Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Celý příběh se odehrává za druhé světové války. Hlavní hrdinkou je Leni Freiwaldová. Žije v německé rodině s matkou, babičkou a bratrem Raulem. K matce, která je zapřisáhlá nacistka, nechová příliš láskyplné city a s bratrem Raulem má společnou jedinou věc: nenávist ke strýci Ottovi. Jediný člověk, jehož má opravdu ráda, je její babička. Za války je v Německu bída a Lenina rodina je chudá. Leni nemá skoro žádné hračky. Může si hrát jen s vystřihovanými papírovými panenkami. Jedné dala české jméno Jarmila. Na jméno Jarmila přišla jednou, když jí babička vyprávěla o jedné české paní, jíž potkala v Karlsbadu (v Karlových Varech). Leni se svým vzhledem i povahou velmi liší od celé rodiny, a když jednou uslyšela rozhovor mezi matkou a strýcem Ottou, zapátrá ve své vlastní paměti a začne mít podezření, že do své rodiny vlastně nepatří. Zanedlouho najde na půdě kufřík s nápisem Made in Czechoslovakia, ve kterém objeví panenku v kroji, o které neví, že pochází z Česka. Tohle Leni naprosto utvrdí ve své předtuše o svém jiném původu.
Ve škole se slaví mikulášská besídka. Leni dostane od spolužačky Anne Loreové psaníčko, v němž je napsáno, že Leni není žádná Freiwaldová, ale cizí harant, kterého našel na nádraží. Leni je zoufalá a nešťastná. Připadá si všemi opuštěná. Leni jednou vyslechne náhodný rozhovor mezi matkou a babičkou, kde uslyší, že je slováckého důvodu a že její otec již dávno nežije. Ale matka prý žije v Československu.
Za pár dní Američané odvedou chlapce ze sousedství, jenž byl do Německa přiveden na převýchovu. Leni se tedy rozhodla oznámit Američanům, že je z Československa, a tam že žije i její matka. Při sáňkování se náhodou seznámí s jedním Američanem, kterému celý svůj příběh vysvětlí. Jdou spolu na americký úřad péče o děti a mládež. Zde Leni znovu celý svůj příběh povypráví důstojníkům, kteří přinesou seznam pohřešovaných československých dětí. Lenino jméno ale v seznamu není. Leni poprosí o pomoc svého antifašistického učitele pana Bauma. Pan učitel napsal dopis tetě bývalé Leniny spolužačky, jež se před časem odstěhovala do Prahy. Za pár dní přijde dopis, kde se píše, že v Klatovech žije u svého otce paní Sýkorová a že není pochyb, že Leni je její dcera. Leni se tedy chystá na cestu do svého skutečného domova. Rozloučí se s panem učitelem, se svou kamarádkou a také s Američanem, který jí k nálezu nového domova pomohl. Babičce napíše dlouhý dopis na rozloučenou, kde jí píše, jak ji měla velice ráda. Leni dostane nové, tedy vlastně své původní jméno Alena Sýkorová a byla připravena odcestovat. Když po dlouhé cestě vystoupí z vlaku, uvidí krásnou ženu. Tato žena je její skutečná maminka Jarmila Sýkorová. To, že Leni svou opravdovou maminku nosila v srdci a vždycky ji milovala, je zřejmé z posledních vět příběhu: "Mlčím a vím, že tohle je láska. Mlčím, neboť neumím říci: Maminko!"