podle Boha a ten dozajista vybral jen to nejlepší. Panglos nakonec sám od sebe přiznává, že jeho učení naprosto odporuje skutečnému uspořádání světa, nicméně se ho nehodlá vzdát, protože se nehodí, aby filozof popíral sám sebe.

"Je dokázáno," říkával (Panglos), "že nic na světě nemůže být uspořádáno jinak než tak, jak to uspořádáno je. A jelikož všecko bylo stvořeno za nějakým účelem, musí mít všecko účel ten nejlepší. Jen si všimněte: nosy byly zřejmě stvořeny tak, abychom na nich mohli nosit brýle. A hle, zde je důvod, proč máme brýle. Nohy jsou dole zahnuté proto, abychom na nich mohli nosit boty. Proto máme boty. Kamení bylo stvořeno proto, abychom je otesávali a stavěli z něj zámky. A jelikož největší baron v kraji musí nejlíp bydlet, má náš milostpán nejhezčí zámek. Vepři byli stvořeni k tomu, abychom je jedli. Jíme tedy vepřové celý rok. Z toho vyvozuji, že lidé, kteří razili názor: všecko je dobré, neřekli nic jiného než hloupost, poněvadž měli prohlašovat, že všecko na světě je nejlepší."

Novela Candide je zvláštní dílo, k jehož úplnému pochopení je nutné znát okolnosti a důvody, proč bylo napsáno. Nicméně nemůžu než doporučit, protože tato krátká novelka je díky svému naprosto neuvěřitelnému ději velmi čtivá.

POZNÁMKA:

Slovo candide znamená ve francouzštině něco jako prostoduchý člověk, neviňátko.

Čtenářský deník	-	Candide aneb Optimismus, Candide aneb Optimismus (2), Candide aneb Optimismus (3), Candide aneb Optimismus (4), Candide aneb Optimismus (5), Candide aneb Optimismus (6), Candide aneb Optimismus (7), Candide aneb Optimismus (8), Candide aneb Optimismus (9)
	-	Prosťáček
	-	Zaira

Čítanka	-	Candide aneb Optimismus
	-	Lidojedi (Filosofický slovník čili rozum podle abecedy)
	-	Rovnost (Filosofický slovník čili rozum podle abecedy)