Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Evropský literární klub, 1. vydání, Praha, 1999, překlad a doslov Martin Hilský, 96 stran

MÍSTO DĚJE:

Atény, aténský les

HLAVNÍ POSTAVY:

Hermie - zamilovaná do Lysandra, impulzivní, odvážná, sebevědomá, proměna ve zlou a nepřátelskou
Lysandr - věrný, odhodlaný, proměna v nevěrného
Helena - nešťastná, myslí si, že není tak krásná jako Hermie, nemá dostatek sebeúcty, běhá za Demetriem
Demetrius - zamilovaný do Hermie, hrubější než Lysandr
Theseus - aténský kníže, realistický, řídí se rozumem, zobrazení vladařské moci a moudrosti, miluje Hipolytu
"Vždyť milenci a blázni jenom třeští a ve své obraznosti vidí víc, než chladný rozum může pochopit."
"Láska se nejlíp mlčky projeví, naž jsou jí fráze, načpak projevy?"
Hipolyta - královna Amazonek, miluje Thesea, chytrá, přemýšlivá, ale řídí se i city
Egeus - otec Hermie, panovačný
Titanie - královna víl, kontrast mezi řeckou bohyní cudnosti a obscénními scénami s "oslím" Klubkem
Oberon - král víl, hádá se s Titanií, chce ji potrápit, není zlý, nechtěl ublížit Hermii, chtěl pomoci nešťastné Heleně, zobrazení vyšší síly v přírodě
Puk - vtipálek Robin, šprýmař, rošťák, popleta, manipuluje s lidskými osudy, nestydí se za to
Klubko - tkadlec, chudý, ale proměna z chasníka na "pána", ironické zobrazení jeho pýchy, nadřazenosti, poroučí, chová se jako "lord", zlenivělý, zšenštělý
Poříz, Píšťala, Hubička, Střízlík - "herci", amatéři, chtějí si přivydělat hraním

OBSAH:

Egeus si přeje, aby si Hermie vzala Demetria, který ji velmi miluje. Hermie však miluje Lysandra, a i on si ji chce vzít, proto spolu utečou z Atén. Helena miluje Demetria, ten ji hrubě odmítá. Oberon chce potrestat Titanii, se kterou se hádá, proto jí ve spánku kápne na oči šťávu z kouzelného květu, Titanie se zamiluje do Klubka s oslí hlavou, kterou mu přičaroval Puk. Oberon chce pomoci Heleně, aby ji Demetrius miloval, ale díky Pukově omylu je do Heleny zamilovaný jak Demetrius, tak Lysandr. Dojde k velkým hádkám mezi Helenou a Hermií a Hermií a Lysandrem. Nakonec jsou nežádoucí kouzla rušena jinou bylinou - Klubko už nemá oslí hlavu, Titanie už nemiluje Klubka, Lysandr nemiluje Helenu, ale Hermii. Všichni si myslí, že byl vše jenom sen. Na svatbě tří dvojic hrají divadelní hru chasníci.

ZNAKY DÍLA:

Několik dějových linií představovaných určitými skupinami postav (milenci, chasníci, vyšší moc přírody), které se vzájemně až uměle a nelogicky propojují. Konec navazuje na začátek, prostředek je pouze "vsuvka", která se sice udála, ale hlavní postavy si myslí, že to byl sen. Velkou inspirací pro Shakespeara byla antika a největším motivem zde byly proměny: hádka - mír; láska - nenávist - láska; přátelství - nepřátelství - přátelství; člověk - zvíře; chasník - pán - chasník.
Další motivy: chaos v přírodě, májové obřady - výskyt nadpřirozených sil.
Kontrast mezi řečí urozených pánů a chasníků, mezi snem a skutečností, skutečností a divadelní hrou, citem a rozumem, chaosem a řádem.
Drama, převažuje sdružený rým.

MYŠLENKA DÍLA:

Dílo nám nabízí více názorů a více úhlů pohledů na jednu věc (na lásku i na konkrétní události). Z knihy nevyplynulo žádné poučení, který názor je správný, ale je kladen důraz na samostatné, svobodné přemýšlení jedince, což je typickým znakem renesance.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha byla živá, dynamická, napínavá, s nadpřirozenými jevy a velmi rychle jsem ji přečetla. Člověk je v tomhle díle viděn jako loutka podřízená vyšší přírodě, která řídí lidské emoce a myšlení. Je zvláštní, že v renesančním dramatu je kladen důraz na nadpřirozeno.