Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O AUTOROVI:

Americký spisovatel William Styron, představitel tzv. jižanské prózy, se narodil roku 1925 v Newport News ve Virginii. Zatímco matka, po které zdědil lásku ke klasické hudbě, pocházela ze severu, otec - námořní inženýr - byl typickým Jižanem (ostatně Williamova babička ještě pamatovala vlastní otroky). Ve třinácti letech mu matka zemřela, což velmi těžce nesl a i v budoucnu přisuzoval některé své problémy (jako alkohol, drogy či deprese) právě bolesti, kterou mu její ztráta způsobila. Do studií mu zasáhla druhá světová válka, během níž vstoupil do americké armády a zúčastnil se bojů v Tichomoří. Poté co vystudoval Dukeovu univerzitu (Duke University), žil nějakou dobu v New Yorku, kde krátce pracoval jako redaktor v nakladatelství McGraw-Hill. V době korejské války (1950-53) byl povolán k armádě, své zkušenosti pak zúročil v novele Dlouhý pochod. Od té doby se již výhradně věnoval spisovatelské činnosti. V roce 1985 se nervově zhroutil a začal se léčit z depresí. Zemřel roku 2006 na zápal plic.

Ve svých románech se zabývá otázkami trestu a viny, ale i rasismem, otrokářstvím či holokaustem. Za svůj život napsal pouze čtyři velké romány, a to Ulehni v temnotách, Zapal tento dům, Doznání Nata Turnera a Sophiina volba. Za román Doznání Nata Turnera získal Pulitzerovu cenu, krom toho je držitelem i mnoha jiných ocenění - např. American Book Award nebo National Magazine Award.

O DÍLE:

Sophiina volba je autobiografický, psychologický román s částečně (proti)válečnou tematikou, odhalující zrůdnosti nacismu.
Děj je chronologický s retrospektivními pasážemi.
V románu se prolínají dvě časové roviny: první se odehrává roku 1947 v Brooklynu, je vyprávěna v ich-formě, přičemž vypravěčem je Stingo - mladý spisovatel; děj druhé - retrospektivní - začíná před 2. světovou válkou v polském Krakově a postupně (s jistými časovými skoky) se dostává do doby samotné války do koncentračního tábora Osvětim - popisuje Sophiin předchozí život a vzpomínky, které postupně odkrývá.
Jazyk je většinou hovorový, ale i spisovný, prostoupený cizími slovy, výrazy obsahujícími gramatické chyby (dopouští se jich právě Sofie, neboť se učí anglicky), vulgarismy, poněkud hrubými výrazy týkajícími se tématu sexu (které je velmi otevřené). Velmi častá je přímá řeč, místy se v díle objevují básně (jiných autorů).

HLAVNÍ POSTAVY:

Stingo - mladý začínající spisovatel; pro jeho původ z Jihu si ho okolí (zejména Nathan) dobírá; inteligentní, nezkušený, touží po prvních sexuálních zkušenostech; je zamilován do Sofie, jejímž důvěrníkem se postupně stává; obdivuje Nathana; je obrazem/představuje samotného autora (W. Styrona)
Sophie Zawistowská - Polka; krásná, přitažlivá; nese si trauma z minulosti, kterou se snaží přikrášlit; naivní, citlivá, sebekritická - viní se/přijímá vinu a výtky (od Nathana) za něco, co nespáchala; jazykově nadaná, miluje hudbu; citlivá; bezhlavě zamilovaná do Nathana - i přes jeho často kruté chování
Nathan Weinstein - Žid; nadprůměrně inteligentní - génius; trpí paranoidní schizofrenií, kterou zhoršuje jeho závislost na drogách, střetávají se v něm dvě osobnosti: zábavná, štědrá, okouzlující, přitažlivá a agresivní, paranoidní, bezohledná, tyranská

DĚJ:

Základní děj je vlastně výpovědí mladého začínajícího spisovatele Stinga, který se snaží napsat svou první knihu. Poté co opouští nudné povolání v podřadném nakladatelství, stěhuje se do "Růžového paláce", penzionu v Brooklynu, kde za poněkud dramatických okolností (hádka, kdy Nathan nadává Sophii do děvek...) potkává mileneckou dvojici Sophii a Nathana. I přes prvotní urážky z Nathanovy strany se nakonec všichni tři stanou dobrými přáteli.

Stingo se postupně dozvídá Sophiin příběh (další dějová linie), nicméně, skutečnou pravdu zjistí až poté, co se Nathan pomate a Sophii opustí; ta pak začíná hledat útěchu zejména v alkoholu, ale i ve Stingově společnosti, jenž se takto dovídá její skutečný příběh. Zjišťuje, že svůj předchozí život si původně značně přikrášlovala. Zde se otevírá druhá dějová linie, začínající v Krakově, kde Sophie vyrůstala.

Zprvu mluví o svém otci jako o úctyhodném, laskavém a dobrosrdečném muži, kterého vždy milovala, postupně se dozvídáme, že opak je pravdou - nenáviděla ho pro jeho despotismus, kritičnost, obdiv nacistickým ideálům; místo ochrany Židů (jak o něm zprvu vyprávěla) se je naopak snažil dostat např. z Krakovské univerzity, psal články, jež je odsuzovaly. Nakonec jej nacisté spolu s ostatními profesory (a jejím manželem) zastřelili.

Sama Sophie se do koncentračního tábora dostává kvůli nelegálnímu převozu masa pro nemocnou matku. Do tábora přijíždí spolu se svými dvěma dětmi, při selekci ji čeká zásadní volba - opilý důstojník, lékař SS, jí dává na vybranou, koho pošle do plynové komory: dceru, nebo syna...
Ona sama se díky znalosti cizích jazyků dostává do domu Rudolfa Hösse, jehož prosí alespoň o záchranu syna.

Po válce se postupně (v hrozném stavu) dostane do Ameriky, kde potká Nathana, do něhož je i přes jeho často kruté chování a drogovou závislost zamilovaná. Stinga nakonec opouští a vrací se k Nathanovi, s nímž společně spáchá sebevraždu.

TÉMA A HLAVNÍ MYŠLENKY DÍLA:

Kniha je analýzou/popisuje zrůdnosti nacismu, které poznamenávají člověka (konkrétně autor volí průměrně slabého/silného lidského jedince), společnost (i ty, které ho přímo nezažili) na celý život. Zabývá se jeho vlivem na jedince - nejen po fyzické stránce, ale zejména po psychické, líčí duševní utrpení a následné problémy začít znovu normální život.

Zároveň můžeme knihu vnímat jako připomínku toho, že přítomnost a budoucnost souvisí s minulostí, že velké viny a zločiny nelze promlčet ani zapomenout.

HLAVNÍ HRDINKA:

Zajímavá je volba hlavní hrdinky (postižené nacismem), která je sice Polka, ale není ani Židovka, ani tak nevypadá, naopak má typické árijské rysy, její otec - profesor na Krakovské univerzitě - dokonce vzhlížel k nacistickým ideálům a obdivoval Němce, což je i důvodem Sophiiny perfektní znalosti němčiny.

Život Sophii (stejně jako všechny) staví před mnoho osudových voleb: poslušnost otci X morální přesvědčení; angažovat se v protinacistickém odboji v okupované Varšavě či ne; syn X dcera. Několikrát uvažuje o sebevraždě a volí, zda má cenu dále žít. Zajímavá je i volba života po boku muže, jenž ji psychicky i fyzicky týrá a konečná volba vrátit se přes všechno k němu, vzdát se možnosti klidného života pro to, aby mohla zemřít společně s milovaným člověkem.

Sophie není hrdou hrdinkou, kterou bychom obdivovali za vzepření se režimu, obranu morálních hodnot, naopak většinou ji ovládl spíše strach, spíše volila cestu podvolení se někomu, ve stínu silnější osobnosti jsme mohli sotva slyšet její názor, ale na druhou stranu většina z miliónů lidí poznamenaných nacismem byla sotva hrdiny, odbojáři a bojovníky na svobodu, častěji si velké nebezpečí, které představoval, ani neuvědomovali, dokud se sami nedostali např. do koncentračních táborů a ani to si mnohdy nechtěli připustit.

ZAJÍMAVOSTI:

Samotné slovní spojení Sophiina volba se stalo ustáleným výrazem/rčením/frazémem pro osudové rozhodování.

Na námět románu natočil roku 1982 americký režisér Alan J. Pakula film v hlavní roli s Meryl Streepovou, která za svůj výkon získala Zlatý glóbus i Oscara.