Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Toužimský a Moravec v Praze roku 1993. Ilustroval Zdeněk Burian. Počet stran: 198. ISBN: 80-85611-18-X.

OBSAH:

Tato kniha pojednává o dlouhé řadě plných Bigglesových dobrodružství z 1. světové války u anglického letectva. V této knize je celkem 17 různých příhod, co zažil. Kniha je napůl autobiografické vyprávění W.E.Johnse.

OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Balíček

Biggles tohoto dne právě hrál karty se svými přáteli z 266. letky. Když do toho přišel major a potřeboval mluvit s Bigglesem na velitelství. Tam na oba čekal plukovník Raymond a měl pro Bigglese úkol na nepřátelském území, kam byl před dvěma týdny vyslán tajný agent, jenž získal nějaké plány, ale Němci ho našli a než ho mohli spojenci vyzvednout, zastřelili jej kulkou do hlavy. Naštěstí stačil uklidit balíček s plány do králičí nory na poli. Jelikož 266. letka nebyla sice nejblíže, ale měla jednoplošníky, s kterými by šlo přistát na tom poli, kde jsou ukryty plány, Biggles tento úkol přijímá a s ním ještě letí Mahony a Mac, aby mu kryli záda z výšky, až bude na zemi a bude se vracet.
Cesta do Arietu proběhla v pořádku, ale na zemi nemohl najít plány hned. Když už je objevil a šel s nimi do velblouda, akorát tam přicházela rota Němců. Biggles jen tak tak skočil do velblouda a rychle vzlétl. Pár ranám z pozemních kulometů však neušel. Za pár minut byly už ve vzduchu 3 němečtí fokkery. Ty si vzali do parády Mahony s Macem, jelikož Biggles letěl nízko, tak si ho fokkeři nevšimly, za což byl rád. Ve velbloudovi ale proklínal tuhle zatracenou práci, že už ji příště nikdy nevezme. Neustále myslel na kluky, jak si vedou a na plány, aby je neztratil.
Když byl už doma u letiště, plány hodil přímo z letadla na plukovníka a vracel se hned na pomoc kamarádům. Ty se již navraceli na základnu. Pak si všichni šli dát pár panáků a dohrát karty.

Letadlo J-9982

Když se vracel Biggles z dvouhodinové hlídky na základnu, spatřil, jak anglický velbloud sestřelil druhou anglickou stíhačku. Biggles se zhrozil, co viděl - střelba do vlastních řad. Ta samá stíhačka málem vrazila do Bigglese. Ten si však zapamatoval její označení J-9982. Hned po přistání běžel na velitelství a tam o všem vypověděl majoru Mulenovi. Toto se začalo ihned řešit. A Biggles na vlastní pěst zjistil, že tato stíhačka už týden nelítá, že buď byla zajata, nebo sestřelena. Po tomto zjištění dali všem jednotkám vědět o této stíhačce a nechápali, jak můžou být tak zbabělí a zahanbit tak jejich vlajku!
Biggles ji chtěl dostat, a proto na tuto stíhačku, s níž lítal Hun, chtěl udělal nálet. Létali po obloze skoro 3 hodiny, když se nakonec objevila. Po delší honičce a pár ranách do stíhačky ho nakonec Biggles s dalšími kluky dostali.

Létající kostel

Biggles byl ve svém velbloudovi a pozoroval z výšky válečné jeviště. Právě tehdy zpozoroval, co tam nemělo být - nacházel se tam malý kostelík, o kterém se domníval a snad ho viděl i jinde. Dříve byl uprostřed vsi Bonvillies. Nejspíš si to jen myslel, když o hodinu později byl na velitelství a podával každodenní hlášení. V tu chvíli tam přišel plukovník Raymond a ptal se Bigglese, jestli nenarazil na něco zvláštního. Plukovní mu pověděl, že už celý týden hledají dělo, které Prušáci používají na anglické tábory. Biggles jim odpověděl, že ne, ale zahlédl kostel, který tam neměl být. Všichni začali diskutovat, jelikož Mahony ho viděl u města Lillien, plukovník jinde a všichni se mu vysmáli. Bigglese to naštvalo a podnítilo k tomu, že ho druhý den prozkoumá.
Další den, když přiletěl na stejné místo, kostel už tam nebyl. Hledal ho tedy skoro celý den, až na něj narazil u lesa daleko za anglickými zákopy. Letěl ho prozkoumat blíže, když se vyděsil a letěl rychle zpět. Ani ne 30 metru od velblouda proletěl vzduchem plamen. Poté s kostelíku šel černý dým.
Za 15 minut na velitelství pokládal zprávu o tom kostelíku, na co přišel, a podnikli na něj nálety. Do půlhodiny po kostelíku už nebyl ani popel.

Modrý ďábel

Když jednoho rána Biggles dvě hodiny hlídkoval ve výšce pěti tisíc metrů, tak po přistání jel k 288. letce navštívit Wilkse. Byl dost unavený, a tak si tam sedl a pozoroval jednu stíhačku, jak ve vzduchu dělá šílené přemety. Biggles v duchu nadával, jaké hovado se to tam chce zabít, než si uvědomil, že je to Wilksova stíhačka. Čekal až Wilks přistane a šel se ho zeptat, co to dělá za pitomosti. Wilks mu pověděl o Hunovi, který našel nový způsob výkrutu. Hun vždy čeká, až jedna z jejich stíhaček mu vleze za zadek, a když ho chtějí sestřelit, provede ten svůj výkrut hned za jejich pilota - ani si toho nevšimne a je po něm. Takhle dostal už 15 stíhaček za měsíc. Vysloužil si tak přezdívku modrý ďábel. No a Wilks se snaží přijít také na ten výkrut.
Jednou se s ním setkal Wilks a byl rád, že stačil doletět na anglické zákopy. Wilks Bigglese před ním varoval. Od té doby neustále přemýšlel, co by udělal, kdyby se s ním setkal. Musel vymyslet něco, co by nemohl předvídat Hun.
Zrovna jednou letěl po pětihodinové hlídce. V tu dobu potkal modrého ďábla a byl strašně unavený. Chtěl ho zničit, ale včas si nevzpomněl na výkrut, který ovládá, když ho měl za zadkem stíhačky a pálil na něj. Místo aby se vyhnul a letěl střemhlav nahoru, jak Hun předvídal, tak naopak vletěl do střel a sám začal útočit. Sám byl několikrát zasažen do obou křídel i na trupu. Rychle letěl na základnu, ale když se ohlédl za sebe, viděl modrého ďábla, jak letí střemhlav k zemi zavalený v černém dýmu.

Vzduchoplavci

Jednoho krásného dne, když jel Biggles do takové putiky, tak tam potkal Wilkse. Než se stačili pozdravit, vrhli se na sebe a začali se prát. Vtom tam přijel plukovník Raymond a ptal se, co to má znamenat, že se perou jako dvě ženské. Biggles mu řekl, že tady hostinský našel včera 12 flašek dvanáctiletého koňaku. A jeden hošík z jeho letky byl včera na party u 287. letky, kde byl i Wilks, a on to tam rozkecal o tom koňaku. A proto se prý perou, kdo bude mít ten koňak. Na to jim plukovník odpověděl, že už tam není, jelikož si ho vzal on - byl tam také na té party. Dal jim ale šanci, jak můžou dostat 6 flašek nazpět. Potřebují, aby někdo zaměstnal na 48 hodin balon. Kdo ho dostane k zemi, dostane za to 3 body, kdo ho sestřelí, vyslouží si 5 bodů a kdo ho zajme, získá hlavní výhru plus 6 flašek navíc. On to bude stále pozorovat a bude sčítat body. S tímto se rozešli všichni tři. Biggles, než přijel ke své letce a doletěl k balonu, tak tam už lítal Wilks a právě viděl, jak ho dostal na zem. Biggles si akorát zanadával a sletěl na základnu, jelikož bude trvat 3 hodiny, než tam bude další balon. Když tam přiletěl po třech hodinách, akorát tam přilétal balon. Biggles vyletěl nad něj a pak se na něj střemhlav sletěl a střílel z kulometu, ani si nevšímal, že kolem něj lítaly kulky od německého dělostřelectva. Jeho kulky balon zasáhly a balon se zřítil jak domeček z karet. Wilks jen na to koukal a oba letci letěli domu na základnu, jelikož věděli, že dnes už žádný balon nepřiletí.
Večer jim přišla zpráva od plukovníka, kde bylo jen "5:3". V noci se zvedl vítr a vál dobrým směrem k anglickým zákopům, proto si ráno Biggles přivstal o dvě hodiny dříve ještě za tmy. Na svého velblouda si dal 25kilovou bombu a vyptával se ještě na nějaké informace u baloňáků. Vyletěl do vzduchu a tam akorát vylétával balon. Biggles se snažil přilétnout blíže, aby vyděl kotevní lano a přímo na to lano vypustil bombu. Nápor vzduchu balon vymrštil až do 3000 metrů. Vtom tam přilétal Wilks, ale jen se koukal, co tam vyvádí Biggles. Balon byl nad anglickými zákopy. Takto zajal balon a on vyhrál celou výhru, ale stejně z toho nic neměl, jelikož on koňak nepije. Dělal to jen proto, že zítra dělali oslavu, tak je tam oba pozval, ať se jdou také napít toho dobrého koňaku.