Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Sophie (Zosia) je mladá Polka, která se blbou náhodou dostala do koncentračního tábora v Osvětimi (Auschwitz) i se svými dvěmi dětmi, Janem a Evičkou. Hned po otřesné deportaci do tábora prováděl doktor na rampě tábora selekci. Sophii dal na výběr, přežije buď Eva nebo Jan. To byla samozřejmě ta největší krutost, ale byla tady naděje, že alespoň jedno její dítě přežije, vybrala tedy Jana. Evička šla ještě ten den do plynu.
Po hrůzných událostech, nelidském zacházení, týrání hladem, fyzickému, ale i psychickému týrání se nakonec Sophie z tábora dostala. Nemocná, podvyživená, bez obou dětí (Jana v průběhu těch dvaceti měsíců úplně ztratila z dohledu), bez naděje na přežití. Ale opak byl pravdou. Ze Švédska, sběrného tábora pro oběti nacismu, se dostala do Ameriky. Rychle se naučila řeč, stejně tak dobře a rychle uměla francouzštinu, ruštinu, němčinu a samozřejmě polštinu.
Potkala a seznámila se s Židem Nathanem, s chorobným schizofrenikem, jehož dobré a špatné (přímo brutální) nálady se střídaly jako na běžícím pásu. Jejich život byl velmi pestrý, jak po sexuální stránce, tak po stránce kulturního naplnění. Oba totiž v jednom kuse poslouchali vážnou hudbu ve svých bytech u Yetty Zimmermanové, v "Růžovém paláci".
Tam se zabydlel i 22-ti letý začínající spisovatel, jižan Stingo. V minulých měsících pracoval za mizerný plat v jednom z New Yorkských nakladatelství a tak se rozhodl odejít a začít žít.
S Nathanem se ze začátku opravdu nenáviděli, hlavně kvůli Stingovu jižanskému původu a kvůli otroctví, které se v minulých letech na jihu přímo rozvíjelo. Postupem času se ale poznávali a najednou z nich byli nejlepší přátele - Stingo, Nathan a Sophie, do které se Stingo bezhlavě zamiloval.
V průběhu děje, většinou u skleničky a piva, vypráví Sophie a měsících strávených v Osvětimi, o veliteli Rudolfu Hössovi, o svém otci a o životě v Krakowě, později ve vyborbardované Varšavě. Stingo postupně odkrýval bolestnou minulost jejího života. Sophie byla ale poznamenaná těmi strašnými událostmi přespříliš a do normálního života se ne a ne dostat. Mezi Nathanem a ní existovalo neuvěřitelně silné pouto, které bylo silnější, než cokoliv jiného. I když ji nesčetněkrát zbil, nadával jí těmi nejsprostšími hanebnostmi, i přesto ho Sophie milovala.
Po jednom dalším takovém Nathanovém drogovo-schizofrenickém záchvatu, kdy oběma vyhrožoval zabitím, Sophie se Stingem utekli. Nedostali se ale k cíli, na farmu na jihu, protože Sophie po bouřlivé noci se Stingem jela zpět do NY. Když Stingo přijel zpět před Yettin dům, stála tam sanitka a policejní vůz. Nathan a Sophie se oblékli do jednoho ze svých dobových kostýmů, pustili si svou oblíbenou symfonii, lehli si na postel a ruku v ruce spolkli kapsli s jedem. Byli oba mrtví.

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato kniha byla velice čtivá, a i když v ní bylo hodně násilí a krutosti z Osvětimi, nebyla to nic než holá pravda a mně se tento román strašně moc líbil.

Čtenářský deník	-	Sophiina volba, Sophiina volba (2), Sophiina volba (3), Sophiina volba (4), Sophiina volba (5), Sophiina volba (6), Sophiina volba (7), Sophiina volba (8), Sophiina volba (9), Sophiina volba (10), Sophiina volba (11), Sophiina volba (12), Sophiina volba (13), Sophiina volba (14), Sophiina volba (15), Sophiina volba (16), Sophiina volba (17), Sophiina volba (18)
	-	Sophiina volba (rozbor)
	-	Ulehni v temnotách

Čítanka

-

Sophiina volba, Sophiina volba (2)