Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Byl lišák, tvor to popudivý,
jenž pracoval pro noviny.

I přišel k nim redaktor, pohrozil pěstí,
"Kdo bez témata vrátí se, ať nepočítá se ctí!
Na dlažbu vyhodím písaře ty,
Co nejsou dost dobří v hledání novoty."

Bylo však období míru a pohody,
lišák se vybarvil do pravé podoby.

Nasadil ušiska a připnul vousy,
žena mu ještě nandala licousy.
A takto vystrojen, jel do města,
klokany okoukal, osvojil si gesta.

Nakonec na břicho, kapsu si sehnal,
na cestu k radnici, rychle se hnal.
lišácky usmál se, jak jen on to umí,
dobrotu, dobráckost hravě on zlomí.

Zapálil pochodeň, podpálil radnici,
až panu radnímu hořelo v světnici,
vysvlékl převlek, do kouta zahodil,
to vůbec netušil, jak moc to zeslonil.

Vytáhl zápisník a začal psát,
jak klokan proradný podvedl stát.
Prý bytost ušatá s ocasem, kapsičkou,
radnici v plamenech, utekla s kasičkou.

A takto zlotřile, sehnal si téma,
jež nikdo z pisálků lepšího nemá.
Jak tak píše a hledá slova,
na světlo pronikla událost nová.

Přes tucet hasičů na místo přijelo,
medvědům odvážným hasit se zachtělo.
Za nimi po chvilce psi strážníci,
hledali klokana, by odseděl věznici.

Nikde ho nenašli, tak svědků se ptali,
zda bytost s kapsičkou před zraky stali.
Tázali se lišáka, kde ocas klokana vzal,
"A kde mám uši a kapsu?" se lišák tázal.

Strážníci přikývli, dál začali pátrat,
už jim ten mozeček začíná chátrat.
Dívali se, hledali, celý blok prošli,
když vtom kdes v uličce obleček našli.

To ušiska byla a kapsa klokaní,
a byly načuchlé od ohně doutnání.
I vzali strážníci obleček celý,
už znali odpověď kdo klokan domnělý.

Dopadli, chytili, svázali, spoutali,
a takto lišáka do cely dostali.
Bystroušek mazaný, teď sedí tam suše,
a nudou, samotou roky se kouše.

A z toho vyplývá, že komu není radno,
ostatním do hrobu pomáhá snadno.
Sám se svou bezmocí za činy pyká,
nad vlastní hloupostí pozdě už vzlyká.