ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Bezděková Zdeňka (*19.04.1907 - †12.08.1999)

   
­­­­

Říkali mi Leni (4)

Příběh malého českého děvčátka, které bylo za války dáno na převýchovu do německé fašistické rodiny.
Leni je 11 let a žije v poválečném Německu. Sama však cítí, že se sem nějak nehodí. Je jiná, citlivá, ve škole nemá kamarádky. Nechápe jejich "fašistické náboženství". Žije s maminkou, babičkou a bratrem Raulem, ale ani doma to nemá lehké. Touží po vlídném slově, po pohlazení, ale to se jí občas dostává jen od babičky. Leni má často kusé vzpomínky na nějakou jinou maminku i tatínka. Na rodiče, kteří ji drží v náručí, zpívají jí a ona cítí jejich lásku. Nakonec sama přijde na to, že není Němka, že pochází odněkud z Čech a byla ukradena svým vlastním rodičům. Ví, že tatínek už nežije, ale maminka určitě ano. Podaří se jí najít pravou maminku a dostat se zpět domů, do Československa?

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2001 (6. vydání tamtéž). Doslov napsal Karel Nový. Ilustrovala Viktoria Ban-Jiránková. Počet stran: 141. ISBN: 80-00-00977-3.

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

Velmi emotivní psychologický poválečný román.

DĚJ:

Hlavní hrdinkou je malá Leni - nadané, vnímavé, mírné, tiché, na první pohled smutné a velmi citově založené samotářské dítě. Žije v západním Německu ve velmi chudé rodině spolu se svou matkou, bratrem a babičkou. Bratra Raula ani matku (říká jí Ledová královna) nemá ráda. Babička se k ní chová ale úplně jinak - hladí ji, často ji chválí a čte jí knížky. Leni tráví v podstatě veškerý svůj volný čas hraním si s panenkami (například hraním na válku!), které má pojmenované. V důsledku následujících událostí - zaslechne rozhovory, které slyšet neměla, objeví svůj starý kufřík a na mikulášské besídce dostane urážlivé "přání" - dochází k názoru, že je adoptovaná. Vybavuje si útržky svého útlého dětství a přepadá ji touha žít opět u své maminky, v domě, kde ji bude mít alespoň trochu někdo rád. Cítí se jako cizinka...

Postupem času přijde na to, že pokud chce zpět domů do Československa (nápis Made in Czechoslovakia našla na kufříku) musí to říci Američanům. V následném koloběhu výslechů, otázek a dohadů se za přispění učitele Bauma podaří zjistit pravdu: Leni je jedním z dětí zavlečených během války do Německa na převýchovu. Dozvídá se své pravé jméno (Alena Sýkorová) a za pomoci Červeného kříže je přepravena do Čech. Domů! Ke své vytoužené mamince, kterou stále nosila ve svém srdci.

VLASTNÍ NÁZOR:

Toto dílo od Zdeňky Bezděkové si budu pamatovat pravděpodobně až do smrti. Opravdu na mě zapůsobilo velmi silně. Nemám nyní na mysli dějovou linii či překvapivé zvraty (i když ani zmíněný syžet není špatný), ale zejména sílu charakteru, s jakým malá Leni příběh vypráví. Stejně jak jsou lidé schopni brečet u romantického Titaniku, já jsem měl slzy na krajíčku při tomto románu, který jsem zhltal za jedno pošmourné odpoledne. Vřele doporučuji přečíst!

UKÁZKA:

"Mlčím a vím, že tohle je láska.
Mlčím, neboť neumím říci: Maminko!"

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Danny, 09.03.2013

­­­­

Diskuse k výpisku
Zdeňka Bezděková - Říkali mi Leni (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)