Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

Velmi živá shakespearovská komedie s magickými prvky. Vystupují v ní rovněž nadpřirozené bytosti a pro Shakespeara tolik typické dvojice milenců a obyčejných lidí, jejichž dějové linie se postupem času proplétají. Čtenář najde v této divadelní hře zejména inspiraci antikou (děj se odehrává v Athénách a přilehlém lese) a časté motivy proměn (láska - nenávist, přátelství - nepřátelství, rozkol - smíření).

HLAVNÍ POSTAVY:

Théseus - athénský vévoda; miluje Hippolytu a plánuje s ní svatbu; přemýšlivý, logicky uvažující; zosobňuje vládu pevné ruky
Hippolyta - královna Amazonek; má se provdat za Thésea
Lysandr a Demetrius - zamilováni do Hermie, nicméně její city jsou opětovány pouze Lysandrovi
Hermie - dcera Egea; miluje Lysandra; krásná, odvážná, musí čelit nástrahám
Helena - zamilovaná do Demetria; chybí jí zdravé sebevědomí; nešťastná; stále si myslí, že není tak krásná jako Hermie
Oberon - král elfů; symbolizuje vyšší přírodní moc; své činy nemyslel zle, chtěl ostatním pouze pomoci; hádky s Titanií
Titanie - královna elfů; věrná, cudná, citlivá
Puk - rarášek, nezbedník; lidem v lese provádí vykutálené triky a náramně se nimi baví
Poříz, Pevný, Klubko, Štěbenec, Okápek, Hladolet - řemeslníci, kteří si připravují divadelní vystoupení

DĚJ:

Několik dějových linií se rozplétá na pozadí příprav svatby athénského vévody Thésea a jeho nastávající - Hippolyty. Hermie, jež je bezhlavě zamilovaná do Lysandra, si jej chce vzít za muže, ale proti je její otec, který Hermiinu ruku už slíbil druhému nápadníkovi - Demetriovi. Do tohoto mladíka je nicméně zamilovaná Helena, trpící nedostatkem sebeúcty. Lysandr a Hermie se rozhodnou společně z města utéci a domlouvají si večerní schůzku v nedalekém lesíku. Rozmluvu zaslechne rovněž Helena, která zburcuje Demetria, ať je jdou sledovat. Tímto gestem chce strávit alespoň trochu drahocenného času se svým milým, jenž ji ale soustavně odmítá.

Druhou dějovou linii tvoří spor Oberona a Titanie o malého černouška, jehož Titanie vychovává. To je ale proti srsti Oberonovi, jenž jej chce za pacholíka. To jeho žena odmítá. Oberon zaúkoluje Puka, aby nalezl kouzelný květ, který má tu moc, že pokud se někomu ve spánku potřou víčka šťávou z jeho květů, zamiluje se do první živé věci, jíž spatří. Oberon tak plánuje, že se Titanie zamiluje do nějaké lesní zvěře a přenechá osud pacholíka jemu. Následně efekt magické byliny hodlá zrušit druhým kvítkem.

Třetí dějová frekvence se skládá z připravovaného divadelního představení, které mají za úkol zahrát místní řemeslníci. Ti si shodou náhod naplánují dobu zkoušení na stejný večer jako Lysandr s Hermií svůj odchod z města. Následují je rovněž nebojácná Helena a Demetrius. Když Oberon uvidí, jak je Helena neustále odmítána a ponižována zpupným Demetriem, rozkáže Pukovi nakapat kouzelnou šťávu do očí i Demetriovi, který se má do Heleny zamilovat. Puk ale vše poplete a pokropí oči Lysandrovi, kterého ze spánku probudí ztracená Helena. Na základě kouzla se do ní zamiluje a úplně otupí city vůči Hermii. Podobný osud potká i Demetria a rázem má Helena hned nápadníky dva. Hermie je velmi nešťastná a myslí si, že si z ní všichni tropí žerty.

Magického účinku tajemného kvítku využije ve svůj prospěch i Oberon a svůj plán dotáhne do úspěšného konce. Titanie totiž procitá ze spánku díky jednomu z herců (tkadlec Klubko), kterému škodolibý Puk změnil lidskou hlavu v hlavu oslí.

Zamotaný děj končí šťastně! Lysandrovi jsou navráceny jeho city k Hermii, Demetriovi naopak zůstávají nově nabyté k Heleně. Oberon černouška vymámí a Titanie je zbavena prokletí, stejně tak Klubko. Výše zmíněná dějová pasáž se všem nakonec jeví jako jakýsi sen, který volně navazuje na tajemné skutečnosti před vstupem do lesa...