Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Žil a možná ještě žije zajíček, který byl chytrý a dvě kačenky, jež byly neustále hladové a pořád se jen hašteřily.
Jednoho teplého, letního dne šel zajíc z návštěvy své tetičky do své nory. Jenže když došel k rybníku, zjistil, že se nedostane domů, neboť lávka, po které vždy přecházel, byla pryč. Usoudil, že ji asi odplavila včerejší povodeň, kvůli níž musel zůstat u tetičky přes noc. Zajíček si jen povzdechl a řekl: "Vůbec nevím, jak se dostanu na druhou stranu. Ani neumím tak dobře skákat, abych rybník přeskočil." V tom přemýšlení, co udělá, uslyšel, jak se blízko něj kdosi hádá. Okamžitě zvedl zamyšlenou hlavičku a všiml si dvou kačenek, jež stály přímo vedle něho. Rozhodl se, že zjistí, proč a o co se hádají. Vstal tedy ze země a zamířil přímo k nim. "Kačenky můžu se vás na něco zeptat? O co se tak dohadujete?" vznesl otázku zajíc.
Kačenky okamžitě a najednou ze sebe vyhrkly: "O tady ten kousek chleba!" "Jenže je můj! Ne můj je!" pustily se opět do sebe. Zajíček přemýšlel, jak by jim mohl pomoci. Přemýšlel jen chvíli. "Už to mám." Kačenky se na sebe váhavě dívaly, ale pak na to jedna z nich řekla: "A co máš?" "No přece nápad! Když mi pomůžete se dostat přes rybníček, tak já určím, kdo z vás má pravdu." Obě dlouho neváhaly a souhlasily. "Ale jak ti máme pomoct?" "Vy si lehnete na vodu a já přes vás skočím," řekl. Obě si tedy lehly do vody.
Když ale na ně zajíček skočil, vyplavaly z pod leknínů dvě malé žabky. Kačenky na ně samozřejmě dostaly chuť a rozjely se za nimi pod zajíčkem. Zajíček bohužel skončil ve vodě, ale najednou zjistil, že vlastně umí plavat, a tak rybníček přeplaval a šťastně se dostal domů.
A z toho plyne, že všechno špatné je pro něco dobré.