Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydáno: Praha, 1978
Žánr: francouzská próza
Kompozice: vyprávěno v er-formě, děj uspořádán chronologicky
Rozčlenění: Děj rozčleněn na 30 kapitol, každá zhruba o deseti stranách, označeny římskými číslicemi. Názvy kapitol zhruba odpovídají jejich obsahu, například Candide a jeho sluha se dostali do Eldoráda; Co je tu potkalo; Co se jim přihodilo v Surinamu a jak se Candide seznámil s Martinem...
Místo, kde se děj odehrává: V podstatě po celém světě, jelikož Candide ho procestuje křížem krážem.
Doba, v níž se děj odehrává: 18. století
Významné události: založení Petrohradu, vznik Velké Británie, Americká válka za nezávislost, Velká francouzská revoluce, popraven král Ludvík XVI...
Doba, kdy bylo dílo napsáno: stejná jako doba, v níž se děj odehrává
Téma: putování Candida, vyvrácení optimistického pohledu na svět
Ústřední konflikt: realita je krutá
Motivy: optimismus, láska, lidská zloba, stupidita náboženství
Jazyk díla: Nepoužívají se vulgarismy, ani nespisovné výrazy.

STRUČNÝ DĚJ:

Candide je zamilován do Kunhuty, dcery barona. Kvůli svým citům je ale vyhozen, a tak začíná jeho putování po světě. Poté je naverbován do bulharské armády, kde zažije nemnohé hrůzy. Po opuštění armády potká Candide Panglosa, filozofa, se kterým se zná ze zámku. Z Panglosa je teď žebrák a vypráví Candidovi, že všichni, včetně milované Kunhuty, byli zabiti. Z Candida se čím dál tím více vytrácí optimismus, kterým je Panglos obdařen. Panglos je nakažen zlou nemocí, proto Candide poprosí svého přítele Jakuba, aby ho vyléčil. Po vyléčení je Jakub veze s sebou na obchodní cestě do Lisabonu. Loď však ztroskotá, zachráněni jsou pouze Panglos, Candide a jeden námořník. Nakonec se dostávají do Lisabonu, ovšem tam je zastihuje zemětřesení a následné záplavy. Mudrci a učenci usoudí, že za katastrofu mohou kacíři a dávají je upálit. Panglos je oběšen a Candide uteče za pomoci stařeny, která ho po několika dnech léčení odvede do pokoje, kde se setkává s Kunhutou, která vypráví, jak se stalo, že přežila a jak se ocitla zde. Candide zabije inkvizitora a Žida, pro kterého je Kunhuta společnicí. Candide, Kunhuta a stařena jsou nuceni odcestovat. Stařena vypráví svůj hrůzný příběh. Candide, Kunhuta a stařena se dostávají k donu Fernandovi, který se do Kunhuty zamiluje a Candide jí ze strachu požádá o ruku. Ta však raději - pochopitelně ze zištných důvodů a na radu stařeny - vyhoví donu Fernandovi. Candide je donucen k útěku. Vezme si s sebou tedy jednoho sluhu, Kakamba, a plují do Paraguaye. Nechají se dovést k důstojnému pánu veliteli, v němž Candide poznává bratra Kunhuty. Ten mu vypráví svůj příběh. Ale poté, co Candide poví, že si chce Kunhutu vzít, její bratr se rozčílí a Candide ho propíchne. Poté s Kakambem utíkají a dostávají se do Eldoráda, země, ve které je vše krásné, lidé jsou šťastní a bohatí. Dostane tam na cestu diamanty a různé jiné poklady a po měsíci odjíždí. Candide se pak s Kakambem rozloučí s příkazem, aby zajel pro Kunhutu, a že se sejdou v Benátkách. Na cestě do Benátek se Candide setkává s Martinem, věčným pesimistou. Po dlouhém čekání v Benátkách se Candide dozví, že Kunhuta je v Cařihradě. I vydá se za ní, po cestě potká Panglosa a sestru Kunhuty, o kterých si myslel, že jsou již mrtví. Poté se setká se samotnou Kunhutou a i přes její neočekávanou ošklivost se s ní ožení. Potom si s přáteli pořídí malý pozemek a obdělávají ho až do smrti.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Candide - prostoduchý člověk vyznávající názor Panglosa, že vše je zařízeno tím nejlepším možným způsobem, ovšem s nabývajícími zkušenostmi o útrapách tohoto světa ztrácí na svém optimismu; je neskutečně zamilován do Kunhuty
Kunhuta - velice krásná dívka, která si po unesení ze zámku zažila mnohé útrapy, následkem toho bylo, že zošklivěla
Panglos - filozof, věčně optimistický, na konci však říká, že po tom, co zažil, by od svých názorů nejraději upustil - jeho pohled na svět:

1. Není následku bez příčiny.
2. Vše na světě je zařízeno tím nejlepším možným způsobem.
3. Vše bylo stvořeno za nějakým účelem.

CITÁT Z KNIHY:

"Co je to optimismus?"
"To? To je takový zažraný názor, že je všechno dobré, i když je to špatné."

Proč právě tento citát: Ano, veliká pravda. Když někdo hledí na svět optimisticky, není to dobré. Ani pesimismus není dobrý. Dokonce ani realismus. Nejlepší je vnímat klady i zápory a udržet si nad tím jistý nadhled.

VLASTNÍ NÁZOR:

Když jsem hledala zajímavosti o této knize, narazila jsem na větu: "Candide je vitrína hrůz 18. století." Nemohu nic než souhlasit, jelikož z některých pasáží mi opravdu bylo trochu mdlo. Autor všechny ty hrůzy popisuje s lehkou dávkou ironie, což rozhodně přidává na děsivé atmosféře, kterou tato kniha působí. Zesměšňuje zaslepenost optimismem. Kniha takto působí neuvěřitelně realisticky, měla jsem pocit, jako bych tam byla, jako bych byla součástí děje a s neobyčejnou zvědavostí jsem čekala, co bude dál. Vliv té knihy na mě ještě umocňovalo vědomí, že takto to v minulosti opravdu bylo. Nemohu nic než chválit.