ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Svěrák Zdeněk (*28.03.1936)

­­­­

Povídky a jedna báseň

  • Povídky a jedna báseň je kniha skládající se z osmi povídek a jedné básně:
  • některé povídky jsou ze života a jiné zcela smyšlené, všechny však spojuje humor autorovi vlastní

Soubor povídek ze života, nadaných typickým laskavým humorem a doplněných symbolickým básnickým opusem, který v nápadité metafoře předjímá revoluci roku 1989.
Jedná se o povídky různého ladění, z nichž některé jsou humorné, jiné vedou k zamyšlení, ale všechny jsou protkané autorovou laskavostí a životní moudrostí. Inspirací pro povídky Zdeňka Svěráka je život sám a kdokoli z nás se mohl v životě dostat do stejné situace jako jejich hrdinové. Bonusem knihy je báseň, jež nečekaně předpovídá budoucnost českého národa, a navíc v jedné povídce mohou jen sami čtenáři odhalit pachatele trestného činu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Cosmopolis v Praze roku 2021 (1. vydání). Počet stran: 96. ISBN: 978-80-271-3015-3.

OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Okénko

Hlavní postavou je Miroslav Okénko, jenž v letních měsících každý rok pracuje jako řidič na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Velmi se mu líbí pohledná Gábina, která dělá Mirkovi vedoucí, ovšem je vůči jeho návrhům nedobytná.
Když má Mirek za úkol odvézt slavnou herečku spolu s Gábinou z festivalu do Prahy na letiště, nešťastnou náhodou cestou zabloudí a ocitne se u hájenky na samotě, kde potká krásnou a křehkou Anežku, matku dvou dětí.
Při jeho dalších, tentokrát už plánovaných návštěvách, bylo jasné, že určité sympatie byly mezi oběma. Mirek po Anežce velmi toužil, ale Anežka byla zdrženlivá. Tvrdila, že Mirek musí přestat pít, kouřit a jíst maso, aby byl pro Anežku přitažlivý a mohla k němu také něco cítit. Mirek se zhruba měsíc ve svých tužbách krotil a plnil tak Anežčina přání, protože mu za to stála.
Poté však zničehonic napsala Gábina, která pozvala Mirka na skleničku a nabídla mu cigaretu. Mirek celý ohromený nabídku alkoholu i cigarety přijal. Během schůzky Gábina Mirkovi sdělila, že při oné cestě do Prahy na letiště jí došlo, že je pro ni vlastně ideální chlap a že by s ním ráda tvořila pár. Mirek tak napsal Anežce omluvný dopis a byl rád, že může být s Gábinou. Ta ho totiž má ráda takového, jaký je.

Noční obloha

Zdeněk Svěrák v této povídce zmiňuje své účinkování v divadelní hře, kterou kvůli vyhřezlé plotýnce mohl odehrát pouze díky transfuzi s léky proti bolesti.
Ubytovaný byl již tradičně v hotelu Zlatá Hvězda v Litomyšli. Jeho oblíbený pokoj nazvaný Trezorový byl bohužel obsazený, tudíž dostal pokoj jiný.
Po odehraném představení nešel posedět s kolegy, ale byl rád, že si mohl jít lehnout a odpočívat.
Když zhasl a otevřel oči, spatřil nad hlavou oblohu plnou hvězd. Znovu tedy rozsvítil, ale nic neviděl. Myslel si, že se jedná o halucinace způsobené transfuzí.
Ráno se se svým zážitkem svěřil slečně recepční, která ho s úsměvem uklidnila, že je vše v pořádku. Pan Svěrák byl totiž ubytovaný v pokoji Zdeňka Kopala, ve kterém opravdu svítí hvězdy. Při návratu do pokoje si na zdi všiml fotografie tohoto muže spolu s informační cedulí. Zde se dočetl, že Zdeněk Kopal byl významným českým matematikem a astrofyzikem, který se zasloužil o úspěch mise Apollo. Byl jedním z osob, které po úspěšné misi dostali ampulku s měsíčním prachem. Pan Kopal s ampulkou naložil tak, že se vypravil na hrob Julese Verna, na který prach vysypal. Toto gesto Zdeněk Svěrák velmi obdivoval.

Pes

Krizový manažer pan Kadlec je vzhledem i hlasem velmi podobný Karlu Gottovi. Lidé si ho již mnohokrát se slavným zpěvákem spletli.
Po rozvodu se ženou mu zůstal pouze jeho věrný černý pudl jménem Caddie. Za ta léta si s Caddiem užil už hodně, například když čtyřnohý společník několikrát utekl z chaty a vlakem se sám dostal až na hlavní nádraží v Praze. Pan Kadlec usuzoval, že musel v minulém životě pracovat u drah. Caddie však stárl a bylo třeba mu pravidelně dávat léky proti epilepsii.
Jednou, když se pan Kadlec vracel po dálnici z práce domů, měl už dobré dvě hodiny zpoždění. Na dálnici se navíc stala nehoda a další zdržení bylo nepřípustné. Tak se pan Kadlec rozhodl využít poslední možnou variantu a projel záchrannou uličkou až k místu nehody. Zeptal se místního hasiče, zda by mohl projet. Jeho dotaz byl však ihned zamítnut, aniž by na něj hasič upřel oči. Pan Kadlec smutným tónem pronesl, že teď nestihne koncert a stovky diváků budou zklamané. Vtom požárník zvedl hlavu, podíval se na dotyčného, který ho žádal o projetí a v tu chvíli uvěřil, že nevidí nikoho jiného než samotného Karla Gotta. Požárníci mu tak umožnili projet kolem nehody.
Když dorazil domů, našel otupělého Caddieho po záchvatu. Ihned mu podal jeho lék a bylo zase o něco lépe. Caddie se svým pánem zůstal ještě další tři měsíce, než umřel. Poté ho pan Kadlec pochoval u železnice, kterou měl nejspíše kvůli svým útěkům tak rád.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: mohr55, 08.12.2021

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Zdeněk Svěrák - Povídky a jedna báseň







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)