Menu
Shakespeare William (*23.04.1564 - †23.04.1616)
Zkrocení zlé ženy (3)
Základem hry je lidová fraška o odvěkém nepřátelství mezi mužem a ženou, vycházející ze středověkých názorů a průpovědí, že tři věci jsou tím lepší, čím více se tlučou: vlašský ořech, pes a žena. Autor tento starý a pro muže neodelatelný námět předvedl s velkým gustem. Přitom však do něho vnesl tři nanápadné, ale pronikavé změny. Zaprvé zasadil hlavní zápletku do rámcového příběhu o opilém kotláři Vykukovi, který si dá namluvit, že je lord a že mu na zámku herci předvádějí veselou komedii o zkrocení. Tak se celá misigonská zápletka stává divadlem na divadle a může se traktovat s větším odstupem i s ironickým nádechem. Zadruhé Shakespeare obohatil a zjemnil hlavní děj druhou zápletkou o Kateřině, mladší sestře Blance a jejích nápdnících. Tím kontrastně vnesl do lidové frašky motivy a atmosféru italské humanistické komedie a zároveň podtrhl živelnou upřímnost a ryzost "zlé" Kateřiny proti "líbezné", ale ve skutečnosti skutečnosti podšité Blance. A zatřetí vytvořil v celé hře, a především v obou hlavních milencích Kateřině a Petrucciovi postavy tak renesančně plnokrevné, ne přímo, ale působivě usvědčují ze lži starou poučku o večné mužské převaze nad ženou. Neboť Kateřina celým svým charakterem dokazuje, že je Petrucciovi úplně rovnocenná, takže její konečná básnická oslava nadřazenosti mužů vyznívá jako další, závěrečná hra ve hře, v níž milující žena suverénně trumfuje ty nejnadnesenější proklamace o podřazenosti a povinnostech slabého pohlaví, aby prokázala sílu své lásky i své shovívavosti k mužovým slabostem.
Předehra nás zavede před hospodu v širém poli. Lord s myslivcem najdou před hospodou opilého kotláře Vykuka. Usmyslí si, že si z něj udělají srandu a odnesou ho do lordova paláce, kde mu, až se probudí, namluví, že je Lord, je bohatý, má krásnou ženu atd., a že jeho dosavadní život byl jen jeho sen. Po probuzení tomu všemu Vykuk nakonec uvěří a pro jeho pobavení mu herci zahrají hru, vlastně frašku, Zkrocení zlé ženy. Tak začíná samotná, stejnojmenná hra.
Lucenzio, syn šlechtice Vincenzia a jeho sluhové Tranio a Biondello přichází po studiích do Padova. Tam se napřed seznámí s Baptistou, jeho dcerou Blankou a Kateřinou a s Gremiem a Hortensiem, kteří usilovali o krásnou Blanku. Baptista však řekl, že ji nevydá, dokud se nevdá jeho starší dcera, Kateřina, o kterou však nikdo neměl zájem, neboť byla dosti svérázná, až zlá. Do Blanky se však zamiluje i Lucenzio. Hodlá vyučovat Blanku. Aby to bylo možné, musí si vyměnit roli se sluhou Traniem, který pak zastává veškeré jeho funkce. Ten se však také zamiluje do Blanky a uchází se o ni. Mezitím Petruccio, veronský šlechtic přijíždí do Padova navštívit svého přítele Hortensia, a hlavně proto, aby se oženil a získal nějaké věno. Hortensio, nápadník Blanky, mu dohodí její starší sestru Kateřinu, aby pak Baptista mu vydal Blanku. Petruccio souhlasí s tím, že si ji vezme, jen když dostane slušné věno. Setkají se tedy s Baptistou. Hortensio vyučuje Blanku hudbě, zatímco Petruccio se poprvé setkává s Katuškou. Po jejich prvním, ač příliš prudkém rozhovoru oznámí Baptistovi, že si ji vezme hned, jak sjednají věno. Mezitím se Lucenzio domluví se svými sluhy a se starým pánem, který přišel do Padova, aby se vydával za jeho otce Vincenzia a sjednal svatbu mezi jím a Blankou. To se mu skoro povede, ovšem ve chvíli, kdy se má svatba konat, přijíždí pravý Vincenzio, a tak nastává zmatek. Ten se však hned vyřeší a pak Petruccio se ožení s Kateřinou a Lucenzio si vezme Blanku. Petruccio se hned začne dohadovat se svým plánem, jak Kateřinu zkrotit. Již na svatbu přijede, ač je bohatý šlechtic, v roztrhaných šatech. Po svatbě hned odveze Kateřinu na své venkovské sídlo. Tam ji hodlá zkrotit svou přehnanou pečlivostí. Např. i když je jídlo sebelepší, nechá ho odnést, protože se nepovedlo, ušité šaty pro Kateřinu nechá přešít, protože se mu nelíbí, ač jsou přesně takové, jek si přál atd. Takže Kateřina nemá skoro co na sebe, nemá co jíst a je nevyspalá. To ji přemůže k tomu, aby se nad sebou zamyslela. Nakonec chodí za sluhy a prosí je, ač ještě nikdy nikoho o nic neprosila, aby jí dali alespoň něco k jídlu. Petruccio pak uzná, že jí tato jeho lekce snad stačila a začne na ni být hodný. Oba pak spokojeně žijí, daleko spokojeněji než třeba Lucenzio s Blankou.
Zdroj: Kristian, 12.02.2005
Související odkazy
Diskuse k výpisku
William Shakespeare - Zkrocení zlé ženy (3)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
twilight mezi tupci Městem chodí mikuláš narkissos světla severu facebook nezbytnost tautologie vodáci lescaut Satanismus hřbitov filozofická povídka cesta k babičce Třetí muž Kolárová nora brutalita královna margot vědomosti motiv strom a člověk panelák menšiny plyšák posledni den Karolina Omyl křeček příšera útěk do egypta
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 955 755
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí