Saturnin je románem humoristickým, ve kterém Zdeněk Jirotka využil nepřeberného množství komických prostředků, aby čtenáře pobavil. Nespokojil se pouze s vytvářením bláznivých situací, celé dílko protkl parodií na nejrůznější jevy. Autor zesměšňuje maloměšťáctví, červenou knihovnu, dobrodružnou literaturu, kovbojky, ale především upozorňuje na zbytečné nadužívání frází a lidového mudrosloví.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1959 (6. vydání). Ilustroval Svatopluk Pitra. Počet stran: 218.
OBSAH:
Děj knihy se odehrává v Praze a později i na venkově.
Vypravěč Jiří Oulický, pražský úředník žijící velmi klidným životem, si najme sluhu Sarurnina. Ten v příštích dnech zcela změní jeho život...
Saturnin je pracovitý, má dobré způsoby i dokonalý vzhled a navíc je vzdělaný. Začne ale postupně roznášet o pánovi zvěsti o dobrodružstvích, které údajně zažil na safari.
Vypravěč nikomu nic nevyvrací. Později je však nucen vyrazit zachránit město před lvem, který utekl ze ZOO. Naštěstí je lev polapen dříve, než náš hrdina dorazí.
Jednoho dne přijde z práce do prázdného bytu a zjistí, že jej Saturnin přestěhoval na loď. Nenechá se tím ovšem vyvést z míry, dokud se nepokusí na loď přistěhovat i teta Kateřina. Ta se svým příslovím - "Ve zdravém těle zdravý duch." - vysvětluje, že její syn potřebuje pobyt na zdravém vzduchu. Tuto katastrofu se podaří Saturninovi vyřešit zakoupením masek Mikuláše a čerta a tetu varuje před hlodavci, kteří lidem v noci přebíhají přes obličej. Teta Kateřina se poleká a s velkým prskáním, že jí stačí naznačit, se rychle vystěhuje.
Většina děje se odehrává na třítýdenní dovolené na dědečkově venkovském sídle.
Vypravěč se těší na příjezd slečny Barbory, kterou zná z tenisových kurtů. Je pozván i přítel doktor Vlach.
Jednoho jitra Saturnin oznámí:
"..., že venku je pěkně, ale nechval dne před večerem, nevím dne ani hodiny a kam čert nemůže, nastrčí babu." Z toho je Jiřímu jasné, že se dostavila teta Kateřina a její syn Milouš. Ty ovšem nikdo nezval...
Saturnin se ohromě zalíbí dědečkovi a učí se od něj džiu-džitsu, což má za následek Jiřího vymknutý kotník hned v prvním souboji. Do nemocnice jedou sanitkou a zpět je veze slečna Barbora. Prší a je rozvodněná řeka a po jejich již riskantním přejezdu mostu se most zhroutí. Byla to jediná cesta do města. Protože jim dochází zásoby, rozhodnou se jít do chalupy doktora Vlacha a potom oklikou do města. Cesta je velice příjemná a stane se pár malých zábavných příhod. Po cestě dědeček spadne a všichni musí přespat pod širým nebem. Ale jak přijdou druhý den z druhé strany mostu k řece, zjistí, že jejich výprava byla zbytečná, neboť tam je postavený již nový most, který vybudoval dědečkův kamarád. Po návratu se teta Kateřina doslova vnutí, že bude dědečka ošetřovat, i když měl jen bolavá záda. Ten nakonec napsal novou závěť a veškerý svůj majetek dal na dobročinné účely. Na to teta Kateřina řekla, že je úplný šílenec a odjela.
Příběh končí tím, že všichni odjíždí. Až na Saturnina, jenž zůstane u dědečka a založí si kancelář na napravování románů. Teta Kateřina se znovu bohatě vdala a
vypravěč se slečnou Barborou žije poklidný život.
Celý příběh je protkán humornými situacemi, které způsobuje sluha Saturnin.
CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:
Saturnin - sluha vypravěče; šikovný, tichý a inteligentní muž, který umí všelijaké věci (jako třeba džiu-džitsu); vysoký, má tmavé oči, učesané vlasy a nejvíce nosí služební uniformu
teta Kateřina - jediná záporná část románu; vyjadřuje hrabivost a nezastaví se před ničím; používá přísloví jako např. "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá."
dědeček - starý a bohatý pán plný energie; zapálený příznivec elektrického proudu
slečna Barbora - milá, energická a moderní žena
vypravěč (Jiří Oulický) - typický měšťák; nechává se Saturninem zatáhnout do situací, do nichž by se za normálních okolností nedostal
Zdroj:
Ivka, 16.11.2016