Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Knižní klub v Praze roku 2005 (1. vydání tamtéž). Z anglického originálu Sophie's choice přeložil Radoslav Nenadál. Počet stran: 719. ISBN: 80-242-1306-0.

OBSAH:

Kniha je vyprávěna Stingem (Styron), který přijel do New Yorku, aby se mohl věnovat svému psaní.

Děj knihy začíná v roce 1947 právě vyprávěním o Stingovi, jenž byl propuštěn z nakladatelství McGraw-Hill. Ta práce ho ale stejně nenaplňovala, jak on by si přál, proto mu jeho propuštění nějak zvlášť nevadilo.
Najde si pokoj v jednom levném penzionu v Brooklynu v židovské čtvrti Flatbush. Jde o větší vilu, kde bydlí více nájemníků, s nimiž se později Stingo seznámí. Té vile se přezdívá Růžový palác a majitelkou je paní Yetta Zimmermanová. Dům byl opravdu celý růžový, jak zvenku, tak zevnitř. Yetta Stingovi nadšeně vypráví o velice výhodné koupi několika galonů růžové barvy od námořnictva, kterou zprostředkoval její manžel.
Stingo se pokouší psát svůj román, ale bohužel nemá inspiraci. Mezitím přichází dopis od jeho otce s informací prodeje černošského otroka Artista. Z prodeje získal 500 dolarů. Ve svém pokoji zaslechne velice hlučné milování dvou osob. Od Morrise Finga se Stingo dozvídá, že jde o Sofii a Nathana.

Sofie pracuje jako recepční v ordinaci chiropraktika Blackstocka a má velice ráda hudbu.
Nathan je velice bohatý a pracuje ve vědecké laboratoři.
Hned na první pohled se Stingo do Sophie zamiluje. Poznává také, že mezi dvěma milenci panuje velice rozporuplný vztah na jedné straně plný lásky a na druhé straně pln nadávek, bití apod. Stingo je svědkem jedné takové hádky, kdy Nathan obviní Sophii z nevěry. Velice ostře jí nadává a před odchodem z domu se zastavuje před Stingem a oboří se na něj kvůli jeho jižanskému původu (jižní sport - lynčování černochů). Od Finga se dozvěděl, že takové rozchody jsou mezi milenci běžné.
Druhý den ráno však u Stinga zvonila Sophie s Nathanem ruku v ruce, opět zamilovaní. Pozvali ho na procházku na Coney Island.

Dozvídáme se, že Sophie je původem Polka a strávila nějaký čas v Osvětimi. Po příjezdu do USA se jí ujal Nathan, vyléčil ji a udělal z ní opět krásnou živou ženu. Nathan a Stingo se málem dostanou opět do konfliktu a opět kvůli Jihu. Naštěstí vše urovná Sophie.
Stali se z nich časem nejlepší přátelé, kteří často sedávali v hospůdce Javorový dvůr, kde popíjeli. Nathan slíbil Stingovi, že ho seznámí s dívkou Leslie Lapidusovou, ke které se ještě dostanu.

Sophie pomalu vypráví svůj příběh z minulosti, který si ze začátku částečně upravila a některé skutečnosti i zatajila.
Narodila se v Krakově, její otec byl profesorem na univerzitě a antisemitista. Jejího otce i manžela Kazika odvezou Němci do Sachsenhausenu a popraví je. Po deportaci se Sophie musela přestěhovat s matkou do Varšavy.
Přestože Sophie nebyla Židovka, byla převezena do Osvětimi. Během měsíců strávených v Osvětimi ztratila Sophie víru v Boha. Po válce se nacházela chvíli ve Švédském uprchlickém táboře.

Stingovi přišel další dopis od otce, ve kterém nabádá syna, aby se vrátil na Jih na farmu. Nabídka ho lákala, ale odmítl. Donutily ho k tomu vlastně tři okolnosti:

1. inspirace pro román
2. poznání Sophie a Nathana
3. pravděpodobnost prvního sexuálního uspokojení Stinga s Leslie

Leslie byla Židovka a byla velice otevřená otázce sexu. Ovšem pouze co se týče mluvení. Ne činy, protože jí to tak poradil její psychoanalytik (módní záležitost mít psychoanalytika). Stingo tudíž uspokojen nebyl.

Jednou se opět měli sejít u Javorového dvora. Nathan jim chtěl povědět o svém novém objevu v poli medicíny. Po příchodu ale ztropil opět scénu. Sophii obvinil z nevěry a opět jí nadával. Nathan donesl také informaci o smrti senátora Bilboa. Chtěl mu připít na smrt, což Stingo odmítl, že nikomu na smrt připíjet nebude. Nathan opáčil, zda by také připil či nepřipil na Hitlerovu smrt. Nathan se dostává také do sporu se Sophií kvůli Osvětimi.
Tato hádka pokračovala i v Růžovém paláci, oba si sbalili věci a odešli každý jiným směrem.

Osvětim se dělila na dva hlavní tábory. První - Březinka - byl čistě vyhlazovací. Druhý byl pracovní, původně čistě pro árijce. Pomáhali při spalování, odklízení mrtvol. Pokud došly někomu síly, byl jednoduše přeposlán do Březinky, nebo zastřelen. Sophie se dostala do ženského pracovního tábora.
Všude byl cítit nasládlý pach spálených těl, kouř a zástupy lidí čekající na smrt. Díky své vynikající němčině se Sophie dostala do administrativního oddělení. Odtud ji pak přesunuli k obersturmbannführerovi Rudolfu Hössovi, veliteli koncentračního tábora Osvětim, pro kterého psala texty a překládala. Bydlela u něj ve sklepě. Měla se lépe než ostatní vězeňkyně v táboře. Byla v relativním teple, dostala oblečení a údržbář Broněk jí i ostatním pracovníkům sem tam propašoval nějaké jídlo a sděloval nejnovější informace. Sophie si vytvořila s Hössem vztah, jenž ještě později zmíním. Hössovi mezitím přichází dopis od Himmlera, že Březinka bude odteď výhradně sloužit jako vyhlazovací tábor a v dopise se objevují i první zmínky o tzv. Endlösung (neboli Endlösung der Judenfrage = Konečné řešení židovské otázky).

Sophiin otec, jak jsme se již dozvěděli, nebyl příznivcem Židů v žádném případě. Sepsal pamflet nazvaný "Die Polnische Judenfrage: Hat der Nationalsozialismus die Antwort?" ("Polská židovská otázka: Má národní socialismus odpověď?). Židy rád skutečně neměl. Zabýval se i například otázkou nadbytečnosti Židů, či jejich přemístění na Madagaskar.

Vrátíme se nyní ale do sklepa Hössova domu. Sophie obývala sklep se sedmi muži a třemi ženami. Dvě ženy byly Židovky a třetí, Lotte, jehovistka. Frau Kommandant si potrpěla na čistotu a dbala na to, aby vězni měli čisté svršky a boty. Broněk jednoho rána přinesl fíky s informací, že Hösse (Rudiho) budou překládat do Berlína. Sophie šla jako každé ráno nahoru do pracovny. Ten den postihlo Hösse bolení hlavy a společně zabředli konverzaci. Sophie vyprávěla, jak se dostala do tábora a jak přímo k němu. Během hovoru ukázala otcův pamflet, ale Rudolf jím pohrdá, nemá pro něj žádnou váhu. Sophie byla pro Hösse přitažlivá a nejspíš proto ji poslal zpět na blok 2.
Sophie odkrývá další skutečnost, a to tu, že do Osvětimi přišla se svým synem Janem, jenž putoval do dětského pracovního tábora. Sophie se zmínila před Hössem o svém synovi, zda by ho mohl zařadit do akce Lebensborn. Na to nemá však Rudolf kompetenci, a tak slíbí alespoň setkání se synem.

Předtím než se Stingo nastěhoval do Brooklynu, uspořádal Nathan pro Sophii takový malý výlet do Connecticutu. Chtěl Sophii sáhnout na život a pak i na svůj. Nathan má u sebe totiž dvě kapsle s kyanidem. Na výletě ji také surově zbil. Sophie se zmínila i o tom, že Nathan bere čas od času nějaké drogy. Opium, amphetamin, benzedrin... Drogy pak ovládají do značné míry jeho nálady. Nathan ve svém drogovém opojení často nazýval Sophii Irmou Greseovou (dozorkyně v Osvětimi; vězni, co tábor přežili, ve svých svědeckých výpovědích popisují krutost Irmy Greseové; proslula na míru šitou černou uniformou SS; na vězně používala emocionální a fyzické metody, smrtelně bila ženy a měla příjemný požitek ze střílení vězňů; mučila hladem svoje psy, aby je potom rozeštvala na vězně; osobně poslala stovky lidí do plynové komory; Grese nosila těžké holínky, u sebe vždy měla kromě nabité pistole pletený bič potažený celofánem - to aby se z něj dala lépe smýt lidská krev).

K prvnímu intimnímu (ne však pohlavnímu) styku mezi Sophií a Stingem došlo na pláži v Conney Islandu. Oba pak usnuli. Když se Stingo probudil, Sophie plavala daleko na moři. Chtěla spáchat sebevraždu, ale Stingo ji zachránil.
Sophie Stingovi dále vylíčila svůj život ve Varšavě.

Měla tam milence jménem Josef. Josef byl mladší a společně se svou sestrou Wandou byli členy Zemské armády, tj. odbojové organizace. Josef zabíjel Poláky, kteří udávali Židy. Pak byl ale odhalen nacisty a zabit. Sophie se s Wandou přátelila - bydlely ve stejném domě - ale odboje se nechtěla zúčastnit, protože se bála o své děti Jana a Evu. Tady myslím je první zmínka o tom, že měla dvě děti.
Dále měla Sophie těžce nemocnou matku. Trpěla tuberkulózou, tak chtěla propašovat kus šunky, která byla určená nacistům. Chytli ji v tramvaji, kde shodou okolností jeli také někteří členové Zemské armády. Němci je všechny včetně Sophie pochytali a pozavírali. Večer se do cely dostala i Wanda.
Při takzvané selekci byli Sophie, Wanda a Jan posláni jako způsobilí do tábora. Mezi ubožáky, které nacisté poslali do březinské spalovny, byla i Sophiina dceruška Eva.
Když Sophii přidělili k Hössovi, setkala se s ní Wanda a požádala ji, aby v domě ukradla rádio, které by posloužilo odboji. Sophie se o to sice pokusila, ale přistihla ji Hössova dcera Emmi. Tvrdila, že jí ho chce ukrást, ale ke svému věku nevěděla proč. Mysleli si, že ho chce Sophie pouze poslouchat ve sklepě, protože nemá na vlastní. Sophie proto další pokusy o získání rádia vzdala.

Nathan se po předchozí hádce vrátil opět domů a usmířil se. Opět miluje Sophii, opět chválí Stingovu knihu. Stingo navrhne pro všechny společný výlet po Jihu, což Nathan nadšeně přijme a chce si Sophii vzít, aby to byla zároveň svatební cesta. K tomu jí koupí drahé svatební šaty.

Stingovi volal zanedlouho Nathanův bratr Larry. Prý se musí neodkladně sejít. Stingo se dozvídá, že Nathan nepracuje jako vědec a že trpí paranoidní schizofrenií. Je sice zaměstnán v té firmě, ale pouze jako knihovník, proto toho tolik ví. Stingo slíbí, že na Nathana dá pozor a pokusí se mu domluvit, aby přestal brát drogy.
Nedodrží svůj slib a odjíždí na pár dní ke svému kamarádovi Jackovi Brownovi. Zde Stingo pozná krásnou dívku Marry Alice, se kterou i přes všechny snahy nenachází uspokojení.

Stingo obdrží telefonát od Morrise o hádce mezi Sophií a Nathanem. Stingo se vrací a Sophii nalezne v ordinaci dr. Blackstocka. Je zbitá, ale nic zlomeného nemá. Nathan volá do Růžového paláce a vyhrožuje Stingovi a Sophii, vystřelí u sluchátka zbraní, načež se oba seberou a odjíždějí z města na Jih.
Stingo se svěřuje se svou láskou Sophii a chce si ji vzít. Ta však nyní na vdavky náladu nemá, ale chce být se Stingem. Ubytují se v hotelu.

Sophie popisuje vlak, ve kterém jela do Osvětimi. Zvratky, zápach, pot, mrtvá stařena, horký vydýchaný vzduch, zabedněná okna.
Po příjezdu si jich všimne jeden opilý doktor Jemand von Niemand. Dochází k selekci, kdy si Sophie musí vybrat jedno z dětí. Vybere si Jana. Eva putuje do spalovny číslo 2.
Sophie ani neví, co se stalo s Janem. Pravděpodobně zemřel v táboře s ostatními dětmi.

Sophie se otočí na Stinga a touží se s ním pomilovat. Milují se celou noc a pak usnou. Ráno se Stingo probudí a Sophie je pryč. Odjela zpět do Brooklynu za Nathanem. Stingo se vydá za ní, ale po příjezdu zjistí, že Sophie s Nathanem společně spáchali sebevraždu. Spolykali kyanid sodný.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Nesmyslnost a krutost války. Ukázat, že lidé, kteří prošli koncentračním táborem již pravděpodobně nemohou žít normální život. Vždy budou vzpomínky.

SOPHIINY VOLBY:

1. angažovanost v organizovaném odboji ve Varšavě - Wanda Sophii láká, ale Sophie se bojí o své děti, tudíž tuto možnost nepřijímá
2. rozhodnutí svést Rudolfa Hösse - nesmyslná volba vyvolaná zoufalostí matky
3. rozhodnutí, které dítě má nechat přežít a které nikoli - rozhoduje se pro Jana
4. život X smrt - Sophie volí smrt; nechce dál zůstat na tomto světě, cítí pocit viny, cítí se slabá a miluje Nathana

JAZYK:

• velice rozvinuté věty
• slohový postup vyprávěcí, popisný, úvahový
• ich-forma
• mnoho detailů
• autor vkládá nevztahující se vsuvky do souvětí
• spisovný jazyk X časté vulgarismy (náno pitomá, kundo, idiote, kurvo, ramplice polská, prostitutko, děvko, potřebuji tě jako smrt, zpřerážím ti ty zkurvený ruce, budu tě kopat do prdele až do půlky příštího roku, drž hubu, blbá polská káčo)
• německé výrazy (Schnitzel, Schnauzer, Massenmord, Auschwitz, Kommandant)
• cizí výrazy (voilà, carte, bourré, fromage)
• Sophiiny chyby ve výslovnosti (nechávovala, vypadovaly) - vždy se zeptá na slovo, které neví
• výrazy (kveč - fňukal, menč - člověk, Pojln - Polsko, šikse - nežidovka, šlong - penis)
• časté opakování výrazů (ne/být s to + infinitiv)
• oslovování Stinga (Jižánku, chlapče)
• často se objevují erotické pasáže, myšlenky

SEVER X JIH USA (nacismus):

• rozpor mezi Nathanem a Stingem; Nathan stále na Stinga naráží a útočí
• srovnává odmítnutí odpovědnosti za smrt Bobbyho Weeda (snažil se k sobě naklonit dívku jménem Lula) s Křišťálovou nocí
• srovnání ghett v Polsku a na Jihu
• spor u smrti jižanského senátora X Hitler

FILMOVÉ ZPRACOVÁNÍ:

Kniha byla zfilmována v roce 1982 (režie Alan J. Pakula), hlavní roli Sophie si zahrála Meryl Streepová. Film jsem viděl. Myslím si, že je to velice povedené dílo.