Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ÚVOD:

Jedná se o rozsáhlý mnohovrstevnatý román, který poprvé vyšel v roce 1979. Tento román byl zfilmován pod stejnojmenným názvem roku 1982 (režie Alan J. Pakula) v hlavní roli s Meryl Streepovou. Dodnes je Sophiina volba považována za jeden ze světových bestsellerů.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

William Styron byl americký spisovatel narozený ve Virginii v roce 1925. Byl jedním z představitelů takzvané jižanské prózy. Vstoupil do armády a zúčastnil se války v Tichomoří. Jeho častými náměty se staly otázky holocaustu a s tím spojená kritika války, rasismu a otroctví. Styron věnoval hodně řádek též jižanství, americkému jihu, ze kterého pocházel. Jeho prózami jsou Ulehni v temnotách, Dlouhý pochod, Zapal tento dům, Doznání Nata Turnera (za toto dílo obdržel Pulitzerovu cenu), Viditelná temnota (autobiografie, v níž Styron popisuje své problémy s depresemi) aj. Zemřel roku 2006.

STYL A UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

Slohový postup vyprávěcí, úvahový i popisný. Ich-forma, nejdetailnější fakta, historické popisnosti, otevřenost v oblasti sexu a erotiky, autobiografičnost, v řeči Sophie jsou viditelné chyby, které vyplývají z jejího cizího původu - časování sloves, vid sloves, celý příběh není řazen chronologicky.

V románu se prolínají 2 časové roviny:
1. časová rovina, kterou představuje spisovatel Stingo jako vypravěč. Odehrává se v Brooklynu, USA.
2. časová rovina, která nám přibližuje válečnou a předválečnou dobu, jíž prožila sama Sophie. Odehrává se v Polsku. Vypravěčkou je zde Sophie.

POSTAVY:

Stingo - vypravěč, začínající jižanský spisovatel, hodný, trpělivý, osamocený; je to člověk, jenž není sobecký, snaží se pomoci; touží po lásce i sexu; zamilovává se do Sophie, díky níž poznává, že život v Evropě byl rozdílný než jeho život na americkém jihu
Sophie - polská emigrantka, vzpamatovává se z hrůz holocaustu a snaží se začít nový život v USA; spolu s Nathanem bydlí v Růžovém paláci, do kterého se nestěhovává Stingo, později věrný přítel Sophie; její život je jedním velkým kolotočem; z celého příběhu se dozvídáme, že Sophiin život v Polsku nebyl procházkou růžovým sadem
Nathan - Sophiin žárlivý milenec, narkoman a schizofrenik; je závislý na Sophii a ona na něm; Nathan si neuvědomuje svou nemoc, a to je příčinou jeho nevyzpytatelnosti - často Sophii ubližuje, protože si myslí, že je mu nevěrná, že mu lže

DĚJ:

Stingo se přestěhuje do Růžového paláce v Brooklynu, kde se snaží napsat román. Postupně je vtažen do dramatického vztahu mezi Sophií a Nathanem. Sophie mu vypráví svůj životní příběh o hrůzách holocaustu, o svých dětech a svých volbách, které musela udělat. Pro Stinga je Sophie bohyní, touží po ní. Vztah Sophie a Nathana prochází krizí, Sophie se uchyluje do Stingovy náruče. Spolu se rozhodnou, že odjedou na jih. Sophie nakonec Stinga opouští a navrací se zpátky ke své velké lásce - Nathanovi. Stingo se vydává Sophii hledat a nalézá ji v náručí Nathana - oba mrtvé.

VLASTNÍ NÁZOR:

Jedná se o velmi složitě napsanou knihu, která nepostrádá své kouzlo. I přes stránkovou rozsáhlost si čtenář po dočtení přeje, aby pokračovala. Napovrch vystupuje mnoho dalších otázek, co se se Stingem bude dít dál a co se stalo se synem Sophie - zdali přežil hrůzy holocaustu, či nikoliv. Tyto otázky ovšem nechává William Styron otevřené. Na knížce se mi líbilo i to, že realisticky zachycuje dva odlišné světy - USA a Evropu, a povahy lidí žijících v nich a jejich odlišné osudy.

KONTEXT:

Problematika holocaustu a nacismu - Arnošt Lustig.
William Harrison Faulkner - zakladatel tzv. jižanské prózy, jehož následovatelem byl právě William Styron.

Poznámka: Ve stejné době vzniká román Svět podle Garpa od Johna Irvinga.

CITÁT Z KNIHY:

Jelikož Sophii v tu chvíli už vyschly slzy, zvolna se vzpamatovávala. Natáhla ruku a vtiskla mi do dlaně můj kapesník, který se zatím proměnil v provlhlý žvanec. Přitom jsem poprvé zahlédl na opáleném, lehounce pihovatém předloktí vytetované šarlatové číslo, jež tvořilo nejméně pět číslic, číslo sice příliš malé, abych je přečetl ale provedené zřejmě přesně a odborně. K té líhnoucí lásce v žaludeční krajině se přidala náhlá bolest a já jsem Sophii jedním mimovolným pohybem, který jsem nijak nedovedl vysvětlit, uchopil za zápěstí a prohlížel jsem si tetování zblízka. Uvědomil jsem si zároveň, že by moje zvědavost mohla působit urážlivě, ale nemohl jsem si pomoci. "Kde jste byla?" zeptal jsem se jí. Vyslovila polsky nějaké křehce znějící slovo, ve kterém jsem stěží rozeznal "Oświęcim".