Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

U malé vesničky stál les, kde žilo spoustu různých zvířátek. Jejich vládcem se stala liška, která byla mazaná, ale také moudrá a spravedlivá. Dále v lese žil vlk, jenž byl lstivý, nebo zajíček, který byl oproti vlkovi moc hodný a se všemi v lese se kamarádil. Protože v lese začala zima, všechna zvířátka si skladovala nějaké ty zásoby, aby měla z čeho žít. Vlk byl líný, a proto si přes léto nic nezavařil, a nic tedy neměl. Řekl si, že když každému zvířátku něco vezme, nikdo nic nepozná. A tak také udělal. Jenže na lesní schůzi si zvířátka stěžovala, že jim něco ze zásob chybí. Vlk se přihlásil, a aby se nikdo nedověděl, že to kradl právě on, řekl, že v noci viděl zajíčka, jak nese pytel plný zavařenin ke svému domečku. Svedl to na zajíčka, protože věděl, že je u všech zvířátek oblíbený a chtěl mu to u nich pokazit. On sám ho totiž za to neměl rád. Zajíček sice tvrdil, že nic neudělal, ale zvířátka ho neposlouchala a okamžitě ho zavrhla. Lišce to ale přišlo divné, že by takové mírumilovné stvoření, jako je právě zajíček, něco kradl. Vlka už moc dobře znala, a věděla, jaké on dovede dělat vylomeniny, a proto ho po schůzi sledovala k jeho obydlí. Když vlk přišel domů, rychle začal vybalovat zavařeniny z velkého pytle a skládat je do své spíže. Liška k němu přišla, a zeptala se ho, odkud má všechny ty zavařeniny, když ho v létě neviděla ani hnout prstem. Vlk zrudl a začal koktat. V tu chvíli liška poznala, že právě on ukradl všechny ty zavařeniny a že na schůzi lhal, a házel vinu na nevinného zajíčka. Na další schůzi se vše ujasnilo a zajíček byl zase miláčkem všech, kteří v lese žili. Zato nenávist k vlkovi se zase zvýšila.

Ponaučení: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá..."

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/bajky/vlk-a-zajacik.html