Menu
Scott Walter (*15.08.1771 - †21.09.1832)
Ivanhoe (5)
Kniha začíná tím, že Ivanhoe, převlečen za prostého poutníka, zachrání bohatého žida Izáka, kterého chtěli okrást lesní lupiči. Ten mu děkuje a všimne si, že Ivanhoe je jistě nějaký rytíř a za svou záchranu mu přislíbí vybavení na blížící se rytířský turnaj v Ashby. Ivanhoe se nemůže vrátit domů, protože jeho otec Cedrik zvaný Sas ho v rozhořčení vydědil. Je totiž jeden z mála zbývajících velkých zastánců saských zásad a na jeho hradě žije Rowena, jeho schovanka, poslední z jedné linie saských králů. Cedrik zamýšlel ji oddat s Athlestanem, zdegenerovaným pohodlným šlechticem, který byl ovšem poslední přímý potomek z linie posledního saského krále Harlonda. Ivanhoe s Rowenou se do sebe zamilovali, avšak Cedrik o tom nechtěl ani slyšet a když mu pak Ivanhoe oznámil, že jde na křížovou výpravu po boku Normanů, Cedrik prohlásil, že už nemá syna.
Ivanhoe se dostal na turnaj v Ashby ve vypůjčeném brnění, jen na štítě měl napsáno španělsky "Vyděděný". Turnaj v té době už začal, ale i tak se mu podařilo (jako jedinému) porazit všechny rytíře vyzyvatele, což byli Janovi zastánci - Reginald from de Boef, Boris de Bracy a templář Brian de Bois Guilbert. Druhý den se na něj však vrhli všichni najednou a kdyby nepřispěchal jakýsi Černý rytíř, jistě by ho zabili. Poté byl Ivanhoe vyhlášen vítězem turnaje, avšak při předávání věnce, kdy odhalil svou totožnost, padl do mdlob. Turnaj skončil, ale nikdo nebyl ochoten se o poraněného rytíře postarat, dokonce ani Cedrik, který celý turnaj sledoval. Nakonec ho do svého domu odvezl žid Izák.
O nemocného Ivanhoea se starala Izákova dcera, krásná Rebeka. Za několik dní však museli odjet, cestovali do svého domu v Yorku. Najali si průvodce, ale ti je zrádně opustili v lese a sebrali jim všechny koně a věci. V tu dobu se zrovna vracel z Ashby do svého sídla Cedrik s Rowenou, Athelstanem, šaškem Wambou a několika jejich panoši. Izák s Rebekou je přemlouvali, aby je vzali s sebou, že byli okradeni. A tak se k průvodu přidali i s nemocným Ivanhoem, o kterém nikdo nevěděl. Dále na cestě kolonu však někdo přepadl. A nebyl to nikdo jiný, než Janovi rytíři. Celou kolonu zajali a odvlekli na from de Boefův hrad Torquilstone.
Mezitím se Černý rytíř seznámil s jakýmsi poustevníkem bratrem Tuckem a pár jeho přáteli, jimž velel Robert z Locskley - vítěz lukostřelecké soutěže v Ashby. Ti, hned jak se dozvěděli o zajetí Cedrikovy kolony, jeli je vysvobodit na Torquilstone a tak začalo jeho obléhání. Šašek Wamba, kterému jedinému se povedlo utéct, jde zachránit svého pána Cedrika, převlečen za mnicha pronikne do hradu, tam si vymění s Cedrikem kutnu a zůstane tam tak místo něj. Kořist byla rozdělena, Borisovi de Bracy se velmi líbila lady Rowena, a snažil si nějak získat její srdce, avšak to se mu nevedlo. Reginald from de Boef se spokojil s židem Izákem a na mučidlech z něj vymáhal výkupné. Ten však řekl, že raději shoří, než by se nechal takto okrádat. Nato se dozvěděl, že jeho dceru Rebeku daroval from de Boef Brianu de Bois Guilbertovi. Brian se do Rebeky šíleně zamiloval a nechtěl se jí vzdát, ač ona byla z jeho lásky úplně zoufalá, dokonce mu vyhrožovala tím, že skočí z okna vysoké věže, ve které byla uvězněna. Zatím se stále starala o uzdravujícího se Ivanhoea, kterého všichni pokládali za starou Židovku, protože byl neustále pod plentou. Útok na Torquilstone začal. Locskleyovi lučištníci měli velký úspěch. Po několika útrapách se povedlo hrad dobýt, Reginal from de Boef zahynul po těžké ráně a navíc zasypán sutí svého hradu. Všemu ještě napomohla dcera bývalého pána Torquilstonu, teď již stará čarodějnice, která zapálila věž, ze které poté skočila. Boris de Bracy se vzdal, když ho porazil Černý rytíř a on zjistil, že je to přímo jeho král Richard. Tomu se i povedlo zachránit zesláblého Ivanhoea z hořících trosek. Po boji se zjistilo, že Robert z Locskley je proslulý zbojník Robin Hood, král Richard mu ale dal milost a spřátelil se s ním, protože mu pomohl dobýt hrad a vysvobodit svého přítele.
Uprchnout se povedlo pouze Brianovi de Bois Guilbertovi, který si na svém koni odvážel překrásnou Rebeku. Jediný, kdo byl po bitvě nezvěstný, byl sir Athelstan. Posléze ho našli mrtvého, a tak chystali velkolepý pohřeb. Tam se jim zjevil Athelstanův duch - on totiž nebyl mrtvý, jen omráčený a mniši, co měli zařídit jeho pohřeb, ho zadržovali ve svém sídle, aby dostali zaplaceno.
Teď ale měla namále Rebeka. Brian ji odvezl do sídla templářů - Templestonu. Templáři se však nesmí ženit, ani nesmí mít ženy, jsou řádem bojových mnichů. Nic by se nestalo, protože Brian je velmi vysoce postavený člověk v jejich společnosti, až na to, že do Templestonu přijel hlavní představený řádu templářů a ten je velmi radikální. Nakonec obvinil Rebeku z toho, že je čarodějnicí a Briana očarovala a že bude muset být upálena. Poslední její možností je tzv. Boží soud, kdy jeden rytíř bojuje za templáře a jeden za ni. Brian, protože ji stále velmi miluje, chce být jejím zastáncem, avšak rada rozhodne, že se stane rytířem bojujícím za klášter. Izák, který je z toho všeho zoufalý, prosí Ivanhoea, aby jeho dceru zachránil. Ten jede do Templestonu, je však ještě hodně zesláblý po zraněních z Ashby. Utká se s Brianem de Bois Guilbertem. Ten Ivanhoea nenávidí a chce ho zabít, když však uvidí Rebeku bezmocně stojící na hranici, která by v případě jeho vítězství vzplála, sám naběhne na Wilfredův meč. A tak Brian de Bois Guilbert umírá a Rebeka je volná. Pro Ivanhoea to však bylo příliš velké vypětí a tak omdlévá. Na dvůr Templestonu přijíždí Černý rytíř, který se prohlásí králem Richardem Lvím srdcem, odváží Ivanhoea a zakazuje v Anglii templářský řád. Ivanhoe se tak dostane na hrad svého otce, se kterým se na králův příkaz usmiřuje a protože Athelstan se vzdává Roweniny ruky, je přislíbena Ivanhoeovi. VLASTNÍ NÁZOR: Celá kniha je velmi čtivá a příběh moc zajímavý. Walter Scott dokázal tuto událost několika dní rozvinout do úžasné délky a propracovat do nejmenších detailů. Na jednu stranu je to příběh plný bitev a emocí, na druhou vám autor dokáže na třiceti stránkách vyprávět, jaká toho dne byla příroda, co měli lidé na sobě a tak podobně. Knížka se mi moc líbila a když jsem ji četla poprvé, naprosto jsem se do ní vžila a řekla bych, že s touto knihou ve mě vznikla touha žít v době slavných bitev a rytířů a na udatného Wilfreda z Ivanhoe si vzpomenu vždy, když jedu na nějakou bitvu s mečem a štítem v rádoby historickém oblečení.
Zdroj: feefee, 08.04.2007
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Walter Scott - Ivanhoe (5)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
prstenů Ze života spílat nový kult vzorem elfové životní sen bezpráví senioři štítný příslovečné spřežky orel a krtek Bratr Paleček game báseň o praze Za ranních červánků VE VEDLEJŠÍM DOMĚ O dobré a zlé moci balbín úvodník staré dobré časy sibyla reformace bludiště anče osnova děje nelida životní situace Paní ruska čím chci být a proč
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 714 410 715
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí