Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je to knížka plná dobrodružství a odvahy. Všechno začalo na lodi jménem Drake, kde se plavil pihovatý chlapec Alexander Ramsay. Doma v New Yorku mu říkali Alek.
Alek jel z prázdnin z Indie od strýčka Ralpha. Jeli dlouho, několik dní než dorazili do Afrického přístavu v nějakém městě. Začali nakládat zboží, ale Alek si toho nevšímal, dokud vzduchem neprojelo ostré zažrání. V té chvíli Alek zjistil, že na loď nakládají koně, velkého, urostlého a silného. Byl černý jako uhel a divoký, bylo mu to vidět na očích. Na každé straně ho drželi 2 muži, naložily ho na záď do velkého boxu a vydali se na cestu. Alek k němu chodil potají a nosil mu cukr z jídelny a snažil se ho ochočit. Jednou když Alekovi snědl cukr z ruky, byl Alek šťastný a když si šel lehnout, hned usnul. V noci se probudil a zjistil že se loď houpe, ale nevěděl proč. Radši si vzal záchranou vestu a šel se podívat co se děje nahoře. Sotva otevřel dveře, smetla ho vlna. Zjistil, že je bouře a šel najít kapitána. Ten byl u záchranných člunů a nakládal lidi. Všiml si Aleka a řekl mu, aby si stoupl do řady a Alek poslechl. Když na něj přišla řada, vzpomněl si na hřebce, kterého si pojmenoval Black, že je ještě zavřený ve stáji a šel ji otevřít. Když otevřel dveře hřebec vyrazil a skočil přes palubu a Aleka strhl sebou. Alek sice uměl plavat a měl záchranou vestu, ale dlouho ve vodě vydržet nemohl. Najednou se kolem mihl provaz od Blackovi ohlávky. Alek se chytl a nechal se táhnout, hodiny a hodiny ho Black táhnul, už i začalo svítat, když se Black zastavil a změnil směr. Asi za 1 hodinu byl vidět ostrov. Tento ostrov byl neobydlený. Stál zde jeden jediný strom a asi uprostřed malé, ale sladké a čisté jezero. Alek si postavil malý přístřešek a šel hledat potravu. Prošel ostrov křížem krážem, ale našel jen pár řas. Při návratu do tábora uviděl Alek Blacka, jak marně hledá potravu. Bylo mu ho líto. Sice se strachem ale s lítostí na něj Alek potichu zavolal. Nic se nedělo. Zavolal hlasitěj. Black se zastavil a natočil hlavu a potom přišel k Alekovi. Vzal si od něj řasy. Tak to chodilo den co den a Alek zjistil, že ho má Black rád. Jednou si byl tak jistý, že jsou přátelé, a tak chtěl zkusit na Blackovi jezdit. Zkoušel to den co den a začínalo se mu to dařit, i když Blacka pořád nezkrotil. Jednoho dne je našla loď a zavezla do Rio de Janeiro. Kde nasedli na další loď, která je zavezla do New Yorku. Cesta nebyla krátká a ani jednoduchá. Na nábřeží jej čekali rodiče, kteří o ničem nevěděli. Jak Aleka spatřily byli vyděšení. Takové zvíře ho může zabít a on se ho vůbec nebojí! Po Alekově vysvětlení mu nakonec dovolili si ho nechat. Black bydlel ve stáji u Daileyovích. Pan Dailey byl už starší pán a dovolil Alekovi, aby mu říkal Henry. Black si ve stáji rychle zvykl a taky si našel kamaráda Napoleona, který má box vedle Blacka, jinak je stáj prázdná. Žili spokojeně, Alek každý den chodil za Blackem. Alek normálně chodil do školy, ale jednou Black utekl a Henry s Alekem ho našli a odvedli domů. Alek s Henrym se snažili zjistit Blackův rodokmen, aby mohli jezdit na závody, protože je dost rychlý. I když ještě pořád nemají o Blackově rodině žádné zprávy, začínají trénovat. Trénují přes noc, protože přes den nemají čas a rodiče by to Alekovi nedovolili. Jednou s sebou na noční jízdu vzali i novináře Joeho. Jak Joe viděl Blacka běžet, slíbil Henrymu zajištění závodu i bez registrace. Jak slíbil, tak udělal, za nějaký čas se v novinách objevil titulek: "Cyklon a Sun Raider poběží 26. června spolu s tajemným koněm!!!!" Alek tu správu šel říct Henrymu. Začali pořádně trénovat a za týden jeli na místo závodu. Další den se jel závod, na stadioně byli tisíce lidí. Black byl divoký kůň a neměl rád moc lidí najednou. Postavili se na start, ale před rozběhem se ještě pokopali se sousednim koněm, ale nic to nebylo. Teď už konečně pískli a koně se rozběhli. První se držel Sun Raider a poslední Black, ale najednou se rozběhl a všechny předběhl. Do cíle doběhl o dvě délky první!!! Všichni jásali, Black vyhrál.
Tak takhle dopadl první díl černého hřebce. Moc se mi líbil a při další příležitosti si ho přečtu znovu.

Čtenářský deník

-

Černy hřebec, Černy hřebec (2)